Kytara

710 16 0
                                    

MARK

Uběhl už týden od toho incidentu v baru. Mě konečně měli pustit domů. Bylo to tady strašné. Z té bílé už mě bolela hlava a hrozně jsem se tady nudil. Mohl jsem maximálně koukat do mobilu nebo si číst. Den mi na chvíli vždy zlepšila návštěva, kterou jsem měl u sebe každý den. Tou návštěvou byla Lissa a moji kamarádi. Občas sem zašla i mamka, ale ta chodila tak čtyřikrát do týdne, aby zkontrolovala, že se můj stav zlepšuje.  Na druhou stranu, jsem měl spoustu času na přemýšlení. Dost mi vrtalo hlavou za jakým kamarádem to chodí. Prý ho zmlátili nějací parchanti. Já vím jsem hrozně majetický a sobecký. Chci Lissu jen pro sebe, ale tak co, je to moje holka. Taky by mě zajímalo jak se to urovnalo s Oliverem. Lissa prý nepožadovala obvinění, takže mi to příde dost podezřelé. Z úvah o Oliverovi mě vytrhla sestřička, která mi pomohla vstát z postele a doprovodila mě k autu, kde už čekal Dylan s Nikolasem. ,,Čau brácho, tak tě konečně pustili ven z toho vybílenýho vězení." Zasmál se Nikolas a tím si vysloužil záhlavec od Dylana. Jen sem se uchechtl a sedl si na zadní sedačky. Řídil Dylan a Nikolas nepřítomně poslouchal písničky. Já se koukal z okýnka. ,,Už jsme tady." Řekl Dylan, který právě zastavil. Vystoupil jsem a poděkoval jim za odvoz. Ti jenom přikývli a odjeli. Vešel jsem do domu. Konečně nějaká jiná barva než bílá. Od teďka bílou nesnáším, nechápu jak jí může někdo mít rád. ,,Ahoj zlato, vítej zase doma." Řekla mamka když mě zpozorovala. ,,Ahoj mami." Odpověděl jsem a objal ji. Chvíli jsme tam takhle stáli a poté jsem jí zdělil, že budu v pokoji. Šel jsem do pokoje a tam vytáhl ze skříně milovanou kytaru. To o mně většina lidí neví. Ví to jenom mamka, Dylan, Nikolas a Alex. Začal jsem vybrnkávat písničku You and I. Většině kluků se nelíbí, ale mě ano. Vlastně vyjadřuje mé city k Lisse a jiným lidem, které mám moc rád. Dohrál jsem její poslední tóny a zhluboka se nadechl a vydechl. Tohle mi chybělo, jen tak si hrát na kytaru svou písničku a vyjadřovat tím své city. Až teď jsem si všiml postavy, která se opírala o futro dveří.

LISSA

Chtěla jsem se jít zeptat Marka jak mu je. Tak jsem popadla klíče a mobil a šla. Přišla jsem a zaťukala na dveře. Otevřela mi Adriana s úsměvem na tváři. ,,Pojď dál Lisso." Řekla a já si v předsíni zula boty. Měli to tu krásné. Komplex byl sladěn do černo fialové barvy. Bylo to tu moc hezké a útulné. ,,Jestli jdeš za Markem, je ve svém pokoji, stačí když půjděš po schodech nahoru. Hned ty první dveře v levo." Řekl a spiklenecky na mě mrkla. Já se začervenala a zašeptala díky. Vydala jsem se po schodech nahoru a už jsem chtěla vstoupit do prvních dveří v levo, když jsem uslyšela zvuk kytary. Potichu jsem vešla a zavřela dveře. Mark seděl zády ke mně na posteli a v ruce měl černou kytaru. Jeho pokoj byl skotro celý v modrém až na pár věcí, které byli černé. Začal vybrnkávat mě známou melodii. Pak začal hrát na plno. Hrál písničku You and I, což mě docela překvapilo, protože většina kluků, takové písničky nesnáší. Dohrál poslední tóny a z hluboka se nadechl a pomalu vydechl. Koukal se z okna a bylo vidět, že nad něčím přemýšlí. Otočil se a konečně si mě všiml. Já se na něj usmála a sedla si vedle něj na postel. ,,Nevěděla jsem, že hraješ na kytaru." ,,To neví spousta lidí, kromě mamky, Dylana, Nikolase, Alexe a teď i tebe." Řekl a usmál se na mě. ,,Naučíš mě to prosím?" Prosila jsem Marka. ,,Jasně." Řekl a já malé skákala radostí do storpu. Sedl si za mě a položil mi na klín kytaru. Potom vzal mé ruce do těch svých a vzal kytaru. Podvolila jsem své ruce těm jeho a společně jsme začali hrát You and I. Už jsem to nevydržela a začala zpívat. Mark hrál s míma rukama dál a já nepřestávala zpívat. Tohle je přesně jako vystřižené z nějakého romantického filmu. Takhle jsme zpívali a hráli různé písničky, než jsme usnuli. Kytara byla položená na zemi a já byla v objetí Marka, přikrytá dekou. Za chvíli se pootevřely dveře. Viděla jsem usměvaví obličej Adriany, která potichu zavřela dveře. Ta nám to přeje. Mě to připadá jako mamka do které se převtělila nějaká puberťačka. Rychle jsem všechny ty myšlenky zahnala a vdechovala Markovu vůni jako bych byla nějaký feťák. V jeho objetí, jsem okamžitě usnula.

vím dlouho nevišla kapitola, tak prosím nezabijte😅. Budu moc ráda za komentáře, které mi pomohou vylepšit příběh. Moc mi pomáhá, že čtete můj příběh a motivuje   to.

Tak u další kapitoly😍😘.

HokejistkaKde žijí příběhy. Začni objevovat