Alisa ll Avengers FF ll

Party 3- Hry

,,Tak jo, co si takhle něco zahrát?" zeptal se Thor.

,,To je dobrý nápad, třeba pravda úkol?" zeptal se Fury. Překvapeně jsme se na něj všichni podívali.

,,Ehm, souhlasím, ale otázka od kdy hrajete hry Fury? Kolik jste toho už vypil?" zeptala jsem se zaskočeně a zbytek se rozesmál.

,,To je jedno. A kdo všechno bude hrát?" zeptal se Fury. Všichni jsme souhlasili.

,,Upozornění předem, že nikoho nelíbám a nepiju." ozvala jsem se ještě.

,,Vážně? To pak není legrace." zeptal se Tony.

,,Max pivo a za zbytkem si stojím." odpověděla jsem docela tvrdě. Tony dal ruce do znaku míru.

,,Tak jo. Alis pravda nebo úkol?" zeptal se Steve.

,,Pravda." ozvala jsem se dost nejistě.

,,Dobře, jak jsi se poznala s Nat?" optal se Steve.

,,Známe se od tří let a moc se mi o tom nechce mluvit." ozvala jsem se suše. ,,Dobře, takže Tony. Pravda nebo úkol?" optala jsem se.

,,Hm, úkol." ozval se nazpět Tony.

,,Udělat stojku." ozvala jsem se sebejistě a lišácky se ušklíbla, protože jsem věděla, že už má dost v krvi.

,,Klidně." ozval se sebejistě a začal dělat stojku a přesně jak se čekalo tak hodil hubu. Začali jsme se smát a Tony se nasupeně zvedl. ,,Tak jo, to si ještě odskáčeš. Teď Thore pravda nebo úkol?" optal se Tony.

,,Úkol." odpověděl Thor.

,,Chci abys se omluvil Alise." zadal mu úkol Tony.

,,To nemus..." nedořekla jsem to, protože mi Thor do toho skočil.

,,Musím a chci. Moc se omlouvám, zachoval jsem se jako debil a byl bych moc rád, kdybys mi odpustila, vím, že je to nejspíš těžký, ale byl bych moc rád." omluvil se Thor.

,,Neboj, já už jsem ti odpustila, vím, že jsi to nemyslel zle, ale prostě potřebuji čas. A napadlo mě udělat odvetu, že si budeš moct titul nejsilnějšího Avengera, zkusit vybojovat se mnou zpátky, ale tentokrát i se schopnostmi." odvětila jsem.

,,Přijímám. Wando pravda nebo úkol?" optal se Thor.

,,Úkol." odvětila Wan.

,,Políbit nejhezčího člověka v místnosti." zadal úkol Thor a Wan tedy políbila Visiona.

,,Tak Aliso pravda nebo úkol?" optala se mě Wan.

,,Úkol." rozhodla jsem se.

,,Zahraj nám a zazpívej." odvětila Wan.

,,No dobře." zadrhla jsem se trošku, ale nakonec jsem došla ke klavíru, který tady byl. Rozhodla jsem se zahrát písničku o rodičích, kterou jsem si pamatovala. Začala jsem tedy hrát a zpívat:

There was a time, I used to look into my father's eyes
In a happy home, I was a king I had a golden throne
Those days are gone, now they're memories are on the wall
I hear the sounds from the places where I was born

Up on a hill across the blue lake
That's where I had my first heart break
I still remember how it all changed

My father said
"Don't you worry, don't you worry child
See heaven's got a plan for you
Don't you worry, don't you worry now"
Yeah!
Ohh, oh
"Don't you worry, don't you worry now"