𝘄𝗲 𝘄𝗮𝘀 𝗰𝗼𝘂𝗽𝗹𝗲 2

f i v e

~o 15 minut později-
nikde nikdo nebyl. šel jsem po prázdné silnici mezi baráky. žádné auto, nikdo. no...kdo by v půl třetí ráno byl venku? byla mi zima. venku svítil měsíc a pouliční lampy. ticho. vypadalo to docela strašidelně. už jsem tam skoro byl. nemůže to být daleko.

~o 10 minut později~
zaklepal jsem na okno. nikdo se neozval. prosím. mrznu. po chvíli se okno otevřelo. rozespalá zývající Millie se mě lekla. "co tady děláš?" zeptala se vyděšeně. "pohádal jsem se s Finnem..." vysvětlil jsem smutně. "aha. to je mi líto." řekla. měl jsem ruce omotané kolem sebe. venku byly asi tři stupně a já byl v mikině. vydechnul jsem bílý obláček. "ježiš pojď." vyjekla když zafoukal studený vítr a i jí začala být zima a nejspíš si uvědomila že mrznu. proč jsem šel jenom v mikině?...no vlastně bunda byla na věšáku v předsíni takže...
prolezl jsem oknem dovnitř jejího pokoje. "hele...bydlím sama takže jsi mohl klidně zazvonit." zasmála se. "aha." usmál jsem se. "ale tohle je zajímavější." řekl jsem. hodil jsem batoh na zem. "můžeš tu zůstat jak dlouho chceš. nabídla mi. "děkuju." obejmul jsem ji. nechtěl jsem ji pustit. "takže..co se stalo?" zeptala se. začal jsem vysvětlovat.

~o 7 minut později~
"aha tak to chápu že jsi našvaný, taky bych se naštvala." řekla když jsem jí všechno řekl. "počkej takže on si myslí že jsi zamčený v ložnici." řekla aby se ujistila. "jo." potvrdil jsem. kývla jakoby říkala: 'dobře...' svalil jsem se na její postel. lehla si vedle mě. "jak dlouho s ním hodláš nemluvit?" zeptala se. pokrčil jsem rameny. upřímně fakt nevim. oba jsme se dívali do stropu. já teda tuhle noc spát nebudu a zatím to vypadá, že strávím prázdniny s Millie. chvíli bylo ticho. dokonce jsem si chvíli myslel že usnula, když v tom se zvedla a sedla si. "mám nápad." usmála se na mě. úsměv jsem jí oplatil. zajímalo mě co ji napadlo. přinesla další polštář a deku. podrž to. hodila to a mě zavalila deka. když jsem si ji sundal z obličeje, viděl jsem, jak nese laptop. vzala mi z ruky polštář a opřela ho na posteli o zeď. sedla si s laptopem a upravila si svůj polštář tak, aby se o něj mohla opřít. sedl jsem si vedle ní a opřel se o polštář který mi dala. oba jsme se přikryli a ona pustila Snoopyho. "tohle ti zvedne náladu." usmála se. je přece úplně normální chodit ve tři ráno ke svý nejlepší kamarádce s tím, že máte deprese a ona vám pustí Charlieho Browna se Snoopym. je to od ní hezký. třeba ty prázdniny nebudou zas tak strašný.

~4:35~
vím že dneska neusnu. právě skončila pohádka co Millie pustila a Mills u toho usla a teď je opřená o moje rameno a spí. je roztomilá když spí. zajímalo by mě jak je na tom Finn. jestli taky spí. nebo jestli se už dozvěděl že jsem pryč. opatrně, abych ji nevzbudil, jsem si z kapsy vytáhnul mobil. obrazovka ukazovala: 4:36. žádná oznámení. měl bych se zkusit vyspat. zaklapl jsem laptop, aby to na nás nesvítilo. jakmile jsem to udělal, všiml jsem si, že na zdi vedle okna vysí fotky na provázku se světýlky. bylo to jediné světlo které v jejím pokoji aspoň trošku svítilo. viděl jsem jen obrysy nábytku. skameněl jsem, protože se Millie pohla a já se bál, že jsem ji vzbudil. položil jsem si hlavu na tu její. měla moje rameno místo polštáře. tohle jsem dělal vždycky s Finnem, až na to že jsem byl na místě kde je teď Millie. vždycky se na mě podíval a dal mi pusu na čelo. a já jemu pak pusu na pusu. bylo to tak hezký. a teď to nějakou dobu nebudu moct udělat. doufám že se zase udobříme. ne! jś jsem debil! byla to chyba sem jít. teď si ji tam zase pozve. ne. musím tu zůstat. nemůžu mu jen tak odpustit, že se vyspal s holkou kterou nenávidím. bože. moje myšlenky se motaly jenom kolem Finna, Sophie a toho jestli mám u Millie zůstat a jestli jo, tak na jak dlouho.

~o hodinu později~
podíval jsem se na mobil, který ukazoval půl šestý. už je půl šestý? to jsem vážně hodinu jen přemýšlel? oh. udělám Millie překvapení. jsem unavený ale neusnu. hm. rozhlédl jsem se po pokoji a zahlédl vedle postele velikýho medvěda co seděl na židli. dalo mi dost práce ho vyměnit se mnou tak aby se nevzbudila. ale úspěšně se mi to povedlo. potichu jsem došel do její kuchyně. má tu něco? ne že bych ji chtěl vyžrat ledničku nebo tak něco. jen jí chci udělat radost a připravit snídani za to že u ní můžu být. hmm. našel jsem mlíko, vajíčka, cukr, mouku a nutellu...palačinky! našel jsem nějaký nádobí. vrátil jsem se do pokoje abych se ujistil že pořád spí a pak jsem zavřel dveře a pustil se do vaření...

další kapitola je tady!
líbí se vám?
jakoze nebudu popírat že by Millie s Noahem nebyli pretty couple já shipuju nillie..
xd
:))