THE LAST ESCAPE [Thomas] - TMR FF

III. 'Our destiny'

Alexandra

Všechno bylo najednou tak moc zmatené. V první chvíli si patrně nikdo z nás nemohl ani vzpomenout na jméno.

Ten kluk před námi se však nenechal odrovnat našimi nepříjemnými pohledy a vyrazil rovnou k Arisovi, kterého propadl za ramena a zpříma se mu podíval do očí. ,,Kde to jsme? Kde je Sonya?"

Aris zavrtěl hlavou. ,,Tihle šádi se tu prostě jen tak objevili a..." Nestihl nic doříct a jeho kamarád na nás vrhl okamžitým, vražedným pohledem. Zároveň v jeho očích se něco lesklo: možná to bylo pouze tím světlem nad našimi hlavami, a nebo to byly skutečné slzy.

Bylo mi ho líto, protože jsem si uvědomila, kdo to je. Musel to být Josh, o kterém nám před chvílí Aris vyprávěl. Jeho kamarád.

,,Kdo je do háje Sonya?" Vyjel Minho a ostatní se k němu přijali.

Chlapec si té nevraživosti nevšímal. Navíc byl o trochu vyšší než Minho, takže mu možná přišlo, že by ho jednou ranou srazil k zemi. ,,Co ti je do toho, bavím se snad s tebou?"

,,Hele -" začal Minho, ale Newt ho přerušil křikem.

,,DOST! Nepleť se do toho, Minho, a ty," ukázal na něj. ,,Nám laskavě řekni, kde ses tu vzal."

,,To je Josh," odvětil Aris a já se pousmála nad tím, jak se obličeje Placerů zkřivili úžasem. Byla jsem asi jediná, komu to došlo.

,,Počkat," vyhrkl vzápětí Thomas a ukázal ke dveřím. ,,Říkal jsi, že... no, že Josh přece ráno zmizel. Přitom tady spala Teresa."

,,O čem to meleš, ty párátko?" Josh kroutil hlavou a prohlížel si Thomase ne zrovna přívětivě. Asi to nebyl úplně člověk, který by si bral servítky. To bude zřejmě problém - protože náš Oliva to taky neumí. A dva takoví kluci v jedné místnosti...

,,Mele o tom," odpověděla jsem. Jeho modrý oči zůstaly vpité do těch mých. ,,Že tu včera byla naše kamarádka. Když jsem se ráno ale probudila, byla pryč. Místo ní tu byl Aris, který byl naopak vyplašený z toho, že nikde nevidí tebe, protože jsi tu podle něj měl být. A teď, když jsi přišel, se Thomas, ne párátko, ale Thomas, chce ujistit, jestli tady někde není naše kamarádka. Teresa."

,,Je to jiná skupina, Joshi," doplnil mě Aris. ,,V jejich Labyrintu byly jenom dvě holky."

Josh na chvíli zůstal stát na místě jako dávno stará socha uprostřed opuštěného domu. Podle jeho výrazu šlo poznat, že nad tím přemýšlí. Ale najednou se to z jeho tváře vytratilo a tentokrát otázku položil mně. ,,Kde je Sonya?"

Musel to být někdo, na kom mu nesmírně záleží. Jeho hlas postupně nabíral čím dál větší zoufalost.

,,Promiň, ale my vážně nevíme, kde by mohla být," řekla jsem.

,,Ani žádnou Sonyu neznáme," ozval se Thomas. ,,Teď mi řekni...Viděl jsi -?"

,,Thomasi," sykla jsem a zatáhla ho za ruku do kouta. Ostatní si ničeho nevšimli a začali si klást zaražené otázky mezi sebou. Newt dokonce přešel za Joshem a něco s ním začal řešit, namísto toho Minho si vzal pod ruku Arise. My dva jako bychom se vypařili.

,,Co je?" Opatrně se mi vysmekl ze sevření. Podíval se na na dveře a zpátky na mě. ,,Tebe snad nezajímá, kde by mohla být?"

,,Jistě, že ano!" Vyprskla jsem dotčeně. Měl pravdu, byla to naše kamarádka a měla jsem o ni také starost. Jenže nedokážu říct, jestli takovou, jako měl Thomas. ,,Ale to, že se budeš ptát kluka, kterej je očividně stejně na dně z toho, že se mu ztratila kamarádka, ničeho nedocílíš! Nejsme tady jen my, jsou tu i ostatní, kteří potřebují najít své přátele. Víš, jaké to musí být?"