-21-

326 30 1
                                    

PO TÝDNU

Už je to týden co jsem se dozvěděla o posmrtných a jejich plánech mě najít. Dokonce jsem zjistila, že dva ze sedmi připluli do Irska, aby mě našli. Všichni mě teď ochraňují a já to už nesnesu.

Právě sedím ve své ložnici a přemýšlím jak se od tud dostat. Možná bych mohla nechat strážce omdlít. Ne to by bylo moc nápadné. ,,Stráže!" Křikla jsem a čekala až se otevřou dveře. ,,Ano?" Zeptal se vcelku vyděšeně, že se něco dělo. ,,Pojďte sem." Ukázala jsem na místo přímo před sebou. Kývl a přešel ke mě. ,,Co se děje?"

Upřeně jsem se mu dívala do očí. V hlavě jsem si říkala. Omdli, omdli. A tak se i stalo. Chytla jsem ho, aby nespadl a položila ho opatrně na zem. Pak jsem se vyplížila z pokoje a následně i z hradu.

Vešla jsem do lesa a přemýšlela, jak asi ti posmrtní vypadaj, nebo jak ovládají své schopnosti.

Chvilku jsem ještě přemýšlela, než jsem za slyšela v dáli prosbu o pomoc od nějaké dívky. Rychle jsem se přeměnila a běžela na to místo, kde jsem jí slyšela.

Přiběhla jsem tam a viděla tři muže sklánějíc se nad vyděšenou dívkou. ,,Kde je?" Zavrčel jeden z nich. ,,Nevím o kom to mluvíte, žádnou Hope neznám." Řekla a tím mi vyrazila dech.

,,V tom případě se postaráme o tom, aby už nikdo nepoznal." Řekl jeden z nich a začal se k ní přibližovat. Všimla jsem si jeho úplně černých očí bez bělma, takže nad ním převládá Démon. To jsem zjistila, když jsem si četla staré spisy. Každému z posmrtných se v určitých situacích zbarví oči do barvy danou každému druhu. Hlavní stránka tohohle je démon, takže černé oči. Pak jsou ještě stránky- anděl bílé oči, vlkodlak žluté, upír červený, mystici fialové, čarodějové oranžové a lickoni zeleno-šedé.

Jak jsem se tu rozhlížela zjistila jsem, že jsou ti muži všichni posmrtní.

Rychle jsem se proměnila a upíři rychlostí se dostala před tu dívku. ,,Ale upírek ti přišel na pomoc." Řekl ten s hlavní stránkou upíra. Jasne zrovna on nemá co říkat.

,,Nechte ji jít." Řekla jsem tvrdě. ,,To je jedna možnost, a nebo nepůjdete ani jedna." Zasmál se ten s podstatou vlkodlaka. Začli se přibližovat a já zavrčela. ,,Hale, takže ne upír, ale hybrid." Řekl upír a ušklíbl se. Zasmála jsem se a napřáhla ruku do předu. Soustředila jsem se na to jak mu praskají žilky v mozku a on se hroutí k zemi.

Všechno se stalo tak jak jsem chtěla, tedy až na ty zbílí dva. Ty se na mě vrhli. Strhli mě k zemi a upír vstal. ,,Konečně jsme tě našli." Řekl a začal se smát. ,,Co chcete?" Zeptala jsem se a trhala sebou jak nejvíc šlo. ,,Tebe." Řekli naráz a začali mě zvedat ze země.

Protáhli mě k nějaké na půl rozpadlé zřícenině hradu, kde zřejmě měli úkryt. Táhli mě za ruce až k jedné zdi, kde byly přibyté řetězy. Připoutali mě k nim a pak odešli pryč. Jako vážně?

***

Omlouvám se, že jsem tak dlouhou dobu nenapsala část, ale to víte bylo pololetí, pak ještě fesťáky, tak kde se na to má brát čas. Junak díky, že to čtete a Votes and Comments!!! I.L.U.

*Danny*

Program Erouse ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat