Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Já vím."
💙💙🦢💙💙
Rosabelle měla strach.
Bylo to zvláštní, ale Eliáš ještě ten den, kdy ji a Hayley přivedl do domu, zmizel.
Už uplynul nějaký čas a Rosabelle o něj měla strach, nevěděla, co se stalo. Snažila se mu dovolat, jenže nic. Ptala se Klause, ale ten jí také nic neřekl.
Ale věděla, že za to na sto procent může on. Kdo jiný by za to mohl. Byl to nejspíše poslední člověk, se kterým Eliáš mluvil.
Aspoň nebyla sama, protože měla Hayley, se kterou si mohla povídat a nenudila se zas tak moc.
Rosabelle také stále čekala na Jennu, která by tam měla být brzy. Už tam měla dávno být, ale řekla, že v Mystic Falls s něčím ještě pomůže.
Rosabelle zrovna seděla v obývacím pokoji a cpala se zmrzlinou v kelímku, která byla ještě polita krví. Hlavně ji nesuďte. Stále byla upír a potřebovala krev.
Nejednou někdo zaklepal a Rosabelle se zarazila. Bylo opravdu pozdě a nevěděla, kdo mohl zrovna v tu chvíli otravovat.
Rosabelle se zvedla a šla ke dveřím.
Když je otevřela, velmi se usmála a potom vydala dívčí jekot. Stejně tak i Jenna. Jo, možná se právě chovaly jako nějaké bláznivé středoškolačky, ale bylo jim to jedno.
Dlouho se neviděly a chtěly se take pořádně přivítat.
Rosabelle pozvala Jennu dovnitř, a jakmile vešla, Rosabelle ji okamžitě objala a Jenna jí objetí opětovala.
,,Konečně jsi tady." Řekla Rosabelle šťastně, když se odtáhla. ,,Ani nevíš, jak moc jsi mi chyběla." Dodala. ,,Já tobě? Spíš ty mě." Oplatila Jenna.
,,Teď povídej. Jaké jsou ty novinky?" Zeptala je Jenna a Rosabelle se tajemně usmála. ,,Až se ubytuješ." Řekla a táhla Jennu nahoru, aby jí mohla ukázat pokoj.
,,Můj je hned nalevo od tebe. Až si vše odložíš, přijď za mnou do obývacího pokoje." Řekla Rosabelle a zatím nechala Jennu o samotě.
Jenže tentokrát už byl v obývacím pokoji i Klaus. Rosabelle se rozhodla, že dokud jí Klaus neřekne, kde je Eliáš, nepromluví s ním.
,,Proč ječíš?" Zeptal se. Rosabelle si pouze skřížila ruce na prsou, prošla kolem něj a posadila se na sedačku.
,,Opravdu se mnou nebudeš mluvit?" Zeptal se a Rosabelle pouze zakroutila hlavou.
,,Musí tu být taky?" Ozvalo se ode dveří a dvojice se otočila, aby se mohli podívat na Jennu. ,,Pro tvou informaci tu žiju." Řekl Klaus naštvaně a tak jako Rosabelle před chvíli, si zkřížil ruce na hrudi.
,,Jenna od teď taky." Oznámila Rosabelle a Jenna se na Kluse ušklíbla. Prošla kolem něj a posadila se vedle Rosabelle.
,,Tak povídej." Pobídla ji Jenna nedočkavě. ,,Zaposlouchej se." Řekla Rosabelle a Jenna ji poslechla.
Po chvíli se znovu podívala na Rosabelle a vypadala opravdu překvapeně.
,,Jak?" Zeptala se zaraženě. ,,Čarodějky." Odpověděla jednoduše.
,,Ty budeš matka." Řekla nadšeně Jenna. ,,Já vím. A už se nemůžu dočkat." Řekla Rosabelle taktéž nadšeně.
Jenna se posunula blíže k Rosabelle a objala ji.
,,Počkat. Kdo je otec?" Zeptala se ještě Jenna a odtáhla se. ,,Kdo jiný, než Eliáš." Odpověděla Rosabelle a protočila očima.
,,Awww. Jsem za vás tak šťastná." Řekla Jenna. ,,A kde vlastně je?" Dodala. ,,Nevím. Ten idiot mi to nechce říct." Řekla Rosabelle a kývla směrem, kterým Klaus odešel.
,,Já to slyšel!" Křičel z vedlejší místnosti. ,,Taky že jsi měl." Zakřičela na zpět. Potom se otočila k Jenně a obě dvě se zasmály.
Najednou vešla Hayley a překvapeně se na Jennu podívala.
,,Už jsem tě někde viděla." Řekla Hayley. ,,Já vím. Já tebe taky. V Mystic Falls." Přikývla Jenna.
,,Jsem Jenna." Představila se a vstala, aby si mohla s Hayley podat ruku. ,,Hayley." Představila se na oplátku.
,,No nic, půjdu zpět do pokoje." Řekla Hayley. ,,Můžeš se přidat, jestli chceš." Nabídla Rosabelle. ,,Ne, to je dobrý. Nechám vás, aby jste si promluvily." Odmítla slušně a odešla.
,,Proč je tady?" Zeptala se Jenna. ,,Dobrá otázka..." Rosabelle udělala malou pauzu, než nakonec odpověděla. ,,Čeká Klausovo dítě."
,,Cože?" Zeptala se zaraženě. ,,Jo. Čeká jeho dítě. Jelikož je Klaus z části vlk, může mít děti." Vysvětlila Rosabelle stručně, protože věděla, že se na to Jenna zeptá. ,,Neuvěřitelné." Řekla.
Chvilku na sebe koukaly, než se začaly hlasitě smát.
Aby se Rosabelle přiznala, skutečně jí Jenna chyběla. Protože ona a Rebeka byly jediné, s kým se mohla tak zasmát. Ani s Hayley, se kterou se spřátelila během druhého dne.
,,Co by jsi vlastně chtěla? Chlapečka, nebo holčičku?" Zajímala se Jenna. ,,Nevím. Ale už jsem vymyslela jména jak pro holku, tak pro kluka." Řekla Rosabelle. ,,Jaká?" Zeptala se Jenna.
,,Henrik Jenna Mikaelson." Odpověděla a Jenna se začala smát. ,,Ty chceš dát klukovi holčičí jméno?" Zeptala se a nepřestala se smát. ,,Buď Jenna, nebo Nik." Pokrčila Rosabelle rameny.
,,A co když to bude dívka?" ,,Lillian "Lily" Jenna Mikaelson." Odpověděla Rosabelle a lehce se usmála a položila ruku na břicho. ,,To je krásné." Uznala Jenna.
,,Jo. Obě dvě jména jsem ale vybírala z našich rodin. Henrik se jmenoval Eliášův nejmladší bratr, který zemřel, když byli ještě lidé. A Lillian bylo jméno mé matky." Vysvětlila Rosabelle významy.
,,Nevím proč, ale chci tak prostě pojmenovat svou dceru. I když jsme si mámou nebyly tak moc blízké, jako třeba ona a Stefan." Dodala.
Potom bylo ticho. Ale ne to nepříjemné, právě naopak.
,,A co Stefan a Damon, už si jim to řekla?" Zeptala se Jenna a Rosabelle zakroutila hlavou. ,,Ne. A ani nevím, kdy jim to řeknu." Odpověděla.
Rosabelle věděla, že by to už měli vědět, protože předce jen byli rodina, ale ona jim to prostě zatím říkat nechtěla.
Nakonec si obě dvě normálně začaly povídat a šly spát hrozně moc pozdě, aby všechno dobraly, aby si řekly všechny zážitky.
Rosabelle byla ráda, že tam Jenna byla, protože to byla jedna z jejich nejbližších přátel. A doufala, že Jenna zůstane co nejdéle.
