Spolu s časem

460 50 6
                                    

Čas utíkal rychle. Než se oba nadáli, uplynulo přes půl roka. Bakugův stav se o moc zlepšil, začal chodit do školy a brzy se opět zapojil i mezi pár lidí v kolektivu. Začal znovu cvičit a seznámil se s novými lidmi, mezi něž patřili i Eijirovi přátelé. I tak byl ale nejšťastnější v Kirishimově náruči, u praskajícího krbu.

„Katsuki, spíš?" zamručel Eijiro lehce ospalým hlasem, když pohladil blonďatého chlapce po tváři. Ten v odpovědi jen cosi zamrmlal a víc se natiskl na svůj zdroj tepla.

„Víš.. Přemýšlel jsem a.. Myslím, že bys měl konečně zajít za svou matkou. Jak dlouho chceš ignorovat veškeré telefonáty, všechno to její snažení znovu s tebou být v kontaktu? Myslím si, že už jsi připravený s ní znovu promluvit," políbil ho do vlasů.

„Co když mě bude nenávidět.." zašeptal posmutněle po chvíli ticha zlatovlásek. Eijiro se jen lehce usmál a posadil si ho. Sám si sedl a chytil ho jemně za tváře.

„Jsi její syn štěně. Miluje tě, jsi pro ni vše, co má. Nemůžeš ji úplně vymazat ze svého života," přejel mu palcem po tváři v jemném pohlazení. Bakugo uhnul očima, potom lehce přikývl na souhlas.

„Jo.. Máš pravdu! Hned zítra za ní půjdu," odpověděl po chvíli rozhodně a vstal z gauče. Eijiro ho chvilku pozoroval než se sám zeptal na další otázku:„A chceš jít sám?"

Chlapec před ním se zarazil. Došlo mu, že nad tímhle vůbec nepřemýšlel. Nějakou dobu proto jen stal na místě, uvažoval a byl sám ve vlastních myšlenkách. Nakonec se ale rozhodl jít. Něco napsal do telefonu a podíval se na svého partnera, co ho sledoval z pohodlí gauče, na kterém seděli ještě před krátkou chvílí oba.

„Zvládnu to. Jsem už mnohem silnější než jsem byl dříve," zaculil se a skočil na Kirishimu. Přirulil se jako kotě a políbil ho na tvář. Krátce poté ale schytal polibek přímo na rty.

Eijiro ve vší spokojenosti zamručel, když mu Bakugo šel polibky vstříc. Dlaněmi mu přejel po zádech a zastavil se na zadku, který lehce zmáčkl. Když mu Katsuki v odpovědi vydechl do rtů, zmáčkl silněji. Zesílil intenzitu polibků a jediným pohybem přetočil blonďáčka pod sebe. Dlani mu začal vyhrnovat tričko a hrubými prsty mapoval tvary jeho těla. Jeho vlastní tričko však brzy skončilo na zemi. Eijiro krátce překvapeně koukal do rudých očí plných vášně, než svého partnera zajmul v dalších vlnách touhy.

_________________________

Čaukyy, tady J. Chci vám jen všem poděkovat za veškerou trpělivost, co se mnou máte. Moc mě těší, že tohle někdo čte, a že má příběh takový úspěch. :3 Pro mě osobně jsou to velká čísla, byť se to nezdá. Opravdu děkuji za veškerou vaší trpělivost se mnou i příběhem. ^^"
Btw, blížíme se ke zdárnému konci a máme před sebou posledních pár kapitol, než celý příběh skončí. QwQ
Zároveň vám všem přeji krásné svátky a hlavně šťastně vykročit do nového roku <3

Terapeut [Kiribaku FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat