Alisa ll Avengers FF ll

Poslední týden v Rudé komnatě

*Pohled Alisi*

Vzbudila jsem se upoutaná na mě známým křesle, ale v trošku jiné místnosti. Jasně, rudá komnata se přesunula a mě si tady nechali jako boxovací pytel. Hlava mě bolela a všimla jsem si obvázané nohy a trupu. A jó, ta svině mě stihla postřelit. Tak to jí gratuluji. Hlavně, že to zvládla Nat. Doufám, že je v pořádku.

,,Halo, já už jsem vzhůru." upozornila jsem na sebe. Do místnosti vešla ředitelka, Sarah a nějaký chlap. Počkat, od kdy jsou v rudé komnatě muži?

,,Velmi si mě zklamala má černá vdovo, ale teď už jí stejně nejsi. Dlouho jsem se rozhodovala, jaký trest ti udělím a rozhodla jsem se, že to nebudeš mít tak lehké a rovnou tě nezabiji. Na to by tě byla škoda. Takže trest bude týden zde u mě a poté si tě zde pan Rumlow převezme a odveze si tě někam pryč a co tam s tebou budou dělat, je mi již jedno." řekla mi můj krásný rozvrh zbytku života ředitelka.

,,Hm a gratuluji Sarah za tak krásné rány. Neumíš moc dobře mířit, ale podle všeho svůj účel splnily." ozvala jsem se směrem k té mrše s kamennou tváří.

,,A co když jsem tam mířila?" zeptala se Sarah a bylo vidět, že se snaží přesvědčit i sebe.

,,Nemusíš se přetvařovat, jde na tobě vidět, že přesvědčuješ hlavně sebe. Já být na tvém místě. Tedy na místě kde můžeš zabít člověka kterého nesnášíš tak bych to udělala." odpověděla jsem svojí teorii a Sarah jen zaskočeně mlčela. Já věděla, že je má teorie správná. Ten chlápek se uchechtnul a Sarah ho zpražila pohledem.

,,Hm ty nikdy nepřestaneš hrát tu silnou holku, kterou jsem v tobě viděla. Viď? Hraješ to stále dál, i-když tě čeká trest, ze kterého možná nevyvázneš živá." přešla to ředitelka.

,,To jste přesně uhádla a smrti, ani mučení se nebojím, takže třeba budu křičet bolestí, ale bude mi to vlastně jedno a víte proč? Protože jsem udělala to nejlepší co jsem jen mohla a teď už je mi vše jedno." uchechtla jsem se a opět nasadila kamennou tvář. ,,A navíc jste nás k tomu vycvičila. K bezcitným zbraním bez slitování. Jak jste řekla jsme z mramoru." dořekla jsem svojí myšlenku.

,,Ta se mi líbí, už se těším až si jí budeme moct vzít do parády." ozval se Rumlow.

,,Dobře tedy, Sarah, víš co máš dělat." řekla ředitelka a s Rumlowem odešla. Sarah ke mně přistoupila a začala zábavný týden bolesti a mučení.

*O týden později**Den odjezdu*

Každý den si ze mě udělal Sarah boxovací pytel a poté brusič nožů. Už měla možnost zasáhnout kamkoliv a taky toho ráda využívala. Nejradši začala nohami a přešla k tváři. Hrozně to vše bolelo, ale já si řekla, že nevydám ani hlásku a měla kamenný výraz. Sarah to dost štvalo, že s ní nemluvím a nevydám ani hlásku. Snažila se mě zlomit a povedlo se jí částečně až dnes, když vyšla s tím nejhorším možným trumfem. Přivedla Alex a Elis.

,,Takže buď začneš mluvit, nebo se nedožijí tvého odjezdu." řekla Sarah povrchním hlasem a přiložila Alex nůž ke krku.

,,Klidně." ozvala jsem se s kamennou tváří a doufala, že mi tato hra vyjde, ale nevyšla.

,,Dobře." ozvala se Sarah a začala jí podřezávat krk.

,,Ne!" zakřičela jsem. Sarah se vítězně usmála.

,,Ale komupak tady záleží na dvou obyčejných holkách." ozvala se paní Mrcha Vrchní.

,,Nech je být. Ony nic neudělaly to já. Já mám přeci mít trest." ozvala jsem se a stále držela kamennou fasádu.

,,No právě a jejich smrt pro tebe bude nejhorší trest." ozvala se. Dívky se zhrozily a podívaly se na mě a začaly mi nabíhat slzy. Usmála jsem se na ně a ta mrcha jim podřízla hrdla. To už se slzy spustily. ,,Och, i slzička ukápla." ozvala se ta mrcha. Hned jsem nasadila kamenný výraz.

,,Ano, ukápla, ale pro ten nůž a tvé oblečení od krve." pousmála jsem se na ní. Nesmím dát najevo slabost, nebo jakýkoliv jiný cit.

,,Hm." zavrčela. ,,Máš štěstí, že dnes odjíždíš a já tě nemůžu zabít, ale jen domlátit do bezvědomí." ozvala se posměšně mrcha.

,,Hm, jako každý den v tomto týdnu, žádná novinka." prohodila jsem ledabyle. Jen mě vražedně propálila pohledem a dala se do práce a já už se bezvědomí nebránila.