I need you/ Moon ff

9. (༎ຶ ෴ ༎ຶ)

Zbalila jsem si nějaké věci do batohu a rozloučila se se Samovo pokojem. Po chvilce jsem vyšla z pokoje a přemístila jsem se do chodby. Obula jsem si boty a připravila cigarety se zapalovačem do přední kapsy u bundy.
Než jsem odešla nahlas jsem zvolala               " Sbohem...

A odešla jsem. Venku u vchodu já si zapálila další cigaretu a přemýšlela kam půjdu a co vlastně budu dělat. Najednou se vedle mě zjevil ten výtahovej kluk.

Co chceš ? otráveně jsem se zeptala

• Můžu se přidat ?

Taky kouříš?

• Ne, jen načerpávám čerstvý vzduch, odpověděl

Jasně , podivíne

Když jsem vykouřila cigaretu chtěla jsem se rozloučit a někam jít, ale zase mně přerušil a chytl mně za ruku

Hej, co máš s tím chytáním za ruku? máš nějakou úchylku nebo co ?

• Promiň, jen jsem...

Ani jsem ho nenechala domluvit a odešla jsem od něho. A to byla možná ta osudová chyba.
Chvíli jsem se jen tak procházela než jsem narazila na benzinku. Koupila jsem si láhev vody a žvýkačky.
Poblíž byl menší les tak jsem si k němu zalezla a šla si zakouřit. Když jsem nervní kouřím docela často.
Byla jsem asi v půlce cigarety a najednou mně někdo popadl ze zadu a táhl mě do toho lesa co byl za mnou.
Bylo to děsivé, ale držela jsem se a snažila zachovat klid.
( Pokud jsem vám to ještě neřekla tak já neumím křičet, ve chvíli kdy se bojím a normální člověk by začal ječet já se zaseknu a nevydám ani hlásku)

Tohle je to poslední co si pamatuju pak už jsem byla jen v jedné a té samé místnosti.

Nevím co jsem tomu hajzlovi udělala, ale držel mně tu násilím. Jo a pokud nevíte o koho jde, mluvím o tom klukovi z výtahu.

Každej boží den do mě cpal nějaký prášky. Nevím co to bylo za svinstvo, ale vím že jsem vždycky strašně rychle usnula a probudila se až další den. To co se dělo předtím si vůbec nepamatuji.
Nedokážu ani říct jakou dobu jsem tam strávila.

Už mně to začalo srát nevěděla jsem co se děje a kde vůbec jsem.

.
.
.

Seděla jsem na posteli a čekala na boží smilování. Kousala jsem si nehty, to dělám vždy když si nemůžu zakouřit ale nutně po tom toužím.
Najednou někdo zaklepal a po chvilce vstoupil do pokoje.
No kdo jiný než ten výtahovej kluk.

• Je čas spaní, řekl a podal mi sklenici vody a dva prášky

Aby ste věděli, když si prášky nevezmu začne mně mlátit a když ani to nezabere snaží se mně no ví víte co.
Po několika prášcích jsem se smířila, že je budu muset brát ať chci nebo ne.

Prášky jsem zapila a vzápětí mi vodu sebral a vydal se zpět.

Počkej, zakřičela jsem

• Co ? máš něco na srdci ?

Proč tu jsem ? Co jsem udělala?

Ani neodpověděl a hned za sebou zavřel dveře a zamknul na pět zámků.
Po pár minutách jsem byla zase v limbu.
Znovu jsem cítila ten pocit, že se vše okolo mne točí a rozjasňuje.

×Pohled Dominika×

Tak co myslíš, že bude v pořádku ? zeptal jsem se Matyho

• Nevím, co když tam takhle ležela v bezvědomí celou tu dobu ?

Kde k sakru je ten Sam? vždyť jsi mu volal tak tři hodiny zpátky

• Zvedl to, ale hned co jsem domluvil tak to položil, nevim co s ním je...

Je strašně ledová, máte tu nějakou další deku ?

• Jasně, jednu mám v pokoji, počkej, řekl a odběhl k sobě do pokoje

.
.
.
.
.
.

V tuhle chvíli uběhl jeden měsíc od toho co se Nikol rozhodla odejít od kluků a jít vlastní cestou. Do které ji hned vstoupil "výtahovej kluk". Který ji unesl za její chování k němu. Tento chlapec je několik let narušený kvůli jednotné smrti své celé rodiny. No vše zůstal sám ale pokud mu někdo nevyhoví a není na něj milý, odskáče si to. Tak jako Nikol.
Měsíc byla uvězněná v bytě hned naproti bytu kde bydlí Matyáš se Samem. Sam se bohužel v tuhle chvíli pohřešuje. Neodpovídá na zprávy, hovory přijme ale položí je hned co domluvíte.
Jeho rodina o ničem neví a všechny to děsí.
Nikol se momentálně nachází u Sama v pokoji kde se o ní stará Dominik společně s Matyášem.

Pokračování příště.... 💗