Realita či sen ?/ ÚPRAVA/

15.Nikol-Ty jsi mamlas

Vyzvednu si Ashe a jdu za DJ, poprosím ho ať pustí: Memhpis May Fire- Miles Away. Takový luxusní pomalý song. "Co je to za písničku? Tu od nich neznám" Zvednu vztyčené palce, chytne si mě. Nejdříve držíme diskrétní odstup, ale nakonec si ho k sobě přitáhnu. Začneme se točit a točit dokola. Pořád a pořád, rozesmějeme se. Vrazíme do dalšího páru a spadu na Ashe. "Bože Nikol ty jsi nemehlo! Kvůli tobě jsme spadli" Bouchnu ho za to do ramene, zvedne se a začne mě lechtat. "Jak, víš že jsem lechtivá?!" Ukáže na Andyho, zašklebím se. "Víš, že si tímhle začal válku?" prohodím vesele ale myslím to vážně! Nadzvedne obočí a začne jěště více lechtat. Vysmeknu se mu a začnu utíkat, ze židle popadnu bundu a vybíhám ven. Za rohem se zastavím, v předklonu začnu oddechovat. Naštěstí jsem ho setřásla, popojdu blíž k hromadě snehu a skrčím se za ní. "Ty sis myslela, že mi utečeš?" Někdo mi zašeptal do ucha- Ashley! Zleknu se tak moc, že přepadnu dopředu prímo do té velké hromady sněhu! "Nikol ty jsi vážně mamlas!" A začne se mi smát. "Přestaň se smát a aspoň mi pomož" Natáhne ke mě ruku- pořád se směje. Podám mu ruku a stáhnu ho celou svou váhou vedle sebe do sněhu. "Hahahaha Ashi ty jsi  vážně mamlas!" Dostanu výbuch smíchu. "Předem říkám, ve válce nedůvěřuj nepřáteli- holkám a rozhodně mě!" Udělám kuličku a hodím mu jí přímo do obličeje! On mi to oplatí, ale naštěstí se trefí pouze do ramene.

Po pár minutách smíchu a slz. "Je mi strašná zima, už je určitě dost pozdě. Půjdeme pro zbytek a doprovodíte nás?" Přikývne. "Napíšu mu sms ať snima dojdou do hotelu, stejně bychom je nenašli. Když je ti zima chceš jet taxíkem?" Zavrtím hlavou, chci se projít -miluju to. Vyrazíme, dokonce začne sněžit. "Kde ses vůbec naučila tak dobře mluvit?" Podívá se na mě a chytne mě za ruku. "Pojď jsem, celá se třeseš" Obejme mě, je to příjemný ale zvláštní pocit. Celou cestu si v objetí povídáme o všem možném. 

"Došla mi sms od Andyho, že máme čekat dole u baru nebo recepce" Je tady úplné prázdno, jen personál. Sedneme si k malému stolečku naproti sobě. Pokračujeme v konverzaci, páni už dlouho mě člověk neudržel tak šťastnou a tak dlouho jako on. "Řekni mi něco česky, naučíš mě něco?" Zaskočí mě. " A co?" Začne uvažovat a hladit si bradu, už mu roste strniště. Měl by se oholit. V duchu se okřiknu-NIKOL NA CO TO KUR*A ZASE MYSLÍŠ?! "Třeba miluju tě" Řeknu mu to a on vykulí oči,  začnu mu to hláskovat a on po mě opakovat. Je to strašně vtipné. Příjde k nám číšnice s koktejly - s deštníčkem ve tvaru srdíčka i sušenky. "Na účet podniku..Jste nádherný pár!" A odejde, podívám se na něj- i on na mě a pokrčíme  rameny. "Tak na nás, od téhle doby spolu tvoříme pár!" Zařve přes celé kolo a já se začnu smát jěště více.

Jsem nemocná jak pes, tím pádem nechodím do školyyy:D Takže budu chvíli přidávat častěji kapitoly. MOC VÁM DĚKUJI ZA 460 reads a 49 votes<33 jsem z toho úplně hotováá  a nemůžu tomu pořád věřit! Sem prostě úžasná vím no:-) (prosím neberte to vážně:-D )