Realita či sen ?/ ÚPRAVA/

8.Andrew-Nervózní Andy

Sedíme v autobusokaravanu, pobrukejeme si. Já více než ostatní,aby na mě nepoznali jak jsem nervózní. Já nikdy před koncertem nejsem nervózní jako kluci,ale dnes.. Dnes je to jiné, dnes jí poznám. "Shit.." Zakleju a vyletím ze sedačky. Letím ke kufrům a začnu se v nich přehrabovat, dojde za mnou CC. "Proboha co hledáš?" Začne se mi smát. "Nestůj tam jak deb*l a pojď mi pomoct najít tu ceduli!Nemůžu jí nikdy najít,ale sem si jistý,že jsem jí bral" Kde může být? Jo jasně odejdi si. "Dík za pomoc,bro!" Zařvu na něj, teď se začnou smát všichni. Fajn tak  jí udělám znova, najdu si potřebné věci a jdu za klukama .Snad mi pomůžou, na té co jsem měl předtím jsem pracoval asi 4 hodiny. Dojdu k nim,čumí na mě a usmívají se. "Co je? To je to tak vtipné, že jsem nervózní z toho jakou holku poznám? Jestli to bude ta holka,do které jsem se zamiloval nebo jestli to bude vypatlaná krá*a?" Začnou se usmívat jěště více. " Už mi řeknete co je?!" První se k tomu odváží Jake. "Za 1. přiznal sis už podruhé,že ses do ní zamiloval a tu cedulku,nebo co to je máš před sebou na stole." Bouchnu se do hlavy  a usměju se. "Jo a vy dáte někde sraz ? A nebo jak to uděláš?" Zamyslím se. "Hele na tohle jsem nemyslel,ale mám nápad. Jen mi řekněte jestli to nebude vadit. A jestli to není hovadina" Povím jím svůj plán, souhlasí sním. "A nebo udělám svůj plán s menší změnou."

Už jsem na místě, ceduli schovanou za bundou. Kapuce stáhla do půlky obličeje, postavím se kousek od sochy kde máme sraz. Nikdo si mě nevšímá,což je asi dobře. Jenom vidím přibíhat k soše nějakého týpka s cedulkou s mým jménem. NOTOSNADNE!  Má na sobě tílko s BVB,snad to není on. Pak za ním přiletí dvě holky,blondýna-tmavé oči velké kozy. Ta druhá strašně maličká tmavé vlasy modré oči, taková nevýrazná myška. Ta blondýna si vezme od něj tu ceduli a začne jí mávat nad hlavou,začnou se rozhlížet a horlivě o něčem debatovat. Mám jít za ní? Ne udělám to podle svého plánu. Škoda,že mluví česky, mohl jsem alespon vědět o čem mluví.