POMOC! [SHORT STORY] {Taekook}

PROBUZENÍ

,, Tak pohni Joonie" zvolal na svého přítele Jin.

,,Vždyť už jdu" vydechl Joon.

Zrovna byli nedaleko v nějaké vesničce, kde sháněli zásoby.

Avšak nikde nic. Jen pár prošlých plechovek.

Už se stmívalo a tak si museli pospíšit než bude úplná tma.

Nedej bože by se po tmě zpátky ztratili.

Joon posbíral ještě pár věcí a v rychlosti dohnal Jina.

Cesta zpátky do jejich útočiště trvala přes půl hodinku.

Šli lesem dokud nevyšli u menší chatičky.

Nejspíš to byla lovecká chata. Byli v ní samé věci na lov a některé vycpané úlovky.

,,Kookie jsme zpátky" oznámil Joon když vešli.

Jeho pohled ihned spadl na spícího černovláska sedícího na židli, s hlavou položenou na stehnech stále nehnutě spícího telíčka.

Už je to několik dní co se jim ho podařilo zachránit a však od té doby se ještě neprobudil.

Nemůžete se divit. Byl podvyživený, dehydratovaný. Ztratil hodně krve a spánku také nejspíše moc nedostával.

Navíc se ještě jeho tělo muselo vypořádat s několika kousanců, které dostal.

Ihned poté co odjeli a někde ty dva schovali, tak se Joon s Jinem vydali do nejbližší nemocnice a sehnali různé kapačky.

Dali je Taemu.

Teď už na tom vypadá líp. Není tak bledý.

Avšak normální strava by mu sedla a takhle to už dlouho nevydrží.

Musí se probudit. Jinak zemře.

,,Už zase Kookie" povzdechl si Joon.

Tak to to bylo vlastně každý den.

Odmítal se od něho hnout, byť jen na krok.

,,Běž připravit jídlo Joonie já ho probudím" upokojil ho Jin. Ten jen přikývl a začal se věnovat svoji práci.

Mezitím se Jin přesunul za Kookem. Položil mu dlaň a rameno a mírně s ním zatřásl.

Ten se ihned leknutím vystřelil do sedu, div z židle nespadl.

,,Co se děje!" Vyjekl. Ihned se začal rozhlížet. Když si však všiml že se nic nestalo a Tae se pořád neprobudil okamžitě přestal.

,,Nic, jenom se pojď najíst" informoval ho Joon.

,,Nemám hlad" řekl nevrle Kook a otočil se zpátky směrem k tomu malinkému drobečkovi na posteli.

Smutně se pousmál a jemně ho pohladil po jeho šedivých vláskách, které byli místy zacuchané, ale stále jemné a krásné.

,,No Tak Kookie musíš něco sníst. Musíš zůstat silný dokud se neprobere." Přiklekl si k němu Jin a chytil ho za ruku.

Kook se podíval na Jina pak na drobečka a pak zase zpátky na Jina a mírně přikývl.

,,Dobře Tak pojď" vytáhl ho do stoje Jin a táhl ho ke stolu. Tam už Joonie měl rozdělené jídlo pro 3.

Po chvíli měli snězeno a všechno uklizeno. Kook už se chystal si zase sednout k posteli v čemuž mu zabránil Jin, který se tam posadil dříve, než to mohl udělat on.

,,Co děláš!" Prskleno po něm nepříjemně Kook.

,,Teď tu budu chvíli já. Ty s Joonem jdete ven." Infotmoval ho Jin. Kook se zamračil.