6. Školní trest

1.2K 57 15
                                    

Pohled Belly

Ten Black je ale pitomec! Já nechci mít trest. A s ním už vůbec! Přišla jsem ke kabinetu a on už tam stál. Když mě uviděl, usmál se. Školník Filch nám dal obrázek nějaký kytky, kterou máme SAMI najít v Zapovězeném lese. To je šílenost, vždyť se tam nesmí.. Vyšli jsme a já si od něj držela 2 metrový odstup. Najednou se ozval dusot kopyt. Kentauři.
,, Co tu pohledávate?! " zeptal se jeden z nich, bílý jako sníh.
,, Máme tu školní trest, najít nějakou kytku.. " odpověděl Black a stoupl si přede mě, aby mě mohl, oooo, chránit.
,, Nezapomeň, že nejsem Pobertkou nadarmo, dokážu si poradit sama! " zasyčela jsem na něj.
,, Nemusíte se nás bát, mláďata nezabíjíme a Hagrid je náš přítel. Ale v lese je něco jiného, strašného, co nás v klidu nenechává. Mějte se na pozoru, nevíte, co vás čeká. Hvězdy ukazují hrozbu.. " Malinko vyděšeně jsem kývla a pokračovali jsme nejistým krokem dál. Najednou kolem nás něco prosvištělo a poté před námi ležel mrtvý James.
,, C-co to je?? " rozbrečela jsem se. Postupně se tam míhali všichni mí přátelé a rodina.
,, Bubák! " hlesl Reg. Už jsem to nezvládala a začala se hroutit na zem. On si stoupl přede mne a rázem se z toho stalo něco jiného. A pak jsem ztratila vědomí.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Mezitím se bubák proměnil v Bellu, která objímala Siriuse a šklebila se na Rega: ,, Jak sis mohl myslet, že by mi na tobě někdy záleželo? Jsi nula, hnusnej Zmijozelák, jste všichni stejní. Sirius je jiný, lepší! Táhni k vlkodlaku! "
Nadechl se a pevným hlasem zvolal: ,, Riddikulus! "
Bubák se změnil a pak vybuchl a zmizel.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Když jsem otevřela oči, uviděla jsem nad sebou Blacka.
,, Co se stalo?? " vydechla jsem.
,, Bubák a ty ses zhroutila.. " pokrčil rameny.
,, Jo, on ukazoval moje blízké, žejo? " zčervenala jsem.
,, Jo. Ale to nevadí, je jasný, že o ně v týhle době máš strach.. " usmál se jemně. Podal mi ruku, já se zvedla na nohy a hledali jsme dál.
,, Hele, asi támhle! " vykřikl najednou Regulus. Z mýtinky vycházelo jemně zlatavé světlo. Jako omámená jsem pomalu mířila ke kytce.
,, Bello, vrať se! " zakřičel chlapec. Když jsem ho neposlechla, rozeběhl se ke mně, vzal náruče a odnesl opodál, z dosahu té mámivé rostliny. Potom rychle květinu utrhl a vrátil se ke mně.

(Nějak takhle vypadala)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Nějak takhle vypadala)

,, Co jsi to vyváděla???! " zeptal se naštvaně.
,, Bylo to tak uklidňující, zpívala a najednou nic nebylo špatně, žádné problémy a starosti.. " schovala jsem si hlavu do dlaní.
Konečně jsme se vydali na zpáteční cestu.. Vtom se ozval hodně podivnej zvuk a já, už pěkně vystrašená z předešlých událostí, jsem skočila Blackovi přímo do náruče. I když, dneska jsem se tam ocitla asi potřetí..
Jakmile jsem si to uvědomila, jukla jsem na něj, co tomu říká. Usmíval se, mimochodem moc hezky, a oči mu zářily.. Radostí? Ano, radostí a štěstím.
,, Rebelka se bojí jo? " Kývla jsem, neschopná slova. Pevně mě obejmul a podíval se mi do očí, ve kterých jsem se začala topit a propadat hlouběji a hlouběji.
,, Já tě neopustím, budu tu pro tebe, neboj, krásko! "
Jen jsem se třásla strachy, ale věřila mu. Pomalu jsme přicházeli k hradu. Když se naše cesty rozdělovaly, zastavil, objal mě a začal se ke mně přibližovat.
,, Ne, ne, prosím, nech toho! " zašeptala jsem, ale nenechal. Spojil naše rty a já měla rázem motýlky v břiše. Cítila jsem něco, co dosud nikdy. Lásku.. Vtom jsem se vzpamatovala, odtrhla se a rozeběhla se pryč. Jen jsem zaslechla, jak zoufale vykřikl:
,, Já se nevzdám, počkám, princezno, tvůj KRAB! "
Vyběhla jsem do pokoje a všechno vyklopila probuzeným holkám.
,, Chudáku.. Jinak, jaký to bylo? " poťouchle se usmála Kate. Radši jsem neodpověděla.
,, Beztak to je nějaká Zmijozelská sázka o to, kdo tě dostane, nedobytnou Pobertovskou krásku.. " uzavřela to, a musím uznat logicky, Ellen.
,, Pravda, nic jinýho od nich čekat nemůžeš, Bellinko.. " objala mě Lily a pak jsme si všechny zalezly do postele. V hlavě jsem byla pořád v šoku a hlavně ze sebe, protože bych to mohla popsat jedním jediným slovem...

Lumos🌝

Čauko, tak na přání další kapitola, už zase delší, tak snad se líbí. Přes měsíc jsem nic nevydala, protože konec školy  prázdniny, znáte to. Zkusím další vydat co nejdřív, ale nic slíbit nemůžu ❤ začíná se to trošku zamotávat, ale nebojte, ono se to rozmotá 😂❤ jsem ráda, že to vůbec někdo čte, takže všem patří moje velké DÍKY! ❤
Co myslíte, asi to bude sázka Zmijozelských ne? No uvidíte❤
Budu ráda za každý hlas, komentář nebo i jen přečtení ❤
A co nejdřív se můžete těšit na další! ❤
Tady už to ukončím, nakonec by to bylo delší než samotný příběh.😂❤

Vaše Ančí 💙

Nox🌚

Pobertovská kráskaKde žijí příběhy. Začni objevovat