©wonderful
*****************
V Pondělí ve čtyři jsem přijel k tobě domů a políbil tě.
Po chvíli, jsi mě konečně políbila zpět.
Potom, co jsem dojel domů, jsi mi zavolala a já se ti omluvil za to, že jsem tě políbil.
Řekla jsi mi, že je to v pořádku a že víš, že tě mám rád.
Nic jsem neřekl a zavěsil jsem.
Omlouvám se za to, že všechno kazím, za to, že se směju v nejhorších chvílích, když mi říkáš ty úžasné věci, které by neměly být říkány lidem, jako jsem já. Omlouvám se za to, že jsem si myslel, že své city k tobě utopím ve vodce.
Promiň, že tě tak moc miluji.
V Úterý jsme spolu nemluvili.
Jsou dvě hodiny ráno, vůbec jsem nespal a stále na tebe myslím.
Napadne tě někdy, když nemůžeš usnout, myšlenka na nás dva?
Ve Středu jsem si přál, abych celou dobu nebyl tak smutný.
Ve Čtvrtek jsi mi zavolala ve čtyři ráno,
myslel jsem si, že mi voláš proto, abys mi řekla, že cítíš to samé a že mě miluješ.
Nevím, proč jsem si to myslel,
protože jsi mi volala, že jsi opilá a potřebuješ odvézt domů.
V Pátek, jsme se políbili znovu,
zeptal jsem se tě, co je mezi námi.
Řekla jsi mi, že nás nechceš nějak nazývat.
V Sobotu jsme spolu nemluvili.
V Neděli jsem ti napsal
"musíme si promluvit"
Beznadějně jsem celou noc čekal na to, až se můj telefon rozsvítí tvou odpovědí.
Představa, že jsi na mě zapomněla, mě bolí.
************
Christine
ČTEŠ
m o n d a y || CZ translate
Random|| neodeslané dopisy od smutného chlapce dívce, kterou miloval || © wonderfuI