Program Erouse ✔

-8-

,,Mami?!" Křikla jsem na ní. ,,Ne nejsem tvoje matka, ale jednorožec z dávných časů." Řekla sarkasticky. ,,Vždyť já viděla jak tě zabili." Řekla jsem a obejmula jí. Byla jsem tak ráda že žije. Pořád jsem jí k sobě mačkala, dokud neřekla. ,,Dobrý, to už by stačilo, teď musíš za svým kmenem." Cože jaký kmen? Ptala jsem se v mysli. ,,Musíme uspořádat oslavu." Řekla a mě ještě víc zmátla. ,,Jakou oslavu? A jakej kmen?" Zeptala jsem se hrozně rychle až jsem se bála, že mi nerozumí. ,,Musíme oslavit příchod princezny na trůn." Řekla a já pořád nechápala. ,,Jaký princezny? Koho budem oslavovat?" Zeptala jsem se a nechápavost ze mě jen tekla. ,,Tebe." Řekla matka a já jen vykulila oči. ,,Proč mě?" Řekla jsem už se smíchem, protože mi to přišlo fakt vtipné. ,,Seš moje dcera." Odpověděla a já se začala opravdu na hlas smát. ,,To je teda opravdickej důvod." Řekla jsem sarkasticky a začala se uklidňovat.

Chvilku jsme se ještě bavili, proč bych měla jít s ní a tak podobně. Taky mi vysvětlila, proč neumřela. Jed na mečích ubližuje vlkodlakům, a tak se jí rána trochu popálila, je to vlastně něco jako kyselina. A druhé půlce, což je upír, to vůbec neublížilo. Byla jsem ráda že neumřela, protože matka je matka. Sice jsem se s ní často hádala a někdy i křikla že jí nenávidím, ale nemyslela jsem to tak. Být bez mámy je utrpení a jsem šíleně šťastná že je zpět.

,,Pojď už musíme jít." Řekla matka a vedla mě za ruku pryč. Nebránila jsem se, protože je to matka, musím jí věřit. Prošly jsme kolem pár domků a vešly do hustějšího lesa. Najednou jsme za námi uslyšeli křik. ,,Chyťte je!" Podívala jsem se do zadu a viděla jak za námi běží Niall s dalšími pěti kluky. ,,Sakra." Zanadávala matka. ,,Proměn se." Řekla a já vyděšeně zvedla obočí. ,,Já to neumím." Řekla jsem na oplátku já. ,,Já vím, ale díky upírovi v sobě by to mělo jít lépe." Řekla a já se chtěla na něco ještě zeptat, když v tom mě přerušil její hlas. ,,Honem, nemáme na to celej den." Podívala se na Nialla dodala. ,,Dobře, vidím že ti to nejde a proto místo vlka v tobě probudíme upíra." Jakmile domluvila rychle ze země sebrala kámen a řízla se s ním do ruky. Hned jak jsem ucítila vůni krve začali mě bolet špičáky. ,,Pij." Přikázala a já tak udělala. Nejdříve mi nechutnala, jakobych olízla železo, ale pak mi začala chutnat. Cítila jsem jak moje tělo sílí. ,,Poběž." Řekla a začala běžet. Rozutekla jsem se za ní a běžela jak nejrychleji to šlo. Vítr cuchal mé vlasy a já se cítila tak...volná.

Běžela jsem hned za matkou a za nedlouho jsme doběhli až k místu, kde se les začal prosvětlovat a stromů ubilo. Doběhly jsme k pár chatkám a pak jak jsme šly dal tak se z chatek stávali domy a na kopci se tyčil zámek. No ty kráso. Pomyslela jsem si. Pořád jsem běžela, dokud na mě matka nezavolala. ,,Zastav. Tady nám nemohou ublížit, jsme pod ochranou čarodějek." Zastavila jsem se a docela se divila, že jsme jim utekli, i když jsme míšenci.

Došla jsem s matkou až k hradní bráně. Ani jsme nic neudělali a už nás pouštěli dovnitř a všichni před námi poklekali. Došly jsme až do velkého sálu, kde bylo nejmíň sto lidí a všichni křičeli ,,Sláva princezně,, nebo ,,jsme zachráněni radujme se,,. Vůbec jsem tu nechtěla být, nesnáším být na očích. Došly jsme před dva trůny. Matka vyšla ty tři schody co jí od nich oddělovali a před tím než si sedla ještě křikla. ,,Korunovace proběhne večer." A pak se posadila.

***

Zrastvuj lidi, nový díl... Je pozdě, za to se omlouvám. Doufám že vás to pořád aspoň trošku zajímá!! ;))) Votes and Comments!!!! I.L.U. <3

*Danny*