Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,A co jako?"
💙💙🦢💙💙
Uplynula už nějaká ta doba od té doby, co byla Rosabelle naposledy v Mystic Falls.
A byla i ráda, že tam nebyla, protože prý měli pořádný potíže.
Rosabelle nikdy neztratila kontakt s Jennou, která ji podávala veškeré informace. I když ani nevěděla, na co je potřebuje vědět.
A Rosabelle jí naoplatku vyprávěla o všem, co zažila, kam s Eliášem cestovali, co všechno navštívili.
Také to týden, co Rosabelle naposledy viděla Eliáše. Oba dva si museli něco zařídit.
Rosabelle také jednou na tři dny odjela, protože zoufale potřebovala pomoc čarodějek.
Požádala by Bonnie, jenže ta jí řekla, že takové kouzlo nezvládne sama. Že na to bude muset být víc silných čarodějek.
Naštěstí jí ale pomohla je najít a Rosabelle se s nimi spojila.
A byla nesmírně ráda, že jí čarodějnice byly ochotny pomoct, i když věděly, jaké to pro ně bude mít následky.
Rosabelle už také pomalu začala ztrácet naději, že kouzlo fungovalo. Byl to měsíc a nic. Čarodějky ji varovaly, že kouzlo nemusí fungovat, že si nemá dělat plané naděje.
Věděla, že by je měla poslechnout, ale stále se tomu věnovala, zkoušela, jestli se kouzlo povedlo.
Nemohla na to přestat myslet, nemohla si pomoct.
Rosabelle byla zrovna na cestě domů, kde by mohla být po týdnu konečně s Eliášem a velmi se těšila.
Nevěděla, jak dlouho to bez něj ještě vydrží.
Jo, možná si říkáte, že to byl pouze týden a upírům by se to mělo zdát ještě kratší, když žijí skoro věčně, ale Rosabelle se prostě zdálo jako věčnost, co ho neviděla.
Jenže problém byl, že v polovině cesty se jí porouchalo auto.
Rosabelle to přišlo zvláštní, protože bylo skoro nové. Nemohlo se jen tak rychle poškodit.
Zamračila se a vystoupila, aby mohla zjistit, co se děje.
Ale zarazila se, když slyšela dva tlukoty srdce. Jeden slabší, jeden silnější.
Rosabelle se rychle otočila a viděla za sebou ženu. Chce běžet za ní, jenže najednou pocítila obrovský tlak v hlavě a za chvíli ztratila vědomí.
Když se probudila, ležela na nějaké betonové desce a nad ní se zkláněla spousta žen.
Rosabelle byla v té chvíli opravdu vyděšená.
Ano, byla upír, ale usoudila, že ženy nejspíše budou čarodějky. Hlavně po tom, co ji jedna z nich omráčila kouzlem.
Rosabelle ani nevěděla, co po ní chtějí, nebo co s ní chtějí udělat. Neměla u sebe nic, co by chtěly, nebo potřebovaly.
Nejvíce měla ale obavy z toho, že ji zabíjí.
A věřte nebo ne, nebyla ještě připravena zemřít. Ještě k tomu, když se s nikým nemohla rozloučit. Hlavně s Eliášem.
,,Co po mě chcete?" Zeptala se Rosabelle a rozhlédla se po celé místnosti. Moc se jí tam nelíbilo.
Vypadalo to jako betonová kripta a všude okolo byly svíčky, které hořely.
Také si všimla další dívky, která ležela na dřevěné lavičce. Podle Rosabelle buď spala, nebo ji omráčili stejně jako ji.
Ale podle ní byla spíše ta druhá možnost správná.
,,Nosíš něco cenného." Odpověděla nakonec nejstarší žena a Rosabelle zvedla obočí.
Co mohla asi tak nést. Neměla u sebe totálně nic. A pochybovala, že jí nechali aspoň mobil, nebo cokoliv jiného.
,,A co jako?" Zeptala se naštvaně. ,,Dítě." Odpověděla jí jedna dívka a Rosabelle se na ni vyjeveně podívala.
Nakonec jí to došlo.
,,Kouzlo fungovalo." Řekla si pro sebe Rosabelle a zněla i šťastně na to, v jaké byla situaci.
