Dívka Z Fotky (Nik Tendo FF)

6. Odhalení

Pohled Dominika:

V jedné dlani jsem držel fotografii Emy, v té druhé se nacházela krabička cigaret. Moje oči se zaměřily na tvář Emy a zkoumaly ji detailně, pak jejich pozornost upoutala daná papírová krabička. Hledal jsem mezi tím nějakou spojitost. Věděl jsem, že ty věci, co se mi pořád dějí, jsou skutečné, nejsou jen nějakým pouhým důsledkem mé bujné fantazie. Je to opravdové. Akorát jsem si to stále nedokázal vysvětlit.

I když zavřu oči a snažím se všechny své myšlenky zaměstnat něčím jiným, vždy se mi před očima objeví její obličej nebo postava, hlavně ty její oči. Hnědé oči, které mi zírají přímo do mé duše.

Sedím ve studiu a všechny ty příhody mě nutí skládat nové písně. Nikdy to nebylo lehčí. Inspirovalo mě to k nové tvorbě. Texty nikdo z vás pravděpodobně nepochopíte, nikdy se mi však nedařilo skládat ty slova na papír tak čistě a tak snadno. Rým za rýmem píšu na kus papíru a tak stále dokola. Všechny ty písně byly o ní.

"Čau!" ozvalo se tichem ve studiu a já leknutím nadskočil ze židle. Otočil jsem se za hlasem a před očima se mi zjevila osoba jménem Jakub.

"Píšeš?" zeptal se mě, zatímco se hlavou opřel o mé rameno a zkoumal cáry papíru. Nechtěl jsem, aby ty texty četl. Věděl jsem, že by moje pocity nepochopil, proto jsem je rychle rukou zakryl.

"Proč to schováváš?" nechápal Jakub a odtáhl se ode mě.

"Protože jsou o Emě," prozradil jsem mu a sklopil stydlivě zrak. Jakubovi jsem nikdy nelhal, je to můj nejlepší přítel. Nechtěl jsem mu tedy lhát ani teď. Věřili jsme si a se vším jsme se sobě navzájem svěřovali.

"Ty jsi fakt blázen! Ta holka nejspíš ani neexistuje," zvýšil na mě hlas Jakub, protože chtěl, abych pochopil, že to, co dělám, je úplný nesmysl.

"Existuje. Byl jsem v klubu, kde pracovala. Mluvil jsem tam s barmankou a ta mi o ní něco řekla," informoval jsem ho.

"A co ses dozvěděl?" obrátil Jakub a začal se zajímat.

"Že tam pracovala, ale před několika dny prostě zmizela a nikdo neví, co se s ní stalo. A podle toho, co mi řekla, to nejspíš nebyla úplně nevinná holka," odpověděl jsem mu a v prstech svíral propisku, se kterou jsem psal texty.

"Měl bys toho nechat. Může to být nějaká bláznivá holka, která tě chce okrást nebo hůř. Může být nebezpečná," mluvil mi do duše Jakub. Jeho názor mi připadal směšný. Ema není žádný magor. Mám pocit jako bych ji prostě znal už strašně dávno.

Pohled Emy:

"Pojď sem, krásko," mluvil na mě chlípný staroušek. V korzetu jsem se svíjela krouživými pohyby kolem tyče a nechala jsem ho na sebe zírat jeho oplzlým pohledem.

Přešla jsem k němu a nechala se jím osahávat. Všechno jen pro peníze. Pod jeho nechutnými dotyky jsem si představovala Dominikovy. Ty jeho staré a vrásčité ruce jsem v hlavě vyměnila za Dominikovy mladé a velké dlaně.

Za titěrné kalhotky mi strkal velké bankovky a já mu kroutila pánví na jeho rozkroku. Už se těším až přijde den, kdy tohle nebudu muset snášet. Budu si žít spokojený a bohatý život. Budu se nahá probouzet ve velkých bílých peřinách s potetovaným klukem vedle sebe a s milionovým kontem v bance.

Pohled Dominika:

Měl jsem plnou hlavu myšlenek a ve studiu jsem vypil několik sklenic vína, díky kterým mě třeštila hlava, proto jsem se rozhodl se jít přijít na čerstvý vzduch.

Kroky mě vedly znovu kolem klubu, kde jsem včera zjišťoval informace o Emě. Šel jsem dlouho, ale měla jsem potřebu se tam znovu podívat. Nechtěl jsem jít dovnitř. Chtěl jsem se pouze porozhlédnout kolem. Doufal jsem, že třeba znovu objevím něco nového.

Nacházel jsem se pár metrů od budovy klubu, když jsem uviděl staršího pána, jak vychází ven s drobnou dívkou zahalenou v kabátu a na nohou měla nevkusné a laciné kožené kozačky na podpatku. Působila jako lehká dívka. Šli směrem k taxi, který čekal před klubem.

Moje pozornost se zaměřila na zkoumání její tváře. I z dálky jsem mohl vidět, že dívka má delší hnědé vlasy, úzké rty zbarvené červeně a jemné pihy na tváři. Okamžitě jsem poznal, že se jedná o Emu.

Šokovalo mě to, takže než jsem se stihl vzpamatovat, už mi ujížděli v taxi pryč. Stál jsem na místě jako zmražený. Uběhlou událost jsem si dokola promítal v hlavě. Ema tedy skutečně žije, nezmizela, jak mi tvrdila barmanka a podle všeho stále pracuje v klubu jako společnice. Musela mi tedy lhát a nejspíš úmyslně. Je možné, že byla domluvená s Emou? Je to snad všechno nějaký plán?

Pohled Emy:

Taxi nás dovezl k jednomu pětihvězdičkovému hotelu tady ve městě. Stařík se mnou zacházel jako s dámou, ale mně to všechno bylo dost nepříjemný. Byla jsem pouze na tu tučnou částku, kterou za tuhle službu dostanu.

"Tady je náš pokoj, beruško," pronesl oplzle a rukou mi pokynul, abych vstoupila do prezidentského apartmánu. Následně jsem mu musela poskytnout vše, o co si řekl, a za co mi zaplatil. Celou dobu jsem si místo něho představovala Dominika.

Seděla jsem na okraji postele a prsty si natahovala podvazky. Do kabelky jsem si strčila peníze, které mi dal za mou odvedenou práci.

"Ještě se v koupelně upravím, ano?" otočila jsem se směrem k pánovi. On pouze kývl a dál v postelí pokuřoval svůj doutník. Přešla jsem do koupelny a zavřela za sebou. Na umyvadle jsem si všimla, že si nechal zlaté, na pohled velmi drahé hodinky.

"Díky za dýško, starouši," pronesla jsem a hodinky si strčila do kabelky k penězům.