Kámen duší

XVI.

Artuš byl rád ,že prošel zkouškou.Vstoupili bránou do města.Kolem sebe viděli ulice domů z bílého mramoru.Ulice se větvili městem a před nimi byla hlavní ulice vedoucí k hradu.Artuš nevěděl kam jít.Zeptal se tedy koně a ten ho zavedl do hostince.Tady se na noc ubytuj řekl mu a chtěl odejít ale Artuš ho zastavil a zeptal se ho:,,A kde budeš spát ty?'',,O mě si starost dělat nemusíš ''odpověděl kůň a zmizel. Artuš udiveně koukal na místo kde ještě před chvílí stál kůň ale pak si řekl ,že je to kouzelný kůň a proto asi zmizel.Vešel do hostince.

Měl hlad tak si chtěl něco koupit ale uvědomil si ,že nemá čím by zaplatil.Smutně sáhl do kapsy a překvapeně tam našel dukát.Velice se tomu podivil, znovu prozkoumal kapsu a opět dukát.Artuš se zaradoval a šel k hostinskému poprosit o něco k jídlu.Hostinský byl příjemný muž ale peníze nepřijal.,,Nene tady se nic neplatí.Nic neplatí?''Ptal se udiveně Artuš.,,Ne''odpověděl hostinský.,,V zemi Rauvalské mají všichni všechno tak aby byli šťastní.Nemáme tu peníze jako vy.Peníze zotročují a ničí štěstí.''
Artuš chtě-nechtě musel s hostinským souhlasit.Zatímco přemýšlel nad jeho slovy mu hostinský donesl kouřící talíř.Artuš mu poděkoval a najedl se.Poté se hostinského otázal na nocleh a ten mu ukázal útulný pokoj.Artuš se zamknul,vlezl do postele s tlustými peřinami a usnul.

Vzbudil se až druhý den.Dovnitř už svítilo oknem slunce a Artuš se spokojeně protáhl.Vyspal se přímo královsky.Vstal a šel se  umýt k umyvadlu.Zrovna si umýval obličej ,když se ozvalo zaklepání na jeho dveře.Artuš se osušil a šel otevřít.

Dovnitř vešla dcera hostinského ptala se jestli něco nepotřebuje.Artuš ji poděkoval a poprosil o snídani.Děvče se usmálo a odešlo.Za chvíli už nesla podnos se snídaní.Opatrně ho položila a rychle zmizela.

Po vydatné snídani se Artuš vydal prozkoumat město a při té příležitosti i najít koně.Vyšel ven.Slunce ho na chvíli úplně oslepilo.Musel si proto zaclonit rukou oči,když ji sundal tak už viděl lépe.Vydal se náhodně jednou ulicí.Koně nikde neviděl.Postupoval ulicí jež se pomalu svažovala směrem dolů.Za chvíli byl už u kašny.Byla to nádherná kašna ze zeleného kamene a s vytesanými bájnými zvířaty.Artuš si ji fascinovaně prohlížel.Nikdy ještě nic takového neviděl.Už se chtěl kašny dotknout,když v tom někdo zakřičel:,,Ne!Nedělej to!''Artuš ruku rychle stáhnul a překvapeně se ohlédl.Za ním stál muž v jeho věku.,,Toto je kašna padlých''.Pravil.,,Pokud by jsi se ji dotknul změnil by jsi se v kámen'',,A proč ji tu teda máte?''Ptal se nechápavě Artuš.,,Nosí štěstí.Málokdy nás někdo navštíví z vašeho světa a do tohoto města přijde jen velmi vzácně.Jsi jediný koho jsem kdy u naší kašny viděl.Většina zůstane v tom hostinci nebo jde do hradu.''Pravil a potřásl hlavou.,,Měl jsi štěstí.Kdybych tudy nešel mohl jsi dopadnout špatně.''

Po této příhodě se Artuš rozhodl dávat větší pozor.Nechtěl udělat Temnému princi radost ,že se ho tak snadno zbavil.Chvíli se chtěl vydat zpět do hotelu ale pak si dodal odvahy a šel dál zkoumat ono zvláštní město.Brzy se dostal na trh.Dali se tu sehnat všemožné věci.Od kouzelných amuletů přes kameny s mocnými duchy umožňující získat různé nadpřirozené schopnosti až po kouzelné hrnky.Artuše to zaujalo.,,K čemu je ten hrnek?''Zeptal se mladé hezké ženy za stánkem.Otočila se k němu a příjemně se na něj usmála.,,Umožňuje tomu kdo ho vlastní na hodinu vysušit jakoukoli vodní plochu.Vezmete ten hrnek a hodíte ho do vody jež na hodinu zmizí.To zní užitečně."Zaradoval se Artuš.,,Přál bych si jeden".Žena se usmála a podala mu ho.,,Použij ho moudře."Pravila.Artuš vzal hrnek do ruky a upřeně se na něj zadíval.Za chvíli vzhlédl od stánku a chtěl poděkovat ale stánek zmizel.Pokrčil rameny a šel se dál dívat po trhu.