Two Hearts In One Home / Larry Stylinson

Chapter 7 - Look at your hair !

Harry

Nikdy jsem na kluky ani nepomyslel. S Louisem se ale cítím jinak. Nemůžu říct, že k němu chovám něco víc než "bratrský vztah". Přece jen, znám ho sotva den. Cítím se zkrátka v jeho přítomnosti zvláštně.

V minulé škole jsem měl potřebu se hodně přetvařovat. Ne že bych chtěl, především to ale bylo kvůli popularitě. Všechno, bylo kvůli popularitě.
Holky, flákání se ve škole, známky..
Musel jsem prostě vypadat dobře. Mít dobrou pověst a postavení. To bylo to nejdůležitější.

Malém jsem zapomněl. Mám holku a.. není vlastně špatně že jsem na ni tak trochu zapomněl ?
Jmenuje se Nancy. Je hezká a milá ale není to prostě ono.
Nemiluju ji to vím jistě. Ona mě ale taky ne.
Začali jsme spolu chodit vlastně taky jen kvůli "popularitě".
Teď když jsme se ale přestěhovali a budu chodit i do jiné školy, je nám to vlastně celkem k ničemu.
Ani teď nejsme moc v kontaktu.

Není to tak, že by mě vyloženě nezajímalo kdyby jí třeba přejelo auto nebo tak :D
Je to ale spíš taková otravná kamarádka než moje "přítelkyně".

Louise znám tak sotva pět hodin. Cítím se s ním ale tak trochu víc sám sebou. Přijde mi, že kromě pocitů z něj samotného, nemám co skrývat.

Louis

Rodiče už tak před hodinou přijeli domů a my se teď všichni tak trochu nudíme ve svých pokojích.
Harry leží na posteli. Sluchátka v uších a zaujatě kouká do zdi. Ale notak, co je na té zdi tak zajímavýho ? Ať se radši dívá na mě já jsem přece tisíckrát zajímavější !

"Večeře !" Zavolala z kuchyně Anne.
Chtěl jsem jít ke dveřím s myšlenkou že půjdu dolů na večeři, uvědomil jsem si ale, že ta kudrnatá palice se sluchátkama v uších očividně volání své matky vůbec neslyšela.
Rozhodl jsem se tedy situaci převzít do vlastních rukou.

Harry byl otočený zády ke dveřím což znamenalo že ležel obličejem ke zdi. Normálně bych mu asi jen řekl, že je večeře, moje škádlivá povaha se ale rozhodla jinak.

Zamířil jsem do koupelny a to přímo k umyvadlu. Vzal jsem kelímek na kartáčky a napustil do něj ledovou vodu. Teď, už jsem si to mířil rovnou k nic netušícímu Haroldovi.

Ale sakra, vždyť má sluchátka. Voda by je úplně zničila. Neřešil bych to jenže moje prasátko je na tom teď docela špatně a nemám tak úplně peníze na to, mu ještě kupovat nový sluchátka.

Nečekaně jsem mu vytrhl sluchátka z uší a vylil mu přímo na obličej studenou vodu.

"Ty idiote co blázníš ?!" Řekl trochu naštvaně. Měl bych se asi bát, ale já dostal opět takovej záchvat smíchu, že se i on nakonec přidal. Oba jsme se tam smíchy doslova váleli po zemi když v tom se volání ozvalo znovu.

"Říkala jsem, že je večeře, co sakra děláte tak důležitého, že se ani nemůžete přijít najíst ?"
Ops..no tak to jsme tak trochu nedomysleli.
"Ta by se doslova zbláznila kdyby viděla co jsme dělali" dodal ještě Harry se smíchem. "To teda" zasmál jsem se taky.
"Teď už by jsme ale radši měli jít" Harry jen přikývl a oba jsme se vydali po schodech dolů na večeři.

"Ehm..Harry ? Stalo se něco ?" Zeptala se udiveně Gemma.
Úplně jsem zapomněl na Harryho mokré vlasy.
"No.. umýval jsem si vlasy" řekl s klidem. Zase mě zachránil. Jak může být pořád tak klidnej ? To já jsem už pomalu i koktal a to ta otázka ani nebyla na mě.

"No dobře, ale příště si prostě umývej vlasy někdy jindy. Nemusíš tady přece jíst s mokrou hlavou" řekla máma.
"Tak promiň"
"Neomlouvej se mně Harry, omluv se všem"
"Co to s tebou je ? Proč to bereš tak vážně, vždyť jsem v podstatě nic neudělal"

"Ne Anne, za to můžu já. J-já..omylem jsem ho trochu polil vodou.." sice to nebylo tak úplně omylem..Anne ale nevypadala, že mi to nějak extra věří.
"No dobře už to nebudu dál rozebírat, ty mi ale alespoň už nelži Harry" dodala už jen a my konečně po té dlouhé debatě usedli ke stolu.

Docela mě to celé ale překvapilo. Anne vypadá hrozně mile, člověk by si pomalu ani nedokázal představit, že může být i naštvaná.

Sedli jsme si konečně všichni ke stolu a dali se do jídla. Chtěl jsem se normálně najíst, jenže upřímně ? Je to docela těžké, když na vás u toho někdo neustále civí.
Neodvrátil jsem pohled od jídla. I přesto jsem ale věděl, že se na mě kouká.
Cítil jsem ten pohled.
Podíval jsem se na něj, ale on rychle odvrátil pohled. Nebyl to jeden z těch normálních pohledů. Byl to pohled který neměl být spatřen.

Trochu jsem se začervenal nad tou myšlenkou. Nad tím, že se na mě Harry díval. Harry !
Z mého snění mě ale vyrušil vlastní otec.

"Vím, že jste byli všichni na nějakou dobu omluveni ze školy. Každopádně jen říkám, že zítra už musíte nastoupit, tak si nachystejte věci"

No a takhle nějak vlastně skončil náš den.
S Harrym už jsem večer pak moc nemluvil. Prostě jsme si jen šli lehnout a spát. Přece jenom zítra musíme vstávat. Na školu teď ale nemám ani pomyšlení. Chci aby se o mě víc zajímal. Harry..
Chci aby si mě všímal, víc se se mnou bavil.. Ale proč ? Vždyť je to můj bratr. Proč tohle všechno vůbec chci ?
Z hlavy jsem za žádnou cenu nemohl dostat tu jednu hloupou otázku.. Je tohle všechno vůbec správné ?

Ahooj ! Konečně jsem tu s novou kapitolou yayy
Sice asi tak po dvou týdnech ale tahle má přes 1000 slov takže mě to vlastně docela omlouvá :D
No nic, další díl bude možná už zítra, ale nemůžu nic slíbit, jsem taky jenom člověk a mám teď docela hodně školy haha.
Snad se vám nová kapitola líbí, budu ráda za hvězdičku a kdyžtak napište názor do komentářů <3
Mějte se krásně paa xx