Two Hearts In One Home / Larry Stylinson

Chapter 6 - Koupelna..?

Harry

Seděl jsem na posteli a poslouchal písničky. V tom ale někdo vešel.

Kluk, celkem menší postavy a měl na sobě.. ručník ?
Tohle, že má být můj bratr ?
No vypadá, to že si mě ani nevšiml tak co ho trochu poškádlit ?

Šel ke skříni a začal tam hrabat a hledat nějaké oblečení.
Potom ale stáhl ruku a chtěl ručník shodit dolů.

"Ehm..ehm" odkašlal jsem si. Leknutím poskočil a zalapal po dechu. "Panebože"
"Zdání klame. Bůh sice nejsem, ale můžeš mi říkat Harry" zasmál jsem se.

Louis

"Zdání klame. Bůh sice nejsem, ale můžeš mi říkat Harry" řekl s úsměvem.
T-ttohle je můj..bratr ? Panebože má ďolíčky.
"Ehm ahoj, promiň. Jsem Louis.." řekl jsem trochu nervózně. Na chvíli zavládlo ticho. Ne, ale to příjemné ticho. Tohle ticho, bylo nepříjemné.
Ten chraplavý hlas ho, ale naštěstí prolomil.
Neřekl jsem doslova ani pět slov a už nevím co říct ?

"Ehm.. Takže odteď jsme asi bratři co ?" Ušklíbl se. "Asi jo..?"
"Moc toho teda nenamluvíš" Zasmál se a tím mi opět ukázal své roztomilé ďolíčky. Bože ten určitě nebude na kluky.
No a tady se opravím jestli dovolíte. Ne, je to můj bratr takže je úplně jedno jakou má orientaci, protože by mě to vůbec nemělo zajímat. Na druhou stranu ale nemůžu za to, že vypadá zrovna takhle.

Moje boule mezi nohama si ale očividně myslela něco jiného :D
Prosím ať si toho nevšimne.
Moje přání ovšem, samozřejmě ale nebylo vyslyšeno a Harryho pohled na vteřinku utekl přesně tam, kam jsem nechtěl. Sakra. Dobře, tohle zvládnu. Musím to nějak zachránit.
"Ehm no..J-já.. um já jsem..KOUKAL NA ČASOPISY S HOLKAMA !" Těch posledních pět slov jsem řekl tak rychle, že mi na to dokonce i jeden jediný nádech stačil. Bože, další trapná chvíle.
Někdy bych ale vážně měl radši držet hubu.
"Jasný v pohodě, chceš s tím pomoct ?" Zeptal se. Já na něj jen nevěřícně vykulil oči. Bože, na co to zase myslím ?
Harry si všiml mého udiveného výrazu a tak radši rychle se smíchem dodal " No nekoukej na mě tak, je tu jen jediná možnost..Tamhle je koupelna, zavři se tam a dál už víš sám" na tváři se mu zase vytvořil ten vyzývavý úšklebek.
To snad nemyslí vážně ? Tak on mi nejdřív způsobí takovou bouli, že se sám divím, že mi z toho ještě nepraskly kalhoty a pak mě v tom takhle nechá ? Zrádce jeden ! No jasně, co sis myslel Tomlimsone.
"No.. já nevím.. já asi počkám, však ono to přejde" Upřímně ? lhal jsem, vím že to nepřejde ale bylo mi to trapné.
"No tak to tě asi budu muset zklamat, ale tohle vážně jen tak nezmizí" zasmál se zase. Ale notakk, tímhle to dělá ještě horší, teď už mám i motýlky v břiše.

"Nojo, máš pravdu" zavrčel jsem a vydal se do "naší" koupelny.

Byl jsem sice otočený, ale i tak jsem na sobě cítil ten pohled. Patřil jemu.

Vešel jsem do koupelny a zamčel za sebou dveře. Jistota je jistota.

Tak jo, jiná možnost není, musím to udělat. Ale já nechci..
Ne když tam někde v pokoji právě stojí Harry.
První den co se s ním vidím a musí se mi stát zrovna tohle ?
Mám to, jo, prostě počkám.

Čekal jsem už tak půl hodiny. Sice to nepřešlo úplně, ale alespoň už to nebylo tak hrozný.
"Prosimtě, co tam tak dlouho děláš ? Utopil ses ve vlastním spermatu ?" Ozval se Harry se smíchem.
"Haha ,moc vtipný"
Otevřel jsem dveře, a tím i tak trochu narazil do Harryho, který stál opřený, hned za nimi. Hm, zajímavé Harolde.

"Neudělal jsi to, že ne" ušklíbl se. Dobře, tohle mě trochu děsí.

"Znáš mě sotva hodinu a už mě máš takhle prokouknutýho ?" zasmál jsem se.
"No vidíš, že umíš mluvit" ušklíbl se znova.

Od tohoto řekl bych velice "zajímavého" a "trapného" incidentu uběhly už asi nějaké dvě hodiny a my od té doby s Harrym vlastně už moc nemluvili. Občas jsme se prostě jen usmáli, prohodili pár slov a všímali si zase svého. Bylo to zvláštní. Bylo tu ticho. Teď už to ale nebylo tak nepříjemné. Bylo to to příjemné ticho. Takové to, při kterém by sis měl připadat, prostě v pohodě.
Já se ale "v pohodě" necítil. Cítil jsem se zvláštně. Měl jsem zvláštní pocity a nedokázal jsem to ani sám sobě vysvětlit.

Tyjo nechci se vychloubat, ale jsem na sebe pyšná, skoro 800 slov yayy nejdelší kapitola je na světě :D
Takže takžee, Harry a Lou už se finally "poznali", ale samozřejmě bych to nebyla já, kdybych se nepokusila do toho zavést nějaký to drama. No snažila jsem se, co na to říkáte ? :3

-- Anyways mějte se krásně, jezte hodně jablek a určitě mi napište názor do komentářů ať vím, jestli to aspoň někoho baví číst :D
-- Tess