I need you/ Moon ff

11. ༎ຶ‿༎ຶ

× Pohled Matyáše ×

Jelikož jsem tohle vše vymyslel já tak taky musím vymyslet co bude dál.
Se Samem jsem se dohodl, že tu všichni budeme týden a do zbytku prázdnin by zůstalo 10 dní, které by Nikol strávila tady se Samem. My by jsme zatím hledali vhodné bydlení pro nás všechny.

Dominik se měl totiž tohle léto stěhovat do podkrovního bytu nad nás. Společně s našim kámošem Vitou, ale nakonec z toho sešlo a kluci se na začátku prázdnin pohádali.

Dohodli jsme se, že Nikol dokončí svou školu a my ji v tom pomůžeme.
I když se mi do toho nechtělo, musel jsem souhlasit. S klukama máme už strašně dlouho zavedené pravidlo kdy můžeme dvakrát do roka od každého z nás požadovat cokoliv. V tomto případě to byla Samova prosba. Na Nikol ji asi hodně záleží.

• Tak jak to bude s náma? zeptal se Dominik

• To by mě taky zajímalo, přidala se Nikol

No my s Dominikem tu budeme týden a pak odjedeme zpátky do Prahy. Kde vyřídíme ukončení smlouvy v tom bytě a začneme hledat nový a vhodnější.
Ty a Samuel tu zůstanete ještě dalších deset dní. Do konce prázdnin.
Pak pojede do Prahy a ty začneš zase chodit do školy a my se o tebe budeme starat dokud ti nebude 18.

• Počkejte kluci, proč se ke mně sakra chováte jako kdybych někoho zabila ? udiveně pokřikla Nikol

• Sme youtubery a čokoľvek čo vypline na povrch je pre nás problém.

• Když jsem se rozešel se svojí holkou, internet to věděl dřív ještě než si ona tu zprávu přečetla, řekl Dominik

• Ty jsi se rozešel se svojí holkou přes internet ? to je fakt ubohý Dominiku, odpověděla Nikol

• Ale ide o to že keby sa polícia dozvedela že to dievča si ty, tak by sme mali pekný prúser

• A jak si myslíte, že by na to asi přišli ? zeptala se Nikol

Jakkoliv, oni si můžou najít cokoliv, namítl jsem

Naše dohadování se o tom co je správné a co ne pokračovalo ještě další dvě hodiny dokud se většina z nás neunavila a nešla spát.
A tím většina z nás myslím já a Dominik. My dva klasicky odpadem jako první ať jsme kdekoliv vždycky jsme první.

× Pohled Sama ×

Nikol ostala sama v obývačke tak som sa k nej pridal. Chcel som si s ňou promluvit Lebo som nevedel ako jej vysvetliť, že takto to bude najlepšie.

Nika ? Ehh... čo to máš ? spýtal som sa

• Teď už nic odišla s plačom zrejme do svojej izby.

Ale na pohovke nechala zámerne fotku ktorú drela v ruke. Bola to... bola to fotka mňa a mojej sestry v Taliansku na dovolenke.
Ale prečo by mala túto fotku a odkiaľ by ju vôbec zobrala?

× Pohled Nikol ×

Já nevím ani proč jsem tak vybuchla, ale oni se ke mně prostě chovají jako je kusu hadru.
Vždyť já jsem taky jenom člověk nebo ne ?

Po tom co jsem utekla z obýváku od Sama se mi už nic nechtělo dělat. A při pomyšlení na to že za dva týdny končí prázdniny a já se zase začnu výdat s těmi... no ví víte koho myslím, se mi udělalo ještě hůř.
Do půl hodiny jsem byla tuhá a spala jsem jak zabitá.

.......................................

Bylo ráno a já už měla o něco lepší náladu. Vstala jsem tedy z postele, převlékla jsem se a namířila jsem si to do kuchyně na snídani.
Nepředpokládala jsem, že by ji někdo udělal dřív ale byla jsem připravená ji udělat sama.

Bylo tu všude ticho takže mi bylo jasné že ještě všichni spí. Tak jsem byla taky potichu.

S rozespalými oči jsem vstoupila do kuchyně a samou hrůzou jsem zůstala stát na místě.

S.s.sam.m.e ?

~ Tak co jak se ti líbí tohle? slyšela jsem v dáli mluvit povědomím hlasem

Kdo jsi ? zeptala jsem se

~ Koupelna , hlas odpověděl

neee, nech toho....

~ Jdi...

Šla jsem směrem do koupelny a ta se najednou sama od sebe otevřela. Na zemi ležel Dominik a...... stejně jako Sam měl na čele napsáno : Nikol jeho vlastní krví

~ Zahrada, znovu začal hlas mluvit

Né, přestaň , svíjela jsem se v bolestech

~ Zahrada ! ozvalo se tentokrát přísněji

Šla jsem tedy s nechutí do zahrady a tam byl.....

.....

.....

.....

😞

.....

......

.....

..

.....

napínám vás co ?

......

......

.....

....

• Vstávat... snídaně je na stole!

Matyáši... řekla jsem udýchaně...

• Co je ? proč jsi tak spocená ?

Ehh... to niic, asi zlej sen

• Dobře.... tak přijď na snídani, řekl a odešel z pokoje

..... Pokračování příště.....