𝘄𝗲 𝘄𝗮𝘀 𝗰𝗼𝘂𝗽𝗹𝗲 2

t w o

~crrrrr konec přestávky~
sakra! nestíhám hodinu! hlavně že jsme s Finnem provedli Sophii po škole ale teď kvůli ní nestíhám češtinu. nesmáším češtinu máme přísnou učitelku a tím že přijdu pozdě si u ní zrovna nepřilepším. Sophie s Finnem teď mají spolu zeměpis. jak dobře tuším tak Finn sedí na zemáku sám. takže vím s kým bude sedět. super. "Schnappe! neběhej po chodbě!" zařvala na mě uklízečka. "pardón! nestíhám!" běžel jsem dál. konečně jsem vběhl do třídy. byla otevřená. "Noahu Schnappe?!" zavřeštěla svým nepříjemným hlasem. "omlouvám se provázel jsem novou žač-" začal jsem. "to mě nezajímá máte chodit v čas jsi po škole!" přerušila mě. úžasný! to jsem přesně potřeboval. být poslední den školy před vánočníma prázdninama po škole. nesnáším Sophii. mám s Finnem mám příští hodinu matematiku tak mu to  udu muset říct aby pak na mě po poslední hodině nečekal u skříněk. ach jo.

~po češtině~
konečně konec češtiny. matiku mám docela rád takže mi to snad aspoň trochu spraví náladu. vyšel jsem ze třídy a jako obvykle čekal na Finna protože na hodiny chodíme spolu obzvlášť na matiku. po pěti minutách se neukázal a já se rozhodl jít bez něj. vyběhl jsem schody a vešel do třídy. hned jsem se zarazil ve dveřích. Finn se Sofii tam už byli. vypadá to že se dobře baví protože se něčemu smáli. už teď vím že je Sophie hrozbou pro můj vztah s Finnem. a myslím si že to že s ním chodím se zatím nedozví. šel jsem ke své lavici. na mém místě seděla Sophie. neměla tam tašku takže díky bohu sedí jinde. "ehm." udělal jsem. oba se na mě otočili. "jé promiň." řekla, zvedla se a odešla ke své lavici na druhé straně třídy. položil jsem si tašku na zem a sedl si vedle Finna. "nečekal si na mě." řekl jsem sklesle. můj pohled se upřel do země. "promiň, Sophie mě docela dost zaneprázdnila." vysvětlil mi. "to vidím." zakoulel jsem očima. mrzelo mě to. to že se dneska baví víc se Sophii než se mnou. a navíc jsem po škole. "jsem po škole." oznámil jsem mu. "ou a proč?" zeptal se. "kvůli Sophii jsem přišel pozdě na hodinu..." nevím proč ale chtělo se mi brečet. jsem hodně citlivý člověk někdy mi přijde že brečím zbytečně. "to je mi líto." řekl. a pohladil mě po zádech. zvedl moji bradu tak abych se na něj podíval. moje oči byli rudé a leskly se. "neplakej." zašeptal, usmál se a dal mi malou pusu. utřel jsem si slzu která mi stekla po tváři a usmál se na něj. je tak dokonalý. jeho dokonale kudrnaté vlasy které mají stejně tmavou barvu jako jeho nádherné oči. tak rád bych ho líbal ale nemůžu. přece jen jsme ve škole. Sophie si nás nevšímala a věnovala se své spolusedící. takže neviděla co se právě stalo. jeden kluk co seděl šikmo přes uličku se na nás znechuceně díval ale ostatní to neřešili. zazvonilo na hodinu a učitelka vešla do třídy.

~oběd~
jak se může v jeden den stát tolik věcí? přijde nová holka (je to kráva a za chvíli se dozvíte proč), přijdu pozdě na hodinu, musím být po škole a ta kráva udělala něco kvůli čemu jsem se psychicky zhroutil...
momentálně mám obědvat s Finnem, Gatenem a Calebem ale já sedím na záchodě a brečím. proč? stalo se přesně to čeho jsem se obával. jakmile je Sophie poblíž Finn jí totálně podlehne a mě si nevšímá. ale to není to nejhorší. nejen to že dělá jako bych neexistoval ale taky s ní flirtuje. nevím co se mezi nima stalo během toho když on měl s ní mít poslední hodinu angličtinu a já biologii ale ať se stalo cokoli zašlo to daleko. nechápu to. se mnou se zná už taaaak dlouho a najednou přijde Sophie a on jí hned podlehne. stalo se tohle...viděl jsem je jít z poslední hodiny a tak jsem se k nim připojil. šli jsme na oběd. o něčem se bavili a já jsem je ignoroval. šel jsem za nimi jako ocásek. nevěděli že za nima jdu. najednou ho Sophie přitiskla ke stěně a políbila. co si myslí že dělá?! nevím jestli ji Finn odstrčil nebo ne. nemohl jsem se na ně dívat. utekl jsem na záchody kde jsem teď. jsem tu už dobrých patnáct minut. asi mě ani nehledá. ne hledá mě. "Noahu?" Finn vešel na záchody. neozval jsem se. začal otvírat odemčené záchody. vím že jsem tu sám. můj jediný byl zamčený. "Noahu." řekl. jen jsem popotáhl nosem asi jsem vdechl slzy. musel jsem vypadat strašně a já nechci aby mě takhle viděl. "b-bež p-pryč." zakoktal jsem ubrečeně. když brečíte špatně se vám mluví. ne zustáň nikam nechoď. "Noahu já nechtěl aby mě políbila." řekl nevinně. "t-to já t-taky n-ne." zakoktal jsem. "promiň nechtěl jsem aby to takhle skončilo prosím odemkni ty dveře." řekl. nevím jestli mu chci odemykat. stejně jsem odemknul. jsem slabý a nechci aby to viděl ale podle toho co jsem teď předvedl mi to je jedno. vyšel jsem ze záchoda a obejmul ho. je skoro o hlavu vyšší než já. pohladil mě po vlasech. "odstrčil jsem ji...jestli ti to pomůže." prohlásil. jo pomohlo mi to. hodně mi to pomohlo. "pojď jdeme na oběd." řekl. "n-ne já chci z-zůstat tady." zakoktal jsem. už jsem tolik nebrečel ale mluvilo se mi blbě. kdybych tam teď šel do jídelny takhle ubrečený vypadalo by to jako by si Finn přivedl malé ubrečené trucující mimino. už tak je dnešek špatný nechci si to víc podělat. kdyby tu Finn nebyl neměl bych pro co žít. je moje všechno. miluju ho.

jeste si tu neco odloziim ;)
ty sceny jsou nektery tak cute
tady je skoro 1000 slov omg to se mi nikdy nepovedlo
muzete psat nazory a napady a vsechno dikyy
:))