Program Erouse ✔

-26-

Sice nakázala, ať odejdeme, ale já nemohl. Musel jsem se na ní dívat. Doslova jsem na ní zíral. Její oči byly jako plamen. Vypadala krásně a zároveň tak divoce.

Ona se na mě po chvilce taky podívala a ruce svěsila podél těla a to byl můj čas. Nevím co to do mě vjelo, ale něco mi našeptávalo ať ji chytím a odvedu na základnu posmrtných.

Běžel jsem za ní jako o život. Jakmile jsem byl až u ní popadl jsem jí v pase a hodil si jí přes rameno. Jen překvapeně vypískla, ale nechala se nést. Musela ve mě mít důvěru, když ani neodporovala.

Dorazili jsme před tu zříceninu a ona se na mě zmateně podívala. ,,Promiň." Šeptl jsem a odnesl jí dovnitř, kde už byly všichni nastoupení u mapy. ,,Musíme..." Zasekl se James, když mě uviděl i s tou holkou. ,,Přivedl jsem jí." Řekl jsem a položil ji opatrně na zem.

,,Výborně!" Spráskl k sobě James ruce a přešel k tý holce. Ta se na mě jen podívala se zklamáním v očích. James jí vyzvednul na nohy a začal jí šeptat do ucha, což jsem neslyšel, tedy až na poslední větu a to. ,,Naše dítě bude krásné."

Ona jen zalapala po dechu, ale nic neřekla. ,,A teď jí odveďte do vězení a nasaďte jí masku a chrániče." Křikl James a odhodil ji ke dvou strážcům, kteří ji odvedli z místnosti.

,,Jak jsi to myslel s tím, že vaše dítě bude nádherný.?" Zeptal jsem se Jamese. Ten se jen ušklíbl, odcházel a rukou mi naznačil ať jdu za ním.

Vešli jsme do chodby s mřížema. ,,Co tu děláme?" Zeptal jsem se zas, protože jsem poznal, že jsme v žaláři. ,,Něco někomu vyřídit." Řekl James a šel až nakonec chodby s posledním vězením, kde seděla ona. Seděla na zemi a ke zdi měla přidělané ruce. Na rukách měla železný obaly, nebo co to bylo. No prostě v tom měla celou dlaň i s prstama. ,,Co to má na ruce?" Zeptal jsem se Jamese. ,,To jsou chrániče, aby nemohla používat oheň. Pomáhá to i na čaroděje." Řekl a já se podíval na její obličej, který nebyl vidět, protože byl schovaný pod železnou maskou. ,,A to je zase co?" Poukázal jsem na ní. ,,V tý masce jsou ostny a my jí každý den budem utahovat, dokud nesvolí, že se semnou vyspí." Řekl a odešel, ale já nemohl. Díval jsem se na ní. Měla svěšenou hlavu a byl slyšet její rychlí tep srdce.

Nemohl jsem se na ní dívat. Nemohl jsem se dívat na něco za co můžu já. Otočil jsem se a mířil jsem si to ke dveřím, když jsem uslyšel slabé šeptnutí. ,,Pořád tě miluju." Říkala. Otočil jsem se na ní a viděl jsem jak se na mě její pronikavě modré oči dívají.

Pořád jsem se jí díval do očí dokud se mi v mozku nezačali skládat kousky mé minulosti. Vzpomínal jsem si na všechno. Pamatoval jsem si na to jak jsem poprvé uviděl Hope, jak jsem jí pomohl utéct, jak jsem jí miloval. ,,Ježíš co jsem to udělal?" Zeptal jsem se nahlas.

Rozeběhl jsem se zpátky do sálu, kde byl předtím James. Před dveřmi jsem se zastavil a trochu vydýchal, aby nepoznal, že jsem běžel. Vešel jsem dovnitř a viděl ho znovu nad mapou. ,,Oh Nialle." Řekl a postavil se vzpřímeně. ,,Copak potřebuješ?" Zeptal se.

,,Chci se zeptat, proč si nic před tím nepamatuju?"

,,Před čím?" Zeptal se na oplátku James.

,,Před proměnou." Řekl jsem. ,,A proč se ptáš?" Zeptal se zas. ,,No ta holka na mě pořád řvala, abych si vzpomenul." Zalhal jsem, jen chci vědět proč jsem si sakra nic nepamatoval. ,,To víš kouzlo." Řekl a přitom se zasmál.

***

Chci se omluvit, že nabyl tak dlouho příběh, ale to víte prázdniny, hory nákupy atd...

Jinak chci fakt poděkovat lidem co to čtou a určitě bude i druhý díl, takže čtete dál!!! I.L.U. <3

*Danny*