RIGHT PLACE RIGHT TIME (Na správném místě ve správný čas)

33

Pokojem se rozeznělo vyzvánění mobil, ale můj to nebyl. Nechala jsem zavřené oči. Nastražila jsem uši. Zvuk se ozýval od okna.

            „Mami?“, ozval se rozhořčeně Liam. Potom svůj hlas trochu ztlumil. „Naštěstí nic. Jen se trochu opila….“ Trochu? „Mně se neomlouvej. Ale Mie bys měla…. Teď spí… Ne dneska určitě nepřijedu… Já se od ní nehnu.“, procedil skrz zuby, „Říkal jsem ti, že ji miluji. A co si myslí ostatní mi je jedno…. Dobrou.“, ukončil hovor a zhluboka se nadechl.

            Liam mě miluje! I po tom všem, co jsem dneska provedla.

            Ucítila jsem ústa na svém čele a dlaň, hladící mě po vlasech. Oči jsem měla stále zavřené. Ani jsem neměla v plánu je otevřít.

            „Dáváš mi pěkně zabrat, princezno.“, zašeptal kousek ode mě. Znovu se zhluboka nadechl.

            Zaslechla jsem, jak se otevřely dveře. „Nechceš se jít trochu prospat? Máš toho taky už dneska dost.“, zašeptal Niall.

            „Ne, to je dobrý. Budu tu s ní.“, kousek ode mě se znovu ozval Liamův hlas. Znovu mě pohladil po vlasech.

            „V tom případě ti mám vyřídit, že nemáš odmlouvat a padat okamžitě do postele. Jinak, že tě odtud Harry odnese klidně násilím. Já tu zůstanu.“, zašeptal Niall už o něco blíž.

            „Fajn, tak já půjdu. Dohlédni mi na ni.“, rezignovaně zašeptal Liam.

Znovu mě políbil na čelo a já znovu usnula.

            Ráno jsem se probudila s ukrutnou bolestí hlavy. Vedle mě ležela Ellie a v křesle pod oknem spal Harry. Zdá se, že tu proběhlo střídání stráží. Potichu jsem se vyplížila z pokoje. Zamířila jsem rovnou do kuchyně. Můj žaludek není schopný cokoli strávit, takže se rozhodnu jen pro kafe. Nakonec udělám hromadu palačinek. Ellie a Harry budou mít určitě hlad.

            „Čuchám, čuchám, palačinky.“, Niall vrazil do kuchyně.

            „Nialle? Ty jsi tu přespal?“, podivila jsem se.

            „I Liam a Harry.“, vysvětlil mi.

            „Aha.“, to jsem zrovna slyšet nechtěla. „Nialle, já se ti chci omluvit. Určitě si měl na večer v plánu něco lepšího a ….“.

            „Když mi nandáš ty svoje skvělý palačinky, tak je všechno odpuštěno.“, usmál se Niall.

            „Děkuji.“, taky jsem se musela smát.

            Niall se vyšvihl na kuchyňskou linku a pustil se do jídla, které jsem mu podala.

            „Harry, ona tu není!“, zaslechla jsem Ellin křik ze své ložnice. Oba dva se vyřítili z ložnice. Následně se k nim přidal i Liam.

            Doběhli do kuchyně, kde jsem dodělávala poslední porci palačinek. Všichni tři si oddechli.

            „Klid, já ji tu hlídám.“, pronesl Niall hrdě a cpal si do pusy další sousto.

            „Dáte si snídani?“, usmála jsem se na ně.

           

            Když jsme všichni seděli u stolu, zhluboka jsem se nadechla.

            „Vážně se moc omlouvám za ten včerejšek.“, spustila jsem, „Nechtěla jsem vám přidělávat starosti. To co jsem předvedla…. Stydím se za sebe.“, stydím? Hanba mě fackovala! Sklopila jsem oči ke svému hrnku s kávou.

            „Omluva se přijímá. “, pronesl Niall s plnou pusou.

            „Hej, to je v pohodě. Hlavně, že se ti nic nestalo.“, pronesl Harry a sahal po sklenici s džusem.

            „My dvě si to spolu ještě vyřídíme.“, řekla Ellie vážně, ale pak se usmála a mrkla na mě.

            Jediný Liam seděl beze slova. Upřeně zíral na talíř před sebou. Jídla se ani nedotkl.

            Tak fajn. Teď nebo nikdy. Ještě jednou jsem se napila kávy a otočila se na Liama.

            „Myslíš, že bychom si mohli promluvit? O samotě?“, zeptala jsem se opatrně.

            Jakoby se probral z tranzu. „Jasně.“. Vstal ze židle a oba jsme se vydali ke dveřím na balkón.