Terapeut [Kiribaku FF]

Terapie

Čas běžel rychle. Katsuki už zase seděl na gauči a čekal na svého nového terapeuta. Brzy se mezi dveřmi do ordinace objevil rudovlasý muž. Mile se usmál a sedl si naproti Bakugovi. 

,,Tak, co bys chtěl probrat dnes?" opřel se do opěradla kancelářského křesla, ve kterém seděl a díval se Bakugovi do očí. Ten kluk byl něčím zvláštní, ale nevěděl čím. Byla v něm obrovská síla, silný temperament, ale přeci jen.. Za tou vrstvou agrese a kamenné tváře bylo něco.. jiného. 

,,Hm, jako kdybych sem chtěl chodit," odfrkl si blonďák, ale pak se zamyslel. ,,Ale když už to musí být, tak.. chtěl bych se zeptat ohledně jednoho snu, co jsem měl dnes v noci. Nevadilo by Vám probrat tohle?" zeptal se a podíval se terapeutovi do očí. Pořád se usmíval a byl na něj milý. Nechápal to. Nějak mu to nesedělo dohromady s tím, co o něm našel na internetu. Opravdu je to jedna a tatáž osoba? 

,,Jistě! Co se ti zdálo? Povídej," opět se zaculil. Už mu to lezlo krkem, jak může být někdo tak neskutečně pozitivní? Ho už musí bolet tváře, ne?

,,Nom.." nevěděl, kde má začít. ,,Ono to ze začátku vypadalo jako klasická noční můra. Zase se tam objevil ten nerd a-"

,,Nerd?" vkročil mu do toho Eijiro. Přeci jen byl nový a ti dva se neznali. Proto neznal jeho různé přezdívky pro jeho bývalé nebo stálé spolužáky.

,,E-Eh.. Myslím můj bývalý spolužák Izuku Midoriya. Kdysi jsem ho šikanoval, ale teď se mi neustále plete do nočních mur. Včetně téhle. Odtáhl mě do školy, všichni se na mě usmívali, bylo to tak strašně divné. Pak ale byla všude tma a oni se začali smát. Ty jejich hlasy byly tak děsně otravné a dotěrné! Pak jsem se nemohl ani hnout, připadal jsem si jako svázaný. Ale.. Pak se tam objevila nějaká postava. Byl to muž, ale to je tak to jediné, co jsem poznal. Neviděl jsem mu do tváře, neslyšel jsem jeho hlas, nebo si ho spíš nepamatuju. Ale vím, že mi pomohl. Když přišel, mohl jsem se zase hýbat, mohl jsem mluvit, hlasy utichly. Ale jakmile jsem se ho chtěl dotknout a zjistit, kdo to byl, probudil jsem se," zakončil svou řeč blonďák. 

Eijiro chvíli mlčel. ,,Hm.. Je dost možné, že to byl někdo, nad kým pořád přemýšlíš, byť hluboko v podvědomí. Je něco, jako tvůj strážce. Ale věřím, že se brzy dozvíš, kdo to doopravdy byl. Akorát teď ještě nebyl ten pravý čas," promluvil hlubším hlasem terapeut a usmál se. Ještě nějakou dobu si spolu povídali, když se Bakugo zvedl. 

,,Děkuji, ale už půjdu." 

,,Jistě," i Kirishima se zvedl a potřásl si s ním. Za pár minut už Katsuki opouštěl jeho ordinaci. Ale v hlavě měl ještě větší zmatek, než když vcházel dovnitř.