Probudila jsem se připoutaná na nějakém studeném, kovovém lehátku a slyšela v okolí hlasy. Oči jsem nechala zavřené a zaposlouchala se.
,,Ta holka se mi líbí, doufám, že bude dostupná." ozval se nějaký slizský hlas.
,,Ale jistě, že bude, ale až se probere, i-když už je probraná. Tak po experimentu bude samozřejmě jen a pouze vaše." uchechtl se a přiblížil se ke mně. ,,A ty už se prober." zavrčel na mě a vlepil mi facku. Otevřela jsem oči a podívala se okolo. Bylo tady spoustu hadiček, doktorů a nějakých kádinek se zvláštními tekutinami.
,,A proč bych to jako měla dělat?" zavrčela jsem na zpět.
,,Tebe to frajerství přejde holčičko. Dejte se do práce!" přikázal. Doktoři do mě začali dávat hadičky a já se snažila vykroutit, ale to se pouta ještě více utáhla.
,,Ale nevrť se kočičko, nebo to bude ještě horší, stejně se tomu nevyhneš." ozval se jeden doktor.. Už do mě přestali bodat hadičky a spustili do nich tekutinu. Byla žlutá a jakmile dorazila, ucítila jsem hroznou bolest a pálení. Zatnula jsem pěstí a semkla čelist.
,,Máš ty ale tuhý kořínek. To se musí nechat." ozval se ten jeden doktor. Potom do mě pustili další tekutiny jiných barev a stále jsem se snažila držet a myslela jsem na to, že když to vydržím, tak se setkám ještě třeba s Nat. U čtvrtého séra červené barvy, jsem to již nevydržela a začal křičet bolestí. Bylo jim to úplně jedno a dávali do mě další a další. Najednou to přestalo a vyndali ze mě hadičky a odpoutali mě, protože věděli, že nemám sílu se hýbat a měli pravdu. Nešlo mi z bolesti ani pohnout brvou. Odtáhli mě do další místnosti a tam mě mučili elektrošoky, bičem a různými dalšími technikami. Potom mě hodili do cely ne zem. Najednou přišel nějaký chlápek a začal se ke mně přibližovat.
,,Tak a teď si pohrajeme kočičko." ozval se slizsky a já hned zareagovala. Začala jsem couvat dozadu a tam narazila na zeď. Začala jsem prosit a kopat, ale nepomohlo to neměla jsem na to dostatek síly a tak mě zlomili úplně. Nejspíš víte, co se stalo. Nechal mě tam ležet a já upadla do krásného a sladkého spánku, který mě vysvobodil z mých temných myšlenek.
ČTEŠ
Alisa ll Avengers FF ll
FanfictionZrovna stojím za velkými dřevěnými dveřmi, v krásných bílých šatech. Za dveřmi stojí moje láska. Jdou vidět všechny mé jizvy, ale mě to nevadí, protože jsem šťastná. Ale o jakých jizvách mluvím? A kdo je ta láska? No začneme od začátku...