27. Večer

612 31 74
                                    

Pohled Belly

Ples pomalu končil a já jsem se otočila k Siriusovi: ,,Nepůjdeme?" Přikývl a zavolal na Jamese. ,,Dvanácteráku, my jdeme!" ,,Tak brzo jo? Co budete vyvádět?" ušklíbl se. Lily do něj strčila a pousmála se naším směrem.

Vystoupali jsme do nebelvírské společenky. ,,Vzhledem k tomu, že nemůžu do dámských ložnic, přijdeš ty za mnou?" sklonil se ke mně. ,,Jo jdu se převléct.." výmluvně jsem se podívala na svoje šaty. ,,Jasně!" zasmál se.

Cestou po schodech jsem přemýšlela, co po mně chce. Může to být úplně nevinný, ale je to Sirius. U nás v ložnici už byla Kat. ,,Kitty Kat, co mám dělat? Já mám přijít za Siriusem, ale, já... já ještě nechci!"

,,Bellinko, pokud tě má rád, tak to pochopí!" uklidňovala mě. ,,Ale je to Sirius!" ,,A říkalo se o něm, že není schopný mít vztah a teď? Jsi výjimečná a on se podle toho chová, jestli tě bude nutit, nakopu mu ten jeho fešný zadek!" zatvářila se výhrůžně.

,, Dobře, zas tak špatný to snad nebude..." rozesmála jsem se. Vzala jsem si pyžamo, v koupelně se převlékla a nervózně šla do klučičích ložnic.

,,Ahoj princezno..." otevřel mi Sirius s úsměvem. ,,Kluci jsou pořád dole?" rozhlédla jsem se. ,,Jo, jen tak nepřijdou." kývl.

,,M-můžu se jít osprchovat?" nervózně jsem se na něj podívala. ,,Chceš s tím pomoct?" mrkl na mě. ,,Ne!" prudce jsem odmítla. ,,V pohodě, Belloušku.. Jsi hrozně strnulá, uvolni se, všechno je v pohodě..." objal mě a já se konečně v jeho objetí uvolnila.

Vzala jsem si pyžamo a vklouzla do koupelny. Takový rozdíl mezi dívčí a klučičí. My máme všude samé voňavé věci, makeup a holčičí hygienické potřeby a oni bordel, ručníky všude kolem, žiletky a klučičí šampony.

Přemýšlela jsem, jestli si mám vzít svůj šampon nebo jeho, ale nakonec jsem si vzala svůj, protože, pokud chci něco, co voní po něm, vezmu si jeho tričko, no ne?

Rychle jsem se osprchovala a opět nervózní vešla zpátky do ložnice. Sirius mě v koupelně vystřídal a pak přišel s rozzářenýma očima.

,,Co říkáš na polštářovou bitvu?" ,,Prohraješ!" s úlevou jsem po něm mrskla polštář. ,,O co?" mrkl na mě a vzápětí mě pohřbil pod svým polštářem.

,,Radši o nic..." dusila jsem se smíchy. ,,No tak, nemáš šanci!" začal mě lechtat. ,,Dobře, uznávám, vyhrál jsi!" vypískla jsem. ,,Já vyhrávám vždycky!" políbil mě a sjel rukou na okraj mého trička.

,,P-počkej, já nechci!" vyjekla jsem vyděšeně. ,,Co nechceš?" překvapeně zvedl hlavu. ,,No, vyspat se s tebou..." pípla jsem. ,,Co?! Ty-ty sis myslela že chci...proto jsi byla tak nervózní a vyděšená...Bello-já, nechtěl jsem, ty si myslíš, že, nikdy bych ti neublížil. Vím, jakou mám minulost, ale už to je minulost, ty, ty si vážně myslíš, že..." praštil do stěny.

,,Promiň..." zatvářila jsem se omluvně. ,,Já bych ti nikdy, rozumíš, NIKDY, neublížil!" zhrozil se. ,,Copak je?" všiml si, jak se krčím. ,,Jde z tebe hrůza..." zašeptala jsem.

,,Ty se mě bojíš..." konstatoval překvapeně. ,,Ty se bojíš, že ti ublížím, ať už vztekem nebo touhou..." díval se na mě nevěřícně. ,,Co jsem ti kdy udělal, Bell? Nikdy jsem ti neublížil, neublížil bych ti a neublížím..." chytil se za hlavu.

Smutně jsem se na něj dívala, takovouhle reakci jsem po tom krásném večeru nečekala. ,,Můžeš jít prosím do vaší ložnice? Asi to potřebuju vydýchat.." zvedl ke mně oči.

Slezla jsem z postele a po schodech sešla do společenky. Chtěla jsem jít nahoru do holčičích ložnic, když tu jsem uslyšela skřípání a otočila se.

Z tajné chodby, kterou mi sám ukázal, vylézal do společenky Zmijozel Regulus Black. ,,Co tu děláš?" nevěřícně jsem se na něj podívala.

,,Chtěl jsem si jít promluvit, ale to může počkat, co se stalo?" podíval se na mě starostlivě. ,,Ale, byla jsem u Siriuse..." mávla jsem rukou k místu, odkud jsem přišla.

,,Co, co se stalo? Ublížil ti?!" sevřel čelist Reg. ,,Ne, ne, nic se nestalo, bála jsem se, že stane a on to zjistil a řekl mi, ať jdu pryč, že se ho bojím. A tak jsem šla k nám do ložnice..." vydechla jsem.

,,Ty se ho bojíš?" udiveně potřásl hlavou. ,,Ne, ne takhle, já se ho nebojím, bojím se toho, co by mohlo přijít..." pokrčila jsem rameny.

,,On by ti neublížil..." sklopil oči Reg. ,,Já vím, jen, vím, jak vypadala jeho minulost..." odvrátila jsem se.
,,Ale ty jsi ty a tamto je minulost, on se kvůli tobě mění a ty se stále upínáš na to, jaký byl předtím."

,,Vážně se zastáváš svého bratra?" zatvářila jsem se pobaveně. ,,Už to tak bude, nechci, aby jsi z někoho měla špatný pocity..." pousmál se. ,,Proč?" potichu jsem zašeptala.

,,Nezasloužíš si to, jsi hodná, chytrá, milá, prostě skvělá a nemůžeš za to, že máš strach ze ztráty milovaného člověka..." povzdechl si.

,,Děkuju..." opřela jsem se o něj. ,,Není za co..." vydechl a sedl si se mnou na gauč, kde jsem na něm usnula.

Pohled Siriuse

Poté, co odešla, jsem konečně mohl praštit do čeho jsem chtěl. Nemůžu uvěřit tomu, že přes všechny ty roky má ze mě strach. Ano, vím, že jsem se vyspal s každou ochotnou holkou, ale na ni jsem nikdy ani nesáhl a neublížil bych jí ani teď.

Praštil jsem sebou na postel. Může mi důvěřovat? Od doby, co jsem si vybral ji, jsem na žádnou jinou holku ani nepomyslel, nedokážu se soustředit, pokud není se mnou. Neměl jsem v úmyslu se s ní vyspat, jen jsem chtěl, aby byla se mnou a já se konečně jednou normálně vyspal bez nočních můr a napětí.

Do pokoje vrazil James. ,,Kamo, asi bys měl něco vidět..." tvářil se vykolejeně. ,,Co chceš Jamesi?" zvedl jsem otráveně hlavu. ,,Co se stalo?" ,,Ale, choval jsem se jak kokot, co bych měl vidět?" Beze slova na mě kývl, ať jdu za ním a sešli jsme dolů po schodech.

První, co jsem spatřil, byl hlouček lidí a uprostřed nich... moje přítelkyně spící v náručí mého bratra.

Lumos🌝

HROZNĚ MOC SE OMLOUVÁM, vím že v psaní jsem NAPROSTO PŘÍŠERNÁ, ale vážně jsem se zasekla v bodu, s kým ji nechat nebo dát dohromady, takžee here u are, snad se vám to líbí, ne, nebyla bych schopná napsat scénu, ve který se spolu vyspí, takže hm no dopadlo to tak jak to dopadlo... Jak moc je špatný mít crush na svoji vlastní postavu, respektive Rowlingový..? protože bych řekla, že docela špatný xd. Popravdě teď už nevím, co bude dál, bude to tak, jak to za pochodu vymyslím, ale mám v plánu bombastickou party Pobertů, takže se máte na co těšit! Děkuju všem, co mi vždycky píšou hezký komentáře, protože pak se ta kapitola píše o moc líp, když vím, že o to někdo stojí. A už bych se měla přestat rozkecávat, doufám, že se vám to líbilo a přeju příjemný týden <3
Vaše Annie xx

Nox🌚

Pobertovská kráskaKde žijí příběhy. Začni objevovat