Byl pátek. Upřímně, lhal bych kdybych řekl, že jsem se na tenhle den těšil.
Vlastně jsem vám ani nijak neobjasnil situaci. Tak začněme pěkně od začátku.Jmenuji se Louis. Mám hnědé vlasy a výrázně modré oči.
Je mi 16, chodím na střední a vysoký taky zrovna moc nejsem.
Jsem gay a díky tomuto hloupému faktu si na škole zažívám tak trochu peklo. Šikanují mě, ale jasně, že jsem o tom tátovi ani necekl.
Zaprvé bych dostal přes bubu ještě víc a on měl už tak svých problémů dost. Přece jenom, staral se o pět dětí.
Nikdy jsem k němu ale nechoval respekt, jaký by syn k otci chovat měl.Žiju v Doncasteru s tátou a čtyřmi sestrami. Občas mě teda všechny pěkně štvou ale i tak, mám je moc rád. Jsou v podstatě to jediné co mi tu po mámě zbylo.
Mamka to měla těžké, starala se sama o pět zbrklých dětí a nedá se tak úplně říct, že by jí s tím táta nějak obzvlášt pomáhal. Často jsem se jí to ale snažil usnadnit alespoň já. Ne, že by mi jí bylo líto, připadalo mi to prostě jako samozřejmost. Jen jsem chtěl, aby už byla konečně šťastná. Ona si to totiž vážně zasloužila.
Teď se ale všechno změnilo..
Řekněme, že si můj táta někoho našel.
Na jednu stranu jsem za něj byl opravdu rád.
Pořád říká jak ji opravdu miluje a že je to ta pravá. Mně to ale lámalo srdce. Lámalo mi srdce jak rychle na ni zapomněl. Na naši maminku. Na tu, která tu pro nás všechny vždycky byla a teď tu není.Nemůžete se mi proto divit, že z toho, že se sem jen tak přistěhuje cizí žena, kterou jsem v životě ani neviděl nejsem zrovna dvakrát nadšený. Občas mě ten pocit i děsí. Přece jen, nic o ní nevím. To teď budu jako Popelka se zlou macechou ? Třídit hrách a popel na nesmyslné části.. Třeba bych si alespoň našel svého prince. Jenže takhle to nechodí. Život vás naučí, že šťastné konce neexistují.
Vlastně by to ani nemuselo být tak hrozné. Kdyby ovšem ta záhadná žena taky neměla nějaké ty ratolesti.
Život se mi obrací vzhůru nohama jako kolotoč. Jenže ten alespoň zastaví. Já mám pocit, že tahle noční jen tak neskončí. Vždycky tu bude se mnou. Jako stín, jako zářivý odraz v zrcadle i jako vzpomínka, která vás nikdy neopustí.
Ahojkyy, tak jsem tady zpátky asi po roce s novým příběhem.
Jak už jste si asi všimli bude to Larry a vlastně i moje první co se takovéhoto tématu týče :D
Tahle kapitola má jen 460 slov ale snažila jsem se, a navíc je jen taková úvodní :3
Tak jo, to je všechno, můžete mi napsat do komentářů jestli s tímhle blábolem mám pokračovat :D
Mějte se hezky a jezte jablka ! :D-- with all my love tess :3
ČTEŠ
Two Hearts In One Home / Larry Stylinson
FanfictionLouis je docela normální šestnáctiletý chlapec. Ne že by měl úplně úžasný život plný radosti, ale zkrátka "přežít" se to dá. Dům plný otravných sourozenců a teď mu tam mají přibýt ještě další dva ? Chudák. Chtělo to zkrátka tu jiskru která mu tu chy...