Come Back to Me, Pinetree [BillDip - Completed]

Chapter 6 "A Little Surprise"

Předtím než začne kapitola tak bych chtěla pouze vysvětlit to že pokud budou v kapitolách ňjaká náchylná témata a tak před nimi bude TW: -důvod- jako třeba sebepoškozování pokud jste na tyto témata náchylní tak je pouze přeskočte do té doby doku nenarazíte na pomlčky, které jsou zvýrazněny tučně. (TW je zkratka pro Trigger Warning kdyby někdo nevěděl)

-------

.:Bill's PoV:.

Šli jsem teprve  asi jenom deset minut a Dipper vypadal jako kdyby měl každou chvíli umřít. 'Víš že ti můžu pomoc? Ono stačí jenom říct.' Dipper se na mě otočil a usmál. 'Ne to je v pohodě vždyť jdeme teprve chviličku.' Odvrátil ode mě zrak a znovu se díval před sebe. 'Seš si jistej že ani pauzu nechceš?' Zeptal jsem se ho. 'Ne.' Odpověděl aniž by se na mě otočil, zamručel jsem, Dipper se na mě podíval a zeptal se.: 'Děje se něco.' 'Dáme si pauzu ať už chceš nebo ne, vypadáš jako chodící mrtvola.' Dipper si povzdechl a bez hádání souhlasil. Posadil se na nejbližší pařez a já mu podal vodu. 'Jak daleko jsme zhruba od hlavní silnice?' 'Za támhlenctím kopcem' Poukázal jsem na kopec nedaleko od nás, Dipper se trochu pousmál a napil se vody kterou jsem mu před chvilkou podal. 'A jak daleko jsme zhruba od Tajemné chýše?' Na chvilku jsem se zamyslel. 'No může to být tak kilometr a půl max. dva' Dipper vypadal jako kdyby ztratil ještě víc barvy z obličeje než předtím, tedy pokud to je možné. 'Neboj já ti pomůžu.' Ujistil jsem Dippera. 'Ne to je v poho já to zvládnu.' Podíval jsem se na něj a otráveně jsem mu odpověděl.: 'Dippere, neoblbnul by jsi ani slepce s demecní,  je na tobě vidět že potřebuješ pomoc, tak se jí nebraň.' Dipper si s porážkou povzdechl. 'Fajn, s tebou se nemá stejně cenu hádat.' Trochu se zašklebil a pomalu začal vstávat s mojí pomocí, dal jsem si Dipperovu ruku okolo mého krku a lehce jsem ho chytl za pas. 'Fajn tak můžeme jít.'

.:3rd Person PoV:.

Po krátké pauze se Mason společně s Billem vydali znovu na cestu, Mason vypadal každou minutou víc unaveně a zničeně. Bill se na něj koutkem oka podíval a potichu vzdechl tak aby ho Mason neslyšel. 

Když konečně dorazili na hlavní silnici tak si mladý Pines oddechl. 'Furt nás čeká ještě cesta do tajemné chýše tak se moc neraduj, jo a nechceš napít?' Připomněl Bill Masonovi že jejich cesta ještě není z cela u konce. 'Já vím Bille, jen jsem rád že jsme vyšli z lesa, přece jenom asfalt je lepší terén než hlína, listí a klacky.' Pousmál se Mason na Billa který cítil jak jeho srdce zrychlilo při pohledu na Masonův úsměv. 'A ne děkuju nemám žízeň' Mason se otočil tak aby se místo Billa koukal na cestu a zeptal se zdali mohou vyrazit, Bill jenom přikývl a společně vyrazily na cestu. 

TW: Homofobie

Po chvíli chůze okolo nich projelo auto, Bill čekal že by mohly přibrzdit a vzít je blíže k Tajemné chýši, avšak se pletl, auto sice přibrzdilo, z okénka však pouze vykoukl mladý kluk s tmavě hnědými vlasy a slunečními brýlemi a zařval na ně.: 'Buzeranti!' On a jeho banda kamarádíčků se poté začala smát, řidič dupl na plyn a během chvíle byly pryč.

----

Bill zaskřípal zubama a potichu, mručenlivým hlasem řekl.: 'Kokoti jedni.' Mason se podíval na Billa a zeptal se ho jestli mu vadí že si pomysleli že je gay. 'Ne Mě je u prdele co si myslí jen mě sere ten fakt že mě a tobě nadávají, my si taky hledíme svýho, ale ta banda dementů si připadá důležitě a myslí si že můžou komentovat ostatní.' Mason pouze přikývl a odvrátil od Billa zrak, chce se ho zeptat na jeho pohled na LGBTQ+ komunitu, avšak má strach že je žlutovlasý muž proti tomu a tak radši pomlčí. Bill se podívá na Masona a povšimne si toho že ho něco trápí. 'Dělej ptej se, vím že se na něco chceš zeptat, neboj já ti hlavu neutrhnu' Řekl Bill a usmál se na Masona který lehce zčervenal a opatrně se ho zeptal na jeho názor, Bill si uchechtnul. 'Nemusíš se mě bát na něco zeptat. Co se týče LGBTQ+ komunity tak podpořím každého kdo potřebuje, všichni  jste přece jenom lidi. Já sám jsem Queer, co ty jestli se mohu zeptat.' Odpověděl Bill a kouknul se na Masona který začínal každým momentem nabírat červenější barvu v jeho líčkách, Bill si z hloubi duše přál aby byl Mason aspoň Bi aby měl nějakou šanci. Mason sklonil hlavu a trochu tišším hlasem mu odpověděl. 'Umm no já jsem Gay.' Jelikož měl skloněnou hlavu tak to vypadalo jako že se za ten fakt styděl, což nebyla pravda, Bill pomalu zvedl Masonovu hlavu svým ukazováčkem. Hnědovlásek se ještě víc začervenal než předtím a podíval se Billovi do očí, Billova ruka spadla z Masonovi brady. 'Pamatuj si že se za to nikdy nemáš stydět.' Řekl Bill a usmál se; za to co právě řekl chtěl dodat.: 'Jsi mladý a pohledný, překrásný, chytrý, úžasný...' A mnoho dalšího, jenže se Bill bál.

'Já se za to nestydím.' Odpověděl v rychlosti Mason a Bill se na něj jenom usmál, hnědovlásek se podíval na staršího muže před ním a znovu se začervenal a usmál při pomyšlení na to že přece jenom má šanci. 'Můžu se tě na něco zeptat Bille?' Zeptal se Mason a znovu se na něj podíval. 'Jistě.' Bylo jediné co Bill řekl bez toho aby se podíval na Masona. 'Já myslel že Queer je označení pro soubor sexualit a gendrových identit, ona je to i orientace nebo něco takového?' Zeptal se Mason a nespouštěl pohled z Billa, který spíše dával pozor na cestu. 'No když je někdo Queer tak samozřejmě patří do LGBTQ+ ale je to taky význam, který je používán, když se někomu často mění orientace či genderové identity. Takže místo toho, aby si měnili nálepku pokaždé když se cítí jinak tak je tu jedna. Taky to používají ti lidé co nemají rádi nálepky a nebo to moc neřeší.' Rychle vysvětlil Bill a ukázal volnou rukou na cestu která vede do lesa. 'Už tam skoro jsme, tamta cesta vede do tajemné chýše.' Řekl Bill a podíval se na Masona který z něj celou dobu  nespustil oči. Bill se ušklíbl a hnědovlásek odvrátil od jeho obličeje pohled a cítil jak se znovu začíná červenat.

Společně dorazili do Tajemné chýše a Bill předal Masone jeho strýcům, společně s Fordem sdílel pohled nechutě když se podíval jeden na druhého. Bill se s Hnědovláskem rozloučil a odešel, když ale odcházel tak byl na jeho obličeji jenom úšklebek. Něco totiž na Masona čeká v kapse jeho flanelové košile.

Mason hned toho dne vzali do nemocnice a nechali si ho tam na pár dní, když se svlékal z jeho flanelové košile tak z ní vypadl lístek, Mason ho pomalu zvedl a podíval se co na něm bylo napsáno. 'Zavolej mi -Bill.' a jeho telefonní číslo. 'To je mi ale malé překvápko.' Řekl Mason a usmál se.