*Pohled Alisi*
Ráno jsem se vzbudila a holky ještě spaly, tak jsem se rozhodla, že bych mohla udělat snídani. V koupelně jsem si udělala hygienu a převlékla se. Potichu jsem vešla do kuchyně a začala si připravovat věci na palačinky. Rozpálila jsem olej a začala dělat jednu po druhý. S Jarvisem jsem se domluvila, aby mi připomínal otáčení palačinek a mezitím jsem připravila kafe jak ho mají holky rády. Připravila jsem marmelády s nutelou a talíře s příbory. Když jsem měla palačinky hotové, tak jsem ještě poklidila pomocí schopností věci do myčky a překryla věci utěrkou, aby nevychladli, než se holky vzbudí. Šla jsem tedy do pokoje a našla jsem je jak stále spí a rozhodla se udělat krásný budíček a začala jsem hrát na piano v pokoji. Hrála jsem melodii písničky, kterou jsme si s Nat zpívaly v Rudé komnatě.
,,A když půjdeš tam, nebo tam já při tobě budu vždy stát." ozvala se Nat, které se i s Wandou posadila na posteli.
,,Pamatuješ?" pousmála jsem se na ní a pokračovala v hraní.
,,To je jasný, tak dlouho jsem tě neslyšela hrát." odpověděla zasněně Nat.
,,Nezazpívala by jsi prosím?" ozvala se prosebně Wanda.
,,Možná někdy." pousmála jsem se na ní a přestala hrát. ,,Připravila jsem snídani, takže by jsme měly jít než to vychladne." ozvala jsem se. Wanda s Nat začaly nasávat vůni.
,,Palačinky." vydechly a já se musela zasmát.
,,Tak to si od tebe nechám líbit, lásko, máš totiž ty nejdokonalejší palačinky pod sluncem." dořekla opět zasněná Nat. Šly jsme tedy do obýváku a začaly jíst. Potom co jsme dojedly, tak jsme ještě seděly.
,,Byly dokonalé, co donést nějaké dolů?" pozeptala se Wanda.
,,Asi proč ne, udělala jsem jich více." pokrčila jsem rameny. Od včera se snažím vyhýbat a nedat najevo, jak jsem kousek od zhroucení, jen holky mi dokážou pomoct, ještě že je mám.
,,Jsi si jistá?" zeptala se Nat a položila mi ruku na rameno. Přikývla jsem. ,,Dobře, neboj půjdeme tam spolu, takže není čeho se bát." pousmála se na mě povzbudivě Nat.
,,Já vím." usmála jsem se nazpět a vzala pomocí telekinese všechny věci co jsem chtěla vzít.
,,Jak já tě zbožňuji zlato." ozvala se Nat a dala mi pusu na tvář.
,,Já tebe víc." ušklíbla jsem se na ní.
,,Tak pojďte, taky vás zbožňuji, ale teď už jdeme." pobídla nás Wanda a všechny jsme se zasmály. Šly jsme tedy do výtahu a vyjely ke klukům. V obýváku byli úplně všichni. Hned jak se otevřel výtah, tak jsme upoutaly všechnu pozornost.
,,Ale, ale kdopak nás to přišel poctít svojí návštěvou? Jak jste se vyspaly? A cítím dobře palačinky?" ušklíbl se na nás Tony. Je to zatím s Clintem jediný v kterém mám už trošku větší důvěru.
,,Ano, cítíš správně, alisiny vyhlášené palačinky. A kolik vůbec je?" odpověděla Nat a já si uvědomila, že to taky nevím. Všichni se zasmáli.
,,A jo, kolik je? a vyspinkaná jsem jako nikdy." odpověděla jsem na předchozí otázku a poslala věci na stůl, kde se do nich většina hned pustila.
,,Tak to věřím, když už je jedna odpoledne a musím uznat, že krásně hraješ." ozval se Clint.
,,To jsi byla ty?" vykulil nevěřícně oči Steve.
,,No byla a děkuji, má tady někdo jiný v pokoji piano?" odpověděla jsem trošku stydlivě.
,,Tak ty mě nepřestáváš překvapovat. Co máš ještě v rukávu, kromě toho, že skvěle bojuješ, máš schopnosti, dokonalý palačiny a ještě dokonale hraješ na piano." ozval se Bruce.
ČTEŠ
Alisa ll Avengers FF ll
FanfictionZrovna stojím za velkými dřevěnými dveřmi, v krásných bílých šatech. Za dveřmi stojí moje láska. Jdou vidět všechny mé jizvy, ale mě to nevadí, protože jsem šťastná. Ale o jakých jizvách mluvím? A kdo je ta láska? No začneme od začátku...