Kámen duší

II.

,,Maminko vyprávějte mi o kameni duší."Žadonil chlapec.,,Ale vždyť už jsem ti to vyprávěla tolikrát.",,To nevadí.Je to můj nejoblíbenější příběh.Když ti to udělá radost".Zasmála se matka a přiložila do kamen.Bylo chladno.Velmi chladno na tuto roční dobu.Od doby co padl kámen duší do špatných rukou se vedlo lidem z království Statečného lva špatně.Obloha byla téměř vždy zatažená,bývalo chladné počasí a na kdysi tolik úrodných polích se málokdy pořádně urodilo.I přes to byla mezi lidmi silná láska a tu jak říkali jim ani temný princ nedokáže vzít.

Matka se posadila na starou židli,dala se do předení lnu a u toho synovi vyprávěla příběh.
Artuš-tak se jmenoval si spokojeně vylezl na pec a zasnil se.Viděl se jak jede na ušlechtilém bílém koni s velkým mečem k hradu.To ještě netušil ,že se jeho sen brzy stane skutečností.
Léta plynula a Artuš rostl jako z vody.Každého na něm nejdřív zaujaly jeho nádherné,modré,moudré oči.Každý den vycházel na blízký kopec a dlouhé hodiny pozoroval zlověstný hrad a snil o životě jaký nastane až bude kámen duší zpět ve vlastnictví oprávněného vládce a opět v království zavládne štěstí a bohatství.

Jednoho dne zrovna tak seděl na kopci,pozoroval hrad a snil když v tom mu dopadla na rameno čísi ruka.Artuš se opatrně ohlédl.Za ním stála stará vetchá stařena.,,Mladíku nepomohl by jsi mi prosím se dřevem?Je velká zima a já nemám dostatek sil."Prosila ho.Artuš samozřejmě šel.Byl od mala vychovávan aby pomáhal všem lidem.Došli ke stařenčině chaloupce a Artuš naštípal veškeré dřevo a naskládal je úhledně ke stěně.Stařenka mu poděkovala a pozvala ho dál.,,Víš mládenče kdo já jsem?"Artuš nevěděl.,,Jsem mocná kouzelnice a zželelo se mi vašeho království.Pověz chtěl by jsi se utkat s temným princem?Ano."Prohlásil bez váhání Artuš.,,Ale jak bych ho dokázal porazit?Ptal se Artuš.Má kámen duší a je schopen mě rozmáčknout jako mravence jen lusknutím prstů.On má kámen duší pravila stařenka.Ale ty budeš mít mocná kouzla."Jak to dořekla položila na stůl šátek,knihu a zlatý prsten.,,Když si ten šátek uvážeš kolem krku nikdo tě neuvidí.Když si nasadíš ten prsten každého spolehlivě přemůžeš a když otevřeš tuto knihu staneš se moudrým a budeš znát všechna kouzla."

Artuš nevěděl jak má stařence poděkovat.,,Děkuji vám mockrát babičko.Slibuji ,že tyto předměty nikdy nezneužiji a hned jak získám kámen pro naše království vám je vrátím."Stařenka se usmála a pravila:,,Vím ,že máš dobré srdce."Na to se udělala silná mlha a chalupa i se stařenkou zmizela.Artuš se vydal domů povědět matce tu radostnou novinu.