-6-

417 38 0
                                    

V závorce je označená řeč pomocí mysli. :3

Vedl mě někam více do lesa a já dostala strach. ,,Kam mě to vedeš?" Zeptala jsem se asi už po stopadesátý. ,,Uvidíš." Řekl. Takto zněla každá odpověď na mou otázku.

Došly jsme někam na mýtinu. ,,Ještě kousek." Ozval se. Šla jsem potichounku za ním, dokud se neozvalo prasknutí větvičky. ,,Počkej tady." Řekl a super rychlostí se rozeběhl na druhou stranu mýtiny. V tu chvíli se vedle mě ozvalo zavrčení. Podívala jsem se doprava za tím zvukem.

Šel ke mě hnědý vlk. Oči se mi rozšířili snad o deset čísel a začala jsem couvat. Narazila jsem do něčeho měkkého. Zase vlk. Začala jsem křičet a běžet pryč. Zaslechla jsem za sebou smích a následné zakřičení. ,,Harry, Calume nestrašte jí." Niall. Když jsem zjistila, že je Niall zná tak jsem se uklidnila. On se pořád smál a já naštvaně zakroutila hlavou a zvedla obočí. ,,Haha moc vtipné." Řekla jsem ironicky a otočila se na odchod. Bohužel jsem si neuvědomila že mám ránu na stehně a jelikož je tu vysoká tráva, tak se mi do rány zasekla. Sykla jsem a padla na kolena. V tom okamžiku se u mě objevil nějaký snědý hnědovlasý kluk. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se a pomohl mi na nohy. Rána začala znovu krvácet a mě se začala točit hlava. ,,Je... Je mi tr... Trošku špatně." Řekla jsem a podlomili se mi kolena. Naštěstí mě ten kluk chytil. Pomalinku se mi začali zavírat oči a nechala se unášet temnotou.

***

POHLED NIALL

Když jsem slyšel prasknutí větvičky rychle jsem se tam běžel podívat jestli nám jdou kluci naproti, tak jak jsme se dohodli.


Jak jsme se mohli dohodnout? Jednoduše. Jako smečka jsme se dohodli že muži uzavřou bratrskou výměnu krve. Prostě se říznete do dlaně a potom si jen se všemi potřesete rukou. No a díky tomu jsme získali čtení myšlenek. Čtení myšlenek funguje i u žen, ale trochu jinak. Vy jí můžete číst myslenky, jen když se do ní vtisknete, nebo jí proměníte. No prostě je to hrozně zamotané.

Šel jsem se podívat k místu setkání, když jsem uslyšel křik. U Hope byly dva vlci. Harry a Calum. Místo toho aby tu na nás čekali tak jdou blbnout. ,,Harry, Calume nestrašte jí." Křikl jsem a začal se jí smát. Vypadala roztomile jak se bála. ,,Haha moc vtipné." Křikla na mě a otočila se aby odešla. Jak se otáčela do rány se jí zasekla tráva a ona padla na kolena. Jen jsem stál a díval se na ní a Caluma u ní. Pomohl jí vstát ze země. Její rána začala znovu krvácet. Něco řekla a pak se jí podlomili kolena. Calum jí chytil a ona omdlela.


Přiběhl jsem k ní a vzal jí do náruče. Vypadala tak neodolatelně. Harry běžel napřed oznámit, že přijdu i s člověkem. Čekali že přijdu, tak jako každé dopoledne. Měl jsem docela strach z toho že ji nepřijmou a něco se jí stane.

Do tábora jsme přišli po chvilce. No není to tábor, spíše celkem luxusní osada. Máme tu stáje, zbrojírnu, jídelnu a každá rodina má svůj ,,Dům,,. Přešli jsme k mému domu a kluci mi pomohli jí donést až do ložnice, kde jsem jí položil na postel. Chtěl jsem jí ránu zavázat, jenže tam byly pořád kousky trávy a tak jsem je musel vyndat, aby se jí v tom neutvořila infekce. Pomalinku jsem se rukou dotkl rány jenže jsem s ní hned cukl k sobě. Jsem si mohl myslet. Ten meč byl namočený v Reclus vlcodase (pz. Aut. Kravina! :DDD) Neboli vlčí jed. Člověku nemůže ublížit, jenže u Hope to vypadalo jinak. Rána byla jakože vypálená. Což se dělo jen u vlků.

Po asi deseti minutách se ozvalo klepání na dveře. Neochotně jsem vstal a šel otevřít. Před dveřmi stál Louis náš lékař. Odvedl jsem ho do ložnice šel si pro sklenici vody do kuchyně.

Po chvilce přišel Louis s trochu vyděšeným obličejem. ,,Co se stalo?" Zeptal jsem se a odložil sklenku stranou. ,,No, máme trošku problém." Řekl a rukou se podrbal na zátylku. ,,Jak to?" Zeptal jsem se nechápajíc. ,,Tak trošku jsme našly princeznu hybridů." Řekl a já se začal smát. ,,Tos poznal z obyčejné prohlídky?" Zeptal jsem se zbytky smíchu v hlase. ,,Pojď se na něco podívat." Řekl a rukou ukázal ať jdu za ním. Hope ležela na posteli s mírně pootevřenými rty a pravidelně oddechovala. *Pojď sem.* Promluvil mi v hlavě Louisův hlas. Přešel jsem k němu a tím pádem i k Hope. *Podívej se jí na rameno.* Ozval se znovu jeho hlas v mé mysli. Pomalinku jsem odhodil vlasy z jejího ramene a látku šatů stáhl níž, abych viděl to znamení. Do očí mě hned udeřili dvě tmavá znaménka. Znaménko vlka- měsíc a znaménko upíra- slunce, jak jsou do sebe zaháknutí. *Pane. Bože. Jsme. V. Bryndě.* Řekl jsem Louisovi a odsekával každé slovo zvlášť. Jestli na to přijdou hybridi tak vypukne mezirasová válka.

***

Zdravím novej dílek. Doufám že se líbí, protože mě upřímně jo. Sice je to ,,trochu,, zamotané, ale budiš.


Votes and Comments!!! I.L.U. <3

*Danny*

Program Erouse ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat