život plný očekávání /w Yzomandias *pozastaveno*

❄️ Six ❄️

Show jsem si na maximum užila. Nečekala jsem to, ale ty panáky mi pomohli na nic nemyslet.

Asi bych mu měla poděkovat.

Čekáme před klubem na taxíka. Asi si ještě nějakou dobu počkáme. Nechápu, co se děje, ale ten nejrychlejší tu bude až za padesát minut.

Není zrovna horko. Řekla bych až zima.

Sedli jsme si na lavičku, která byla poblíž klubu. Už tam skoro nikdo nebyl. Pouze lidi, který kolem procházeli.

Alkohol v krvi pomalu vyprchal, tím pádem mi začínala být větší zima než předtím, protože mě hřál alkohol.

Vyruší nás Páti vibrující mobil. Na obrazovce se velkým písmem rozsvítilo MAMKA. „musím to vzít, promiň " jenom jsem přikývla a z kapsy si vytáhla svůj mobil. Najela jsem na instagram a odepsala ségře.

„Niki promiň, vím, že jsem ti slíbila, že dnešní večer si společně užijem, ale já musím domu. Bráchovi je špatně a mamka musí do práce. Stala se nějaká bouračka a musí tam být všichni "

„To je jasný, utíkej a pozdravuj bráchu s mamkou"

Patricie to v životě neměla lehký. Když byla malá, tak se jí táta zabil v autě
Tudíž zůstala sama s mámou a bráchou. Její mamka je furt v práci, aby měli peníze. Ještě k tomu dělá doktorku, takže tam někdy musí být i když nemá směnu.

„Čekáš na mě? " vyrušil mě mužský hlas. Odtrhla jsem pozornost od mobilu a zvedla hlavu k osobě, která stála naproti mě.

„No vlastně už nevím na co čekám.. Máš teď čas?" nechápu, co ze mě vypadlo. Možná bych to neřekla, kdyby nějaký alkohol ve mně nezůstal.

„mám, tak co budeme dělat?"

„mám celkem hlad, nepůjdeme někam na jídlo? "

„klidně, tak pojď"

Zvedla jsem se a následovala ho. Teda pokoušela jsem se o to, dokud na nás nikdo nezařval.

„Jakube!" poznala jsem, že je to Dominik. Nastejno sme se otočili, pak už jsem viděla, jak se k nám blíží vysoký kluk.

„Čau, kde ses tu vzala? "

„No.. Já tu bydlím " pouze přikývl a pak odtáhl Jakuba stranou.

Nevěděla jsem, co se děje. Sedla jsem si na schody od hotelu u kterého jsme stáli. Z kabelky jsem si vytáhla mobil a opět jsem najela na instagram. Prohlížela jsem si storýčko po storýčku.

Všimla jsem si, že se začli hádat a Jakub se celkem dost rozčiloval. Rozhodla jsem se zvednout a odejít. Nechtěla jsem rušit, ještě k tomu, kdyžby sme šli na jídlo. Byl by nepříjemnej a já zrovna dneska nemám náladu na jeho nálady.

Ani si nevšiml, že jsem odešla. Cestou domů jsem si zašla na kebab. Opět jsem si sedla na lavičku a plnila svůj žaludek teplým jídlem.

Cinkl mi mobil. Vytáhla jsem ho z ledvinky. A rozklikla si zprávu na instagramu. Psal mi Jakub.

Kam si mi utekla?

Nechtěla jsem rušit

Kde teď si?

Sedím na Haštelský u
food labu

Zachvíli tam jsem

Sice jsem po tý hádce s ním být nechtěla, ale tak co už.