Při načítání došlo k chybě..
Chcete to zkusit znovu?
Ano | Ne
Načítání..
...
Počet slov.. 1198
• P.O.V Aria •
"Takže.. počkat.. Ještě jednou?" zatřásla jsem zmateně hlavou a koukla se na všechny před sebou. Byli jsme ve velké místnosti. Vypadalo to jako obří tělocvična. Bylo tu úplně všechno. No akorát tu navíc měli třeba i malou střelnici, byla to taková prosklená místnost, ve které byli nějaké zbraně a terče. Bylo tu opravdu spoustu věcí, některé vypadali normálně a.. no některé mě děsili. Zrovna mi před chvílí vysvětlovali, co se teď bude dít, no nějak jsem to všechno nepochytila a tak jsem se musela zeptat, aby to zopakoval ještě jednou. Harry si povzdechl a promnul si oči. Nebude to se mnou jednoduché.
"Chceme vědět v čem jsi dobrá. Vyzkoušíš si všechno" na chvilku se odmlčel, aby se ujistil že poslouchám. "Pro příklad, tvoje zkušenosti se zbraněmi-" v tom jsem na chvilku přestala poslouchat. Dělají si srandu? Mám do ruky vzít zbraň? A navíc.. Já nejsem v ničem dobrá. "A to je všechno co potřebuješ vědět" dokončil a já se vrátila zpátky do reality. Ach.. zase jsem něco propásla? Jen jsem pokývala hlavou, že chápu a radši k tomu nic neříkala. "Běž si vzít zbraň" pokýval k prosklené místnosti, kam jsme všichni zamířili. Jelikož to byla místnost na cvičení střílení, hádám že to sklo bylo neprůstřelné. Přede mnou byli papírový panáci, do kterých bych se měla pokusit alespoň jednou trefit. No moc mi na tom nezáleží.. Možná tak jim ano. Podali mi nějakou pistol, kterou jsem si s nechutí přeci jen vzala do ruky. Možná bych mohl- nene.. na co to myslíš Ario.. "Tref se" pokynul a já zaujala svůj postoj, který určitě nebyl správně a už slyšela někoho si za mnou šuškat. Neočekávají ode mě hodně, ne? Jsem jen obyčejná holka. No celkem jsem zaváhala.
"Není to skutečná zbraň. Myslíš, že jsme tak hloupý, že by jsme ti dali doopravdickou zbraň?" uchechtl se Liam, který mě po celou dobu sledoval. Oh.. samozřejmě. "Něco by si tady trefila. Nebo spíše někoho" dopověděl a ostatní se s ním zasmáli, kromě Harryho, který mě ostře sledoval a nesnažil se to ani zakrýt. Bylo mi to nepříjemné. A je mi jasné, že to moc dobře věděl.
Pomalu jsem stiskla spoušť, když se v místnosti najednou ozvala hlasitá rána výstřelu. Sama jsem se lekla, i když jsem z pistole vystřelila já. Opravdu ta zbraň není doopravdická? No.. Já to vlastně ani nedokážu rozeznat. To leknutí možná způsobilo to, že jsem se trefila úplně mimo terče. Stáhla jsem rty do úzké linie a otočila se na ostatní. Povzdechla jsem si "opravdu tohle musím dělat?" zeptala jsem se. K čemu mi to vlastně bude? Nikdy nikoho nebudu zabíjet. Nikdy.
"Jednu nohu dej více dozadu a nekrč se tak" poradil mi Louis, pokud jsem si správně zapamatovala jeho jméno. Udělala jsem jak mi řekl a znovu namířila zbraní na terč. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla, než jsem znovu stiskla spoušť. Znovu se místností ozvala veliká rána, no tentokrát jsem se lekla už méně. A trefila jsem se. Bylo to do boku terče, no pořád se to počítá, ne? Šťastně jsem se usmála, že se mi to alespoň trošku povedlo a otočila se na ostatní, kteří měli znovu ale jen seriozní výrazy. Proto mi úsměv z tváře znovu zmizel a pistol jsem odložila z mých rukou. "Umíš vrhat nože?" zeptal se mě Louis, který se opíral o zeď za ním a měl překřížené ruce na hrudi. Tak.. na tohle se mě ještě nikdy nikdo nezeptal. Co je to proboha za otázku?
"Oh.. Um.. Ne" nervozně jsem ze sebe dostala a přeměřila si je všechny pohledem. Vypadalo to, jakoby se na tohle až moc soustředili, jakoby opravdu chtěli vědět jak si s tímhle vším vedu. No určitě už dávno museli vědět, že ve všem budu špatná. Louis pokynul rukou ať jdu za ním, přičemž se hnedka rozešli i všichni ostatní. Pár metrů ode mě byl dřevěný terč. Najednou mi do ruky položil nějaké nože, které jsem dříve ještě nikdy neviděla. A tentokrát tyhle nože už vypadali opravdicky a šlo to rozeznat, na rozdíl od té pistole.
"Kdykoliv budeš připravená, tak můžeš začít" ozval se za mnou Niall, na kterého jsem se na pár vteřin otočila a měl na obličeji povzbudiví úsměv, který jsem mu na pár vteřin obětovala. Bylo fajn, že tu byl alespoň někdo jako je Niall. No přesto jsem si uvědomovala, že pořád patří mezi ně a určitě už někdy někoho také zabil, podle toho, co mi dnes řekl.
"Trvá ti to" skočil mi do mého přemýšlení Harry. Zamračila jsem se na něj a už se chystala konečně ten nůž vrhnout na terč, no v tom mě jeho hlas zase zastavil. "Soustřeď se. Nenech se ničím rozhodit" nevím, jestli mi teď dával radu, nebo to říkal jen tak. Jeho slovy si zatím nikdy nejsem jistá. Je zvláštní.
"Harry se v tomhle vyzná nejlépe. Takže pochybuji že od tebe očekává hodně. Prostě už ten nůž hod, ať si můžu jít zahrát" řekl Zayn, no Niall do něj hnedka jemně strčil, ať je ticho. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla a napřáhla svou ruku s nožem v ruce. Nemůžu uvěřit že tohle všechno právě teď dělám. Nožem jsem vrhla a trefila jsem se úplně na kraj. No pořád jsem na sebe byla pyšná, že jsem se vůbec dokázala trefit. Když jsem z něčeho alespoň trošku nadšená, tak začnu tleskat. Což se stalo i teď. Lehce jsem zatleskala a otočila se na ostatní, kteří na terč zamyšleně koukali.
"To nebylo špatný" řekl zamyšleně Liam a jemně se jeho koutky úst zvedli do malého úsměvu. A až teď jsem si všimla, že si po celou dobu Louis něco zapisoval. Zapisoval si to, jak si vedu? Radši ani nechci vědět, co tam všechno o mě píše.
Harry se ironicky krátce uchechtl, "pořád se má co učit. Tohle nestačí" překřížil si ruce na hrudi a přitom koukal na ostatní. "Bylo to.." odmlčel se a dělal, že těžce přemýšlí, "příšerný" zamračil se a já sklopila hlavu. Bylo mi právě teď celkem trapně. No měl pravdu. Jenže mi na tom nějak nezáleží, jen se chci dostat domů, co nejdříve to půjde. "Dones mi pak ty výsledky" prohodil poslední slova na Louise, který jen pokýval hlavou a Harry odešel. Hned po pár sekundách, odešli i ostatní.
Povzdechla jsem si, když v tom se přede mnou zjevil Niall. "Neber si to osobně. Harry se v nožích vyzná nejlépe, je nejlepší z nás. Hledá co nejvíce důkladně co si všechno udělala špatně, takže je jasné, že podle něho to bylo příšerný" krátce se zasmál a poklepal mi rukou na rameni. "Podle mě sis nevedla tak špatně" zamyslel se a jemně se pousmál.
"Děkuju, Nialle" poděkovala jsem mu, za to, že se mě snažil trošku uklidnit. "Co se bude dít teď?"
"To záleží na Harrym"
---
Ahoj! Zdravím Vás u nové kapitoly. Tak co na to říkáte? Aria vypadá, že si zatím oblíbila jen Nialla a rozhodně se jí tam nelíbí, i když to nedává tak najevo, uvidíme jak si povede dál :o
Snad se vám ale kapitola líbí! <3
Budu moc ráda za každý votes a komentář <3
Pokračovat na další kapitolu?
Ano | Ne
Načítání..
...
