TodoDeku [láska na první pohled]

Kavárna

Mamka se mě začala vyptávat jak a kdy jsme si to domluvili. A já jenom ukázal na můj mobil a radši šel do pokoje. Bylo půl 4 a za hodinu tam musím být. Tak jsem se šel pro jistotu vykoupat. Miluju ten pocit když mi teplé kapky vody padají na tvář. Vzal jsem si malinový šampón a začal se umývat. Když už jsem byl osprchovanej tak jsem se utřel a šel jsem se obléct. Mamka mezi tím někam odjela. Asi do práce. Ale co mě je vlastně potom. Neskutečně jsem se těšil. Nachystala mi nějaké sako s kravatou. "Uh,, ušklíbl jsem se. "Tohle si fakt brát nebudu,, šel jsem si vybrat nějaké to hezčí oblečení. Vybral jsem si šedou dlouhou mikinu a černé džíny. Oblékl jsem se a na chvíli jsem si šel číst. "To už je tolik?!,, zaječel jsem když jsem se podíval na hodiny. "Nestihnu koupit dárek! To jak dlouho jsem se sprchoval?!,, vzal jsem si klíče,mobil a peněženku a vyrazil jsem. Běžel jsem jak nejrychleji jsem mohl. Málem jsem tou rychlostí ten obchod minul. "Ježiši tady to je. Kam bych až běžel kdybych si tý cedule nevšiml?,, vešel jsem dovnitř a začal hledat. Chtěl jsem koupit něco co by mu mě připomínalo. A pak jsem to našel. Asi to bylo určené aby to holky kupovaly klukům ale teď je mi to úplně jedno. Byl to krásný bílí hrníček s nápisem : NEJLEPŠÍ KLUK EVER. Na okrajích bylo ještě pár srdíček. Byl jsem z toho tak unešenej že jsem to musel hned koupit. Šel jsem k pokladně a cítil jsem jak rudnu. Není to divné že tohle kupuje zrovna kluk? "Komu to kupujete prosím vás?,, zeptala se mě prodavačka a já už byl skoro jako rajče. "Ehm.,, zarazil jsem se. Co mám říct?! Mysli! Rychle! Dělej! Uz to mám! "Kupuju to jedné mé známé. Ona se sem nedostane tak jí to koupím pro jejího přítele...,, "Aha. Teď už to chápu. Původně jsem si myslela že to kupujete pro sebe a někoho.,, a ještě se posměšně uchechtla. A kdyby jo tak co? Ah bože. "Tak bude to... 400 jenů.,, "Dobře tady máte,, položil jsem peníze na pult a rozplýval jsem se nad tím hrnkem. "Děkuju. Naschledanou,, "Naschle,, odpověděl jsem a vyřítil se z obchodu. Skočil jsem ještě do jednoho obchodu pro stužku aby to nějak vypadalo. Šel jsem si sednout na lavičku a uvázal na hrníček malou mašličku. Byl jsem na sebe tak pyšnej jak hezky jsem to vybral. Mrkl jsem na hodinky a zjistil jsem že NESTÍHÁM! Co jsem celou tu dobu zase dělal? Za 5 minut tam mám být a já tady sedím na lavičce. Okamžitě jsem se zvedl a utíkal jsem jak nejrychleji mi moje nohy dovolily. Věděl jsem že to nemám šanci za 5 minut stihnout. Když jsem byl u kavárny měl jsem asi 10 minut zpoždění. Vešel jsem dovnitř a začal hledat Todorokiho. Nikde jsem ho neviděl. Už jsem to chtěl vzdát otočit se a jít pryč ale pak jsem ho uviděl. Seděl tam tak šťastně a spokojeně že jsem si tam radši ani nechtěl sedat. Šel jsem pomalu ke stolu a šel si sednout naproti němu. Už si mě taky všiml a navázali jsme oční kontakt. "A-a-ahoj,, vykoktal jsem ze sebe a cítil jsem jak zase rudnu. "Ahoj. Kde si byl prosimtě?,, Zněl trochu naštvaně ale i tak mi jeho pozitivní nálada dala facku " No víš.. byl jsem ti ně-ě-ěco k-koupit.,, už zase koktám?! Vážně? Jak se to mám sakra odnaučit?! Začal jsem hledat ten hrneček z batohu.

*pohled Todorokiho*

Je tak roztomilej když neví co říct nebo když koktá. Přímo jsem se nad ním rozplýval. Začal něco hledat v batohu a mě hnedka jako první věc napadla aby z toho batohu nevytáhl zbraň a nestřelil mě. Nad touhle myšlenkou jsem se doopravdy zasmál Izuku přestal hledat v batohu a hned se ptal "Proč se směješ?,, "ale nic jenom se bojím aby si z toho batohu nevytáhl zbraň a nestřelil mě,, začali jsme se oba hlasitě smát. Byli jsme slyšet snad přes celou kavárnu. A taky že jsme byli. Přišla za náma asi vedouci a říkala nám ať neřveme. Izuku se zase začal červenat. Je tak rozkošnej. Vypadá jako malá jahůdka ještě s těma jeho zelenýma vlasama. Tak jsme řekli že už budeme potichu. Vedoucí odešla a začali jsme se na sebe oba upřeně dívat. Přišlo mi to trošku divný ale i tak jsem si to neskutečně užíval. Izuku zase začal hledat v batohu a já na něj jenom koukal.

*pohled Izuka*

Kde je jenom ten hrnek?! Přece tady musí někde být. Prohledal jsem snad celej batoh ale nikde nebyl. Ale pak jsem otevřel malou spodní kapsu. No jasně že tam byl. "Ehm... toh-h-hle je pr-o-o tebe,, byl jsem vyklepanej a ani jsem pomalu nedýchal. "Oh... děkuju,, jemu se to nelíbí? Já věděl že mám vzít něco jinýho.

No? Jak myslíte že to bude dál?😱😂 No to si budete muset počkat na další kapitolu. Bude se Todorokimu hrníček líbit?🤔 No jak říkám musíte si počkat 😂 no nic mějte se hezky brokoličky🥦

Vaše Gabča 💗🥦