Jste si jistí, že chcete pokračovat?
Ano | Ne
...
Načitání
...
Počet slov.. 1045
• P.O.V Aria •
"Ah.. Neměli jsme jí tam vůbec pouštět"
"Měla se více bránit"
"Vypadá to bolestivě"
"Má kalhotky s jahůdkama.. Rozkošný"
V tom jsem rychle otevřela oči a rychle se porozhlédla všude kolem mě. Byla jsem v mém pokoji. Asi jsem musela omdlít.. No naštěstí už nejsme v Podsvětí. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla a pak jsem se koukla na ostatní, kteří si mě prohlíželi a někteří měli i lítostný pohled. A pak jsem si uvědomila co mám na sobě. Jen dlouhé tričko a spodní prádlo. Rychle jsem si tričko dala co nejníže to šlo a tak se alespon trošku více zakryla, i když už asi viděli vše. V rychlosti jsem se vyhoupla do sedu, což jsem asi dělat neměla, protože jsem pocítila velkou bolest na břiše. Sykla jsem bolestí a chytla se za místo, kde mě to tolik bolelo. "Hej, hej" v rychlosti ke mě přišel Niall a položil mi starostlivě ruku na rameno, přičemž mě pomalu znovu položil, tak abych ležela na zádech. "Pomalu" řekl a sedl si vedle mě na postel. "Viděl jsem vše" koukl se mi do očí a já svůj pohled radši přemístila někam jinam. "Máš pár modřin, hlavně na břiše. Mohlo by se ti udělat nevolno, tak zatím jen lež" lehce se pousmál a zvedl se z mé postele. "Harry s tebou chtěl mluvit. No řeknu mu, že za ním ted nemůžeš" řekl mi poslední věc, než s ostatními odešel pryč. Nervozně jsem si prohrábla svoje vlasy, když jsem si uvědomila, že se mnou chce Harry mluvit. Udělá mi něco? Ublíží mi? Skousla jsem si nervozně svůj dolní ret a zhluboka si povzdechla.
Když jsem byla konečně sama, tak jsem se zamyslela. Kdo mě převlékl z mého oblečení? Čí je tohle tričko? Vykulila jsem oči, když jsem si uvědomila, že ta osoba mě musela vidět v mém spodním prádle. Vyhrnula jsem si tričko a všimla si, že mám velkou náplast na mém břiše, kde jsem asi musela být zraněná a proto mě bolelo břicho.
Najednou mě z mého přemýšlení vytrhli zpátky do reality otevírající se dveře a osoba, co vešla dovnitř. Na sucho jsem polkla, když se před mojí postel postavila jeho postava a zkřížila si ruce na hrudi, přičemž mě jeho pohled přímo zabíjel. Na sucho jsem polkla a pomalu a opatrně jsem si sedla tak, aby mě nezačalo bolet břicho. "Připadám ti jako někdo, kdo si dělá často z něčeho srandu?" zeptal se mě Harry se zamračeným výrazem. Rychle jsem pokývala hlavou na náznak že ne a dívala se mu vyděšeně do jeho temných očí. "Tak čemu si nerozuměla na větě 'Zkus se do ničeho nezaplést'?" přešel ke mě blíže, přičemž jsem se snažila co nejvíce namáčknout na mojí postel, i když už to více ani nešlo.
"J-Já.." zakoktala jsem se a na chvilku se odmlčela, abych popřemýšlela nad tím, co chci vlastně říct. A nemohla jsem najít ty správný slova na to, abych vše vysvětlila. "N-Nechtěla jsem, Harr-" než jsem stačila doříct jeho jméno, rychlostí ke mě přešel a jeho ruku mi přitiskl na mojí pusu, abych nemohla nic dalšího říct. Koukal na mě pohledem, který by dokázal zabíjet. Vytřeštila jsem na něj oči a nevěděla co dělat. Úplně jsem zkameněla.
"Nikdy neříkej moje pravé jméno. Tohle by si už dávno měla vědět. Je to Hazz pro tebe" řekl mezi zatatými zuby a já jen vyděšeně pomalu přikývla. Pomalu dal svojí ruku pryč a sedl si vedle mě, přičemž mě neustále sledoval. Najednou mi nečekaně sáhl na lem mého trička vyhrnul ho nahoru, aby mohl vidět mojí ránu na břiše. Tím, že to bylo nečekaně jsem krátce vykřikla a chtěla si dát tričko zpátky dolů, no jeho ruce na mém tričku mi to nedovolili. Ušklíbl se a prstem mi přejel po lemu mých kalhotek, na což jsem jeho ruku hnedka odstrčila pryč a hned na to zčervenala jako rajče. "Jsi ještě nevinnější než jsem si myslel. Kalhotky s jahodama?" krátce se zasmál a já studem sklopila hlavu. Svou ruku z mého trička dal pryč, takže jsem si ho hnedka dala znovu co nejníže to šlo a pohled od něj odvrátila. Šlo vidět, že si tuhle situaci užívá, no já se cítila velmi trapně. "Roztomilý" uchechtl se a vstal z mé postele. "Něco mi dlužíš za to, že si mě neposlechla" zkřížil si ruce na hrudi a naklonil hlavu na stranu. Lehce jsem se zamračila a nahodila nechápavý pohled. Není to přeci moje chyba.. "Věděl jsem už od začátku, že tě tam nemám brát. Ale pár zábavy neuškodilo" znovu se krátce zasmál a přitom mě pořád pozoroval. Sledoval mě celou tu dobu, co jsem se prala? Bral to jako zábavu, zatím co jsem trpěla? "Bylo vtipné vidět tvoje malé tělíčko se prát" blíže se naklonil k mému obličeji, takže jsem se chtěla posunout dál, no jeho ruka chytla tu mojí a tak mi to nedovolil.
"Už to neudělám" řekla jsem potichu a koukla se někam jinam, jen abych se nemusela koukat na něj. Uchechtl se a silně mě chytl za bradu a zvedl mi hlavu tak, abych se koukala znovu do jeho děsivých očí, které mě po každém dni děsili více a více. Najednou mi nečekaně foukl do obličeje, což způsobila to, že jsem se lekla a jemně sebou ošila.
"Samozřejmě že už to neuděláš. Co bych ti měl dát za trest?" zamyslel se a dělal že velmi těžce přemýšlí. "Mám být hodný, hm?" koukl se na mě a pozvedl obočí. Hnedka jsem přikývla a vyděšeně čekala na to, co z něho vypadne. Nechtěla jsem žádný trest, protože za nic přeci nemůžu, ani jsem tam nechtěla jít.. No odporovat mu rozhodně nemám v plánu, nemám totiž tušení, jak by to dopadlo a možná by to bylo ještě horší než to, co mě čeká ted. "Ah.. Mám to" řekl z ničeho nic, když ho zřejmě něco napadlo. Čekala jsem na to, co z něho vypadne a začala se jemně třást. Zabije mě?
"Co takhle nová přezdívka? Říkej mi dnes.. Daddy"
---
Zdravím Vás u nové kapitoly! Ah.. ani nevíte jak moc jsem cringovala, když jsem tuhle kapitolu psala :D Snad se Vám líbí a jste s ní spokojení <3
Budu moc ráda za každý votes a komentář <3 :)
...
