My way to you /Roger Taylor, Queen fanfiction/✓DOKONČENO✓

...část třicátá pátá...

Krásné úterní odpoledne! Doufám, že vám nová část příběhu přijde vhod ♥ Pokračujeme v krasojízdě! Děkuju za každičké jedno přečtení, nesmírně si vaší podpory vážím... Enjoy it!

* * * * * * * * * * * * * * * *

Zbytek dne jsem strávila zavřená mezi čtyřmi stěnami, pila jeden bylinkový čaj za druhým, občas jej proložila silnou černou kávou, dokonce jsem do sebe hodila i dva panáky whisky. V hlavě se mi točila každá věta, kterou jsme si vyměnili s Rogerem. Každé slůvko s Kathleen... A ze všeho toho se mi zvedal žaludek, po těle se šířila husí kůže. Ne že bych své bývalé kamarádce věřila. Věděla jsem, že je to potvora. Ale... Pochybnosti ve mně stále dotěrně hlodaly. Plivala sice špínu, ovšem takovou, jež v jádru ťala do živého. Přesně to jsem si o sobě přece myslela. To jsem si myslela od začátku, co se mnou Roger strávil noc.

A tak jsem se dostala až sem. Do křesla k oknu, na prahu večera, a s promáčeným polštářem v náruči. Celé to bylo výsledkem celodenního mučení. Trýznila jsem se vzpomínkami na chvíle strávené s ním. Chvíli se soustředila na třepotající se motýlky v žaludku, chvíli zase na kudlu, již jsem cítila v srdci. V jeden moment jsem vážně věřila, že by ke mně mohl něco cítit, pak se to ale zase dramaticky obrátilo o sto osmdesát stupňů. S touhou sáhnout po lahvi alkoholu se bojovalo pořád hůř. Neuvěřitelně zesilovala.

Když hodiny odbily osmou, samota se stala nesnesitelnou. Odhodila jsem polštář, jako mátoha se vytáhla na nohy a odploužila se k telefonu. Najednou jsem potřebovala společnost. Víc než cokoli dalšího. A existoval jen jediný člověk, jehož společnost znamenala něco jiného než odsouzení.

„Frederick, král gay klubů, k vašim službám!" zašveholil Freddie do telefonu hned po prvním zazvonění. Zněl spokojeně, bezstarostně... A já mu to měla zkazit? Oh, ne. Neměla jsem právo tahat jej do svých potíží. A nedej Bůh po něm chtít, aby je za mě snad vyřešil.

Chystala jsem proto znovu zavěsit, když promluvil. „Lizzie, drahoušku, ahoj!"

Nasucho jsem polkla, překvapená jeho dedukcí. „Jak víš, že jsem to já?"

„Prostě tak," opáčil, byla jsem si jistá, že na druhé straně krčí rameny a u toho se zářivě usmívá. „Cítil jsem to. Stejně jako fakt, že se něco děje. Přijeď ke mně, popovídáme si, objednám pizzu... S ananasem, tvou oblíbenou!"

Zvedla jsem jeden koutek úst nahoru a čelem se opřela o zeď. „Freddie, ty seš úžasnej, děkuju, ale... Bez urážky, ve tvém domě je pokaždý moc plno."

Rozřehtal se. „V tom máš pravdu. Tak přijedu já! Uděláme si malou soukromou párty, hm? Co ty na to?"

Sevřela jsem sluchátko v ruce pevněji. Vše ve mně toužilo křičet ANO! Ale nesměla jsem být příliš dychtivá. „Nechci, abys musel kvůli mně rušit své plány..."

„Co blázníš! Kvůli komu jinému bych je měl rušit? Jako bys nevěděla, že pro tebe udělám cokoli. A tím míním cokoli," vložil důraz na poslední slovo. „Jestli chceš někoho zabít, neříkej to po telefonu. Za půl hoďky jsem tam!"

Neměla jsem vůbec šanci protestovat. Telefon ohluchl dřív, než bych se stačila vůbec nadechnout k nějaké reakci. Přistihla jsem se, kterak se konečně naplno usmívám. Na Freddieho bylo spolehnutí. Vždycky. Ať mé seznámení s Queen přineslo či ještě přinese cokoli, stálo to za to už jen kvůli němu. Bezpochyby jsem získala přítele na život a na smrt.

...

Stihl to dokonce za dvacet minut. Hned mezi dveřmi mi padl kolem krku a zatočil se se mnou dokola. Kdovíodkud vytáhl rudé péřové boa, jež kolem mě omotal, a sám si přes ramena přehodil jedno kanárkově žluté.

„Zlato," kývl ke mně prstem, „sekne ti to! Děláš obrovskou chybu, že nechodíš na mý párty. Vynikla bys tam!"

Zasmála jsem se a zatočila se dokola, otočku ještě zakončila lehkým pukrle.

Freddie založil paže na prsou a s přivřenými víčky se na mě zahleděl. Jeho upřený pohled mě znervózňoval. Měla jsem pocit, jako by mi viděl do hlavy. Jako by dokázal číst v mém srdci. Což by, možná, bylo na jednu stranu lepší, nemusela bych mu aspoň všechno vysvětlovat.

„Sice se snažíš působit v pohodě," zamručel, „ale mě neoblafneš. Co se stalo?"

Tehdy to přišlo. Jedna věta. Jedna otázka. A já se dostala na pokraj sil. Všechno jsem mu vyklopila. Jako fakt všechno. Tam mezi dveřmi. A nevynechala jedinou informaci. Žádný detail. Netuším proč, ale jako by i pro mé pochopení bylo nejdůležitější vše dopodrobna rozebrat. Ovšem když jsem se dopracovala ke konci, kýžená úleva se nedostavila.

Snad právě naopak.

„Jsem v háji," rozhodila jsem ruce a přidala nervózní uchechtnutí. „Úplně..."

Freddie nezareagoval. Tedy, ne slovně. Objal mě. Vždycky přesně věděl, co potřebuju... A zatímco mě pevně svíral v objetí, tiše šeptal do vlasů: „Pořád mi chceš tvrdit, že do tebe není blázen?"

Zajíkla jsem se a přivinula se k němu těsněji. „Není."

Frustrovaně si povzdechl. „Vážně věříš, že by se za tvými zády spolčil s Kathleen," její jméno vyloženě vyplivl, nemohla jsem si pomoci, ucítila jsem jisté zadostiučinění, „a využil tě k nějaký stupidní krutý hře?"

Nevěřila jsem... Tedy, ne v hloubi duše. Avšak... To nízké mínění o sobě samé mi znemožňovalo si byť jen na moment myslet, že by se do mě mohl muž jako Roger zamilovat. Vždyť on byl totálně mimo mou ligu. Úplně jiný level! Abych pravdu řekla, já vlastně měla obrovský strach zkoušet otevřít náruč možnému štěstí. Bála jsem se, že mě zase nějak přelstí.

„Hej, miláčku," uchopil mě dvěma prsty za bradu a zvedl si můj obličej k sobě. „No tak, usměj se. Úsměv ti sluší mnohem víc. Mimochodem... Jsem strašně rád, žes tu mrchu konečně vypudila ze svýho života."

Nechápavě jsem stáhla obočí.

„Kathleen!"

Vyprskla jsem smíchy. „Tak mrchu, jo?"

Vyslal ke mně polibek. „A ne snad? Ta holka tě jenom vysávala! Je zlá, arogantní, povýšená. Brrr," otřásl se, „nesnáším takový individua. Uvědomila sis někdy, že se vyhřívá ve tvý oblíbenosti?"

Obočí mi vystřelilo málem až ke kořínkům vlasů. „Já jsem..."

„Já vím," přerušil mě netrpělivě, „vždycky sis myslela, že to ona dělá laskavost tobě, když se s tebou přátelí. Přitom to bezpochyby bylo celou dobu naopak."

* * * * * * * * * *

→NECHTE MI, PROSÍM, KOMENTÁŘ ♥
→ZA PŘÍPADNÉ PŘEKLEPY, NESROVNALOSTI ČI CHYBKY SE MOC OMLOUVÁM, MOHOU SE OBJEVIT...
→PŘIDÁVEJTE SE VESELE NA FACEBOOK, ODKAZY NAJDETE NA PROFILU ♥
→DĚKUJU ZA VŠE!