Pobertovská kráska

13. Bum!

Najednou jsem se s někým srazila...

,,Jujky, kampak pospícháš, Rychlonožko?" ozval se hlas Tichošlápka. ,,Zabít tu potvoruuuu!" zafuněla jsem naštvaně. ,,Nech ji, byla by tě škoda prcku!" popíchl mě. ,,Tím chceš říct, že neumím čarovat ty utřinose?!" změřila jsem si ho vražedným pohledem. Začal pomalu couvat a tlemil se: ,,Nic jsem neřekl, vůůbec niiic!" ,,Bábovko!" odfrkla jsem si a zdrhala zpátky za tou zrádkyní. Vyběhla jsem ze společenky na chodbu, zahnula za roh a utíkala dál za ní, když tu mi najednou zmizela z očí, jako by se vypařila, já se rozhlédla a pozpátku ZASE do někoho vrazila. ,,Merline Potterová, co vyvádíš, kam furt pospícháš?! A ještě v tomhle oblečení...?!" polkl ten člověk. Zvedla jsem hlavu, oh ne, Regulus Black. Pak jsem se zděšeně podívala na sebe a skoro vyjekla, NO TO NE, mám na sobě průhledný tílko a hrozně krátký kraťásky, jsem blbá nebo blbější?! Byla jsem bosa. Znachověla jsem a začala koktat něco jako: ,,Ehm, no, já, to, no, víš, ona, já, urazila mě, no, já se naštvala, ehm, já, uch, zdrhat, utíkat, no, takhle, ehm..." Podíval se na mě trošku divně, trošku víc divně jako wtf jsi retardovaná nebo magor?: ,,Jestli jsem to správně pochopil, někdo tě urazil, utekl a ty jsi ho honila, dokud jsi nevrazila do mě? V tomhle..?" ,,Mno jo, NIC NEKOMENTUJ, tak zatím!" chystala jsem se zahanbeně utéct. ,,Počkej!" chytl mě za ruku. ,,Už ti něco řekl můj drahý bratr? Něco zvláštního?" začal se vyptávat a upíral na mě pronikavý pohled. ,,No za dnešek: Jujky, kampak pospícháš, Rychlonožko? atd...." pokrčila jsem rameny. ,,Aha, u Merlinových vousů, to je zbabělěc! Tak nazdar!" odfrknul si. ,,Moment moment moment! Hezky koukej vyklopit, jak jsi to myslel!" nedala jsem se. Nevraživě se na mě podíval, pak se mu náhle ale pohled změnil. Sklonil se blíž ke mně a zašeptal: ,,Něco ti tají, něco důležitého!" Hlas mu klesl do chrapotu a on jemně přejel palcem po mém spodním rtu. ,,Já bych to nikdy neudělal, ale jsem zvyklý, že má všechno co chci, ačkoli je krvezrádce!" Najednou rychle odstoupil, vytáhl hůlku, mávl s ní a jak se zdálo, přičaroval mi hábit. ,,Nechci, aby tě tu někdo okukoval, i když rozhodně je se na co dívat!" ušklíbl, pak se mu zase změnil pohled a rychle odešel. What the hell bylo tohle? Všechno co chci?! Přitáhla jsem si plášť blíž k tělu a nerozhodně zírala za ním. Část za ním chtěla běžět, část chtěla trucovat a další části došlo, že zítra je ples. Měla bych se vrátit za holkama... ale kde je ta zrádkyně?!

Pohled R. A. B.

Mířil jsem ze školního trestu dolů k nám do sklepení, když tu najednou do mě někdo vrazil. Nejdřív jsem se na něj chtěl obořit, co si to dovoluje, ale vzápětí jsem poznal vůni a s ní i člověka. Dívka, kterou jsem anonymně pozval na ples...
,,Merline Potterová, co vyvádíš, kam furt pospícháš?! A ještě v tomhle oblečení...?!" vytřeštil jsem oči a nahlas polkl. ,,Ehm, no, já, to, no, víš, ona, já, urazila mě, no, já se naštvala, ehm, já, uch, zdrhat, utíkat, no, takhle, ehm..." začala koktat a já se na ni trochu divně podíval. SAKRA NEMĚLA BY TADY TAKHLE CHODIT, NEČUMĚL BYCH NA NI JEN JÁ! ,,Jestli jsem to správně pochopil, někdo tě urazil, utekl a ty jsi ho honila, dokud jsi nevrazila do mě? V tomhle..?" ,,Mno jo, NIC NEKOMENTUJ, tak zatím!" chystala se odejít, ale já vycítil šanci a chytil ji za ruku. Jako by mi rukou projel elektrický proud. ,,Už ti něco řekl můj drahý bratr? Něco zvláštního?" začal jsem se topit v jejích očích. ,,No za dnešek: Jujky, kampak pospícháš, Rychlonožko? atd...." protočila oči. ,,Aha, u Merlinových vousů, to je zbabělěc! Tak nazdar!" šílel jsem v duchu. Ať jí to ten blbec aspoň řekne, zaslouží si být šťastná, když už ne se mnou. ,,Moment moment moment! Hezky koukej vyklopit, jak jsi to myslel!" byla tak roztomile zvědavá. ,,Něco ti tají, něco důležitého!" nechal jsem se ovládnout city a jemně jí přejel palcem po mém spodním rtu. ,,Já bych to nikdy neudělal, ale jsem zvyklý, že má všechno co chci, ačkoli je krvezrádce!" upíral jsem na ni pořád pohled, ale náhle jsem se probral, odstoupil: ,,Nechci, aby tě tu někdo okukoval, i když rozhodně je se na co dívat!" přičaroval jí plášť a rychle chtěl odejít. Už jsem kráčel pryč, ale cítil jsem v zádech její pohled. Cítil jsem nutkání otočit se vrátit se k ní, něco udělat, COKOLI. Zaváhal jsem a už už se chtěl otočit, všechno jí říct, zaslechl jsem její zaškobrtnutí dechu, vykročil nohou, že se otočím, ale najednou vykročila. Nejdřív to znělo, jako by šla za mnou, ale pak odešla pryč. Rychle jsem se za ní otočil, zahlédl její blond vlasy, specifickou ladnou chůzi a začal po ní šílet ještě víc. Jakési nutkání mě přinutilo vykročit za ní. ,,Bello!" vykřikl jsem.

Lumos🌝

hii, I'm backk! koukám na Jily edity a píšu 🥺 některý jsou hrozně úžasný 🥰🥺 tentokrát ta pauza nebyla tak dlouhá ne? <3 děkuji vlckovakikinka za povzbuzující komenty<3 hrozně mě to vždycky potěší a dodá chuť k psaní ^^ začíná to být zajímavější a na jednu kapitolu se hrozně těším a na ples taky! Jinak to, že se za ní teď na konci rozběhne, jsem vůbec neplánovala, takže uvidím, co se z toho vyvine ;) takže budu ráda za votes, komenty, znáte to xx
ily'all
A

Nox🌚