Dívka Z Fotky (Nik Tendo FF)

20. Konečné rozhodnutí

Pohled Emy:

"Chci lásku, chápeš? Opravdovou lásku," řekla jsem do Dominikové zesmutnělé tváře.

"Vždyť víš, že tě miluju," odvětil a chytl do jedné dlaně mou tvář.

"Ale kde je ta láska, kterou k sobě chováme?" položila jsem otázku, která měla směřovat k tomu, aby mi vyslovil svoje city. Potřebovala jsem snad tisíckrát slyšet jeho laskavá slova, abych jim po dlouhé době zase začala věřit. I když vím, že činy váží víc než pouhá slova.

"Necítím ji. Pořád se jen hádáme," pokračovala jsem poté, co Dominik stále mlčel a jen na mě hleděl. Jeho oči mi jasně dávaly najevo, že je zraněný.

"Snažím se, aby to fungovalo," přiznal svou snahu bojovat za náš vztah.

"Já vím," sklopila jsem zrak a zabořila se do jeho hrudi.

"Můžu tě ještě jednou políbit?" zeptal se mě jemným hlasem a zvedl mi ukazováčkem bradu. Koukali jsme na sebe tváří v tvář. Následně se ke mně pomalu naklonil a předtím než spojil naše rty, zahleděl se mi toužebně do očí, jako by mě prosil o povolení, že tak může učinit. Jemně jsem přikývla a on spojil naše rty v jedny.

"Tuhle chuť si chci pamatovat navždycky," vydechl po našem polibku.

"Proč všechno nemůže být tak jednoduché jako na začátku?" zaúpěla jsem.

"Může. Stačit tyhle dva díly dát dohromady," odpověděl mi Dominik a pousmál se na mě. Znovu spojil naše rty, jakoby ty rty symbolizovaly ty dva díly, o kterých Dominik právě mluvil. A ty se dají dohromady, když se políbíme.

Tentokrát jsem chtěla víc, toužila jsem po celém jeho těle, a ne pouze po jeho rtech. Chtíč jsem cítila i z Dominika. Rukou mě chytil za zátylek a přitáhl si mě k sobě blíž. Hořela jsem touhou. Sedla jsem si na něj obkročmo a začala jeho krk i tváře zasypávat polibky. Dominik mi mezitím jezdil dlaní pod trikem. Už jsme spolu spali tolikrát, ale nikdy jsem necítila, že by mezi námi bylo tolik vášně, jako v tento moment.

Strhávali jsme si navzájem oblečení a u toho se neustále líbali a obdarovávali se žhavými doteky. Dominik ochutnával každý kousek mého těla svými ústy a jazykem si našel cestičku od rtů až k mým intimním partiím.

Následovalo dalších 600 sekund lásky. Naše zpocená těla se o sebe třela a s každým přírazem, kterým do mě Dominik vnikal, jsem vzdychala čím dál tím hlasitěji. V ten moment jsem pochopila, že Dominik měl v úmyslu spojit nás dva, jako ty dva díly, i tímhle způsobem.

"Život je příliš krátký. Co to děláme?" otočil se na mě Dominik a položil mi tuto řečnickou otázku. Leželi jsme nazí v posteli pod peřinou. Dominik kouřil cigaretu a já se rozhlížela po ložnici.

"Jak to myslíš?" zajímala jsem se o jeho myšlence.

"Nemůžeme dál plýtvat časem tím, že se budeme pořád hádat," svěřil se svými pocity Dominik.

"Někdy mě tak moc štveš," podívala jsem se na něj a zasmála se.

"Ale miluji tě," políbila jsem ho.

Další den ráno jsem měla naplánovanou schůzku s panem Flynnem, majitelem nakladatelství. Chtěl se mnou probrat něco ohledně knihy.

"Dobrý den, pane Flynne," pozdravila jsem ho, když jsem vešla do jeho kanceláře.

"Dobrý den, slečno Emo," oplatil mi pozdrav a přijal mou ruku.

"Posaďte se prosím," pokynul mi.