Přestože by to Tae nikdy neřekl nahlas, mu Jungkook chyběl.
Chyběl mu pokaždé, když vedle sebe uviděl pouze prázdné místo sotva se probudil, nebo když se noc v klubu chýlila ke konci a milenci odcházeli ruku v ruce spolu domů.
Nikdo na něho doma nečekal.
Vlastně ani nebyl doma.
Jeho domovem se nyní stal skromný pokoj v malém hotelu v Tokiu.
Trávil čas sám, nebo s novým kamarádem Yutou. Dalo se s ním povídat o všem a hlavně i o úplných hloupostech, takže jeho přítomnost vždy Taeho přivedla na jiné myšlenky. Občas se v opilosti na Yutu zasněně zadíval a představoval si Jungkooka.
Ale to byla pro Taehyunga nereálná představa.
✨
Poslední dobou si však Yuta začal všímat Taeho nedostatků a jejich konverzace se staly vážnými.
,,Co budeš dělat až ti dojdou peníze? Vrátíš se do Soulu?" Ptal se Yuta a konsternovaně si prohlížel hotelový pokoj, ve kterém hnědovlásek přežíval. ,,Bys tu mohl někdy uklidit..." Utrousil spíše pro sebe.
,,Netuším." Zamumlal Tae apaticky.
,,Můžeš tady zůstat a začít studovat, najít si byt a tak..." Navrhoval.
,,Asi jo, nevím." Odsekl.
,,Za celou tu dobu, co tady jsi, tě nenapadlo co dál?"
Co dál? Věčná otázka.
Navždy utíkat? Vrátit se a žít zase normálně? Co to vůbec znamená? Co je pro mě normální každodenní život? Pít každou noc a ráno jít pracovat do kavárny? Postovat dál na Instagram a vydělávat si spolupracemi...
A stále dokola každý den, dokud se z toho nezblázním.
,,Něco vymyslím. Teď se mi nechce tím zaobírat."
,,Ty nikdy nic neřešíš, Tae."
To že starosti zůstávají jen v mé hlavě a nemluvím o nich neznamená, že neexistují.
✨
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Yutovi brzy došlo, že Tae není typ člověka, co přijel do Tokia ze zvědavosti a za zábavou, aby si užíval života. Den ode dne to s ním bylo horší a začal si uvědomovat, proč Taehyung nejspíš utekl, jenže jak může člověk utéct před sebou samým?
