život plný očekávání /w Yzomandias *pozastaveno*

❄️Eleven ❄️

Otevřela jsem oči a hned jsem zahlédla člověka, který mě držel v objetí. Přetočila jsem se na bok a snažila se znova usnout, ale nešlo to. Proto jsem se snažila vylézt z Jakubova sevření. Ale bez probuzení se mi to nepodařilo.

„kam jdeš? " zastavil mě, když jsem se zvedala z postele.

Bez odpovědi jsem si lehla k němu. On si mě stáhl do objetí a hladil mě po zádech.

„neuděláme si snídani?" zeptala jsem se, když mi zakručelo v břiše.

„ co by si slečna dala? " Zeptal se mě s úsměvem na tváři.

„mně to je úplně jedno.. " jenom přikývl a vylezl z postele.

Nechal mě v ložnici samotnou, proto jsem vzala do ruky mobil a najela na zprávy, protože jsem tam měla spousta zmeškaných hovorů a zpráv.

Můžeš mi zvednout
telefon?

Vezu ti dceru..

Valérie, kam jí mám
odvézt?

Vezu jí k tátovi, pak
si jí tam vyzvedni.

Dobře, zachvíli jsem
tam. Promiň.

Rychle jsem vylezla z postele a začla se oblíkat do věcí, který jsem tu měla.

„Kubo, promiň, ale musím jít domů a dneska na tu oslavu nemůžu. " vypadlo ze mě když jsem si rychle balila věci.

Nestihl nějak zareagovat, jenom mě pozoroval, jak si obouvám boty.

„chceš odvézt do Prahy? Vlak už nestíháš" až teď mi došlo, že se tam nedostanu. Proto jsem jeho nabídku přijmula.

Počkala jsem než se rychle obleče a napsala jsem tátovi, že jedu domu.

Zažrala jsem se do myšlenek,tak že jsem se do toho vžila a nevnímala jsem realitu .

Flashback

„jdeme " chytl si mě za ruku a vedl mě k němu domu .

Nějak jsem nenamítala. Bylo to tím, že v žilách mi kolovalo několik promile alkoholu.

Otevřel dveře do ložnice a hodil mě na postel.

-
„slečno Valérie. Mohu vám pogratulovat? Čekáte miminko"
Oznámil mi doktor, který mi zrovna otíral břicho.

„doprdele "řekla jsem potichu, tak abych to slyšela pouze já..

-
„vypadá to na holčičku" pouze jsem se usmála. Cítila jsem, jak mi jdou do očí slzy.

„vemte si " nabídla mi sestřička kapesník, protože si všimla mých krystalků v očích.

-
„koukej na ty krásný věcičky" mávala mi Diana před očima krásnými holčičími věcičkami.

Zase jsem se rozbrečela.

Těhotenské stavy..

-
„Praskla mi voda " zakřičela jsem na tátu.

-
„gratuluji vám. Máte krásnou holčičku.
Vypadáto, že i zdravou." Přiložila mi jí sestřička na prsa a nechala mě, abych si jí pořádně prohlídla a pochovala jí.