život plný očekávání /w Yzomandias *pozastaveno*

❄️One❄️

Valérie

Strkám mobil do černé kabelky následně kabelku zapnu a hodím si jí přes rameno. Nazuji si boty a zavřu za sebou dveře. Zamknu a běžím po schodech dolů. Otevřu dveře a zahlédnu taxíka, který už na mě čekal před barákem.

Dojedu na místo, kde pracuji. Dojdu do hotelu a jdu do místnosti pro zaměstnance. Obléknu se do pracovního a jdu si stoupnout na recepci. Přijde tam banda kluků. Dají mi občanky. Já si je zapíšu a rozdám jim klíče od pokojů. Zůstali tam přibližně půl hodiny. Po chvilce přišli dolů do chill zóny. Asi tam na někoho čekali. Měla sem pravdu.

Přišel tam potetovaný kluk jako oni od hlavy až k patě. Moc dobře sem ho znala. Sklopila sem hlavu a dělala, že pracuji. Doufala sem, že si mě nevšiml,ale marně. Přišel ke mně. „ahoj"pozdravil mě „ahoj"pozdrav sem mu opětovala. „co tu děláš? "„pracuju tu" „toho sem si nevšiml "zasmáli sme se na stejno.„už musím jít. Snad se někdy zas uvidíme" rozloučili sme se a on odešel.

Nakonec sem se bála zbytečně. Ráda bych s ním pokecala.
_
Směna už mi skončila. Předám recepci mé kolegyni a jdu se prevléct.
Unavená odejdu z hotelu a mám namířeno domu.

Na chodbě ze sebe strhnu bundu a boty. Hodím je na zem. Napustím si vanu a udělám drdol. Vlezu do vany a užívám si pohodu. Pustím si písničky od Patrika(ptk). Podívám se na ig. Rozkliknu si stories od Patrika. Byl tam s těma klukama, který se ubytovali v hotelu. Označil je. Rozkliknu si jejich profili, abych zjistila kdo to je.

Možná si říkáte jak to že je naznám, ale já jse nikdy neorientovala v rapu. Poslouchala jsem maximálně Patrika a to bylo všechno.

Podporovala jsem ho nejvíc jak to šlo. Nikdy jsme se nepodvedli, nemlátil mě. Prostě mezi námi ta láska vyprchala. Rozhodli jsme se, že každý půjdeme svou cestou. To se občas stává. Nejsme první a už vůbec ne poslední.

Ležím v posteli a čtu si knížku. Ano, jsem obyčejná holka, která žije z malé výplaty. V životě jsem nehulila a alkohol mi nic neříká. Možná proto se naše cesty rozdělili. Zkráceně jsem slušná, nudná, obyčejná holka, která nemá moc peněz a té krásy taky moc nepochytila.

Zazvoní mi telefon. Na obrazovce svítí Patrikovo jméno. Zvednu to a promluvím„ahoj"„čau... Nechceš někam jít ? "„teď? " „neasi tyvole"„je pozdě "„neser a pojď" „okey "„pošlu ti taxika, ten bude vědět adresu". Mobil hned položil. Kývla jsem pouze protože jsem ho chtěla vidět. Jinak se mi tam absolutně nechtělo.

Ahoj.. Doufám že se vám tento příběh bude líbit a užijete si ho semnou ❣️.