Anděl s křídly od krve

II. Kapitola

„Adriane, co tu děláš?" rozhlížel se trochu dezorientovaně pokojem.

„Tvoje matka mě pustila. Pojď, musíš do školy." Stále šeptal, aby nevzbudil Ally a začal ho tahat z postele.

Jessie se jen neochotně vymotal z peřin a odešel do koupelny, kde vykonal základní hygienické potřeby a převlékl se. Zastavil se u sebe v pokoji pro svůj batoh a prošel okolo Adriana, aby se v chodbě obul a co nejdřív opustil dům. Když už byl ve dveřích, setkal se s jeho trochu káravým pohledem, nechápavě pozvedl obočí a Adrian jen protočil očima.

„Na shledanou paní Weberová." Odvětil stále s pohledem na Jessieho a teprve pak vyšel z domu.

„Ahoj Adriane, mějte se hezky kluci." Nakoukla jeho matka do chodby a věnovala jim úsměv.

„Má tě raději než mě." Poznamenal hořce Jess a hned za rohem si zapálil.

„To není pravda a ty to víš." Sebral mu na okamžik cigaretu, aby z ní potáhl. Od něho mu to nevadilo.

„Kdybys jí občas slyšel. Adrian je tak hodný chlapec, ve škole má skvělý prospěch." Napodoboval hlas své úzkostlivé matky na téma, kdybys byl víc jako Adrian.

„Taky by ti občas neublížilo se podívat do knih." Řekl s naprostou vážností a vrátil mu cigaretu.

Zasmál se. „Ne, ne, pozice hodného kloučka a šprta patří tobě." Rád ho tak popichoval, i přesto, že si plně uvědomoval, že nebýt jeho, pravděpodobně, by už na škole nestudoval. Kromě toho, že ho od sebe nechával opisovat od úkolů po testy a školní projekty, které měli vypracovávat ve dvojicích, vždy brával na sebe, ho každé ráno vyzvedával, aby i přes Jessieho občasnou nelibost, ho donutil jít do školy. Byl to ten nejlepší přítel, jakého jste si do života mohli jen přát.

„Nelíbí se mi, jak ses teď začal bavit s Markusem." Vypadlo z něho po chvíli, když už byli jen kousek od školy.
„Hm?" podíval se jeho směrem Jessie, zatímco do sebe ládoval jeho svačinu. Měl hrozný hlad, tedy neodmítl, když mu jeho přítel nabídl, toho rána udělané tousty.

„Dost se o něm mluví a není to nic lichotivého." Markus byl o dva roky starší než oni sami, chodíval na stejnou školu, ale před nějakým časem byl vyloučen za šikanu. Poznali ho v Déčku teprve nedávno, když se k nim bez optání vecpal, celý ten večer vysel pohledem na Adrianovi, který se s ním odmítal bavit. Hned o pár dní na to, ho potkali znovu a on se zaměřil na Jessieho.

„Adri... jo já vím co se o něm říká. Že prodává drogy, že je nebezpečný a agresivní. Neboj se o mě. Vím, co dělám." Považoval debatu za ukončenou a vrátil krabičku se zbytkem toustů do jeho tašky. Adrian se zmohl jen na tichý povzdech, nikdo s ním nedokázal hnout.

Jessieho nálada po celý den byla jako na houpačce. Bolela ho hlava, byl unavený a většinu hodin téměř melancholicky hleděl z okna. Byl vděčný, když se před jejich domem zase rozloučili a téměř ihned vyhledal hřejivou náruč své postele.

Probral se v příjemném šeru setmělého pokoje, venku už byla tma a hodiny ukazovali něco po šesté. Akorát když vyšel z pokoje, začal se z předsíně ozývat hluk. Jistě, dnes byl čtvrtek, Ally měla pravidelnou návštěvu nemocnice.

Prošel do kuchyně, kde si vzal z lednice jogurt a ze sáčku na stole rohlík. Jeho matka nevařila. Ally potřebovala speciální stravu a ostatní jedli prostě to, co si našli. V Jessieho případě to znamenalo, že jeho většinovou denní stravou, byla Adrianova svačina.

„Ahoj, ty jsi doma." Usmála se překvapeně jeho matka, když si ho všimla u stolu a odložila do kuchyně několik tašek s nákupem. „Vlastně jsem ráda, že tu jsi. Přemýšlela jsem, že bychom na víkend jeli s Ally k mé matce. Myslím, že by ji to prospělo, je tam krásně, příroda. A Robert bude celý víkend v práci, vzal pár směn navíc, takže se domluvil se správcem, že by přespal tam."

„Mhm... a co očekáváš ode mě?" zeptal se, bez zájmu listujíc časopisem odloženým na stole.

„No, myslela jsem, že bys mohl jet s námi. Dlouho jsi tam nebyl." Zastavila na okamžik ve své činnosti.

„Aha, no... hezký, ale potřebuju se učit a jsem domluvený s Adrianem." Věděl přesně, že tohle na matku zabere i přesto, že to byla absolutní lež. Určitě neplánoval strávit víkend na vesnici, kde vůbec nic nebylo, kam byl jako dítě pravidelně vysílán ke své babičce. Zvlášť, když se jednalo o možnost, být doma úplně sám.

„S Adrianem" zopakovala klidně. „No, tak nevadí, třeba příště." Uložila posledních několik položek nákupu do lednice.

„Hm, jdu k Al." Polknul poslední sousto, zvedajíc se od stolu a odešel za svou sestrou. Byla unavená, tyhle prohlídky ji zmáhaly. Pomohl ji se převléct a uložil ji do postele, kam si lehl vedle ní. Povídal ji o dni ve škole, o knihách i o zcela vymyšlených věcech. Zůstal tak, dokud neusnula, teprve potom tiše vstal a co nejopatrněji zavřel dveře od jejího pokoje.

Ráno následujícího dne vstal neobvykle brzy, dal si sprchu, oblékl se a vzal si batoh dřív, než Adrian stihl dojít k jejich domu. Chtěl se vyvarovat tomu, aby se matka s ním setkala a nedej bože se Adriana ptala na jeho včerejší lži. Chtěl mu ohledně toho ještě večer napsat, ale zapomněl na to.

„Ahoj" pozdravil ho, když přišel blíž, už nějakou chvíli čekal na cestě u domu.

„Něco, o čem bych měl vědět?" neskrýval svůj údiv, naopak se na něho vyloženě pobaveně culil.

„Ha, ha" ušklíbl se Jess a vyrazili společně ke škole. „Ale když už se ptáš, moje matka si myslí, že budeme celý víkend spolu a budeme se učit."

„A tohle ti skutečně věřila?" nevycházel z údivu.

„Ano, protože tam zaznělo tvoje jméno. A navíc, je to z poloviny pravda. Počítám, že bychom dneska mohli zajít do Déčka a ty bys u nás mohl přespat, nikdo tam nebude." Pokrčil rameny.

„Upřímně, se mi tam moc nechce. Markus je na tebe až příliš vysazený a tebe to dostane do problémů." Zkoušel to trpělivě.

„Proč pořád řešíš Markuse, jdu tam s tebou."

„Jessie" zastavil se a podíval se mu do očí. „Vzal sis extázi, nebo nějaké jiné svinstvo. Ani ty sám nevíš, co to bylo a stejně sis to od něho vzal." Promlouval k němu trochu vyčítavě. „Vím, že je to těžké, to s Ally a všechno, ale... bojím se kam s tímhle nevázaným přístupem dojdeš."

„Neboj se o mě. Nic se mi nestane. A už vůbec ne, když budeš se mnou." Ubezpečil ho.

Povzdechl si. „No dobře." Smířeně si vložil ruce do kapes své mikiny a pokračovali dál.