Ve 21:30 jsem sešel z pultu a zatoulal se do obývacího pokoje, abych vypnul televizi, a rozhodl jsem se vzít zbytek šťávy nahoru. Vrátil jsem se do kuchyně, otevřel dveře od ledničky a zastavil se. Otočil jsem hlavu, abych se soustředil ven, a viděl jsem, že někdo stojí na zahradě. Zavřela jsem dveře od ledničky a ztišila světlo, aby mě tak snadno neviděli, a pomalu jsem se pohybovala, abych se opřela o kuchyňskou desku, abych se lépe podívala. Všechny dveře byly zamčené a všichni sousedé byli doma, chvíli jsem si to připomínal. Přesto se mi srdce trochu zrychlily, když jsem tam stál a namáhal se, abych viděl jeho tvar ve tmě na konci zahrady. Musel jsem se pořád odvažovat, abych udržel jejich nejasný obrys ve své vizi čistý. Stáli velmi nehou a byli trochu hubení, ale to je vše, co jsem viděl, nemohl jsem říct nic jiného.
"Ach." Řekl jsem nahlas. Byl to zahradní deštník opírající se o zadní plot, zapomněl jsem, že jsme ho použili na grilování. Usmála jsem se na sebe, byla jsem ráda, že jsem se moc nenaštvá a šla nahoru do ložnice. Lehl jsem si na postel, podevršil hlavu polštářem, otevřel notebook na břiše, abych zjistil, jestli je někdo online. Zdá se, že se někdo nudil a viděl, jak se objeví moje jméno.
Hej, hej!
Já: Hej, jsi v pořádku?
Jo, znuděný, jsou tví rodiče pořád pryč?
Já: Ještě pár
týdnů Chris: Proč se nepřijdu protácet?
Já: Nechci být nezdvořilý, ale nemůžu se obtěžovat poflakovat se dnes
večer lol, díky Chris: Vím, co tím myslíš, je to v pohodě, co zítra?
Já: Jo,
to zní lépe Chris: Cool, budu kolem 1, mám nějaké rodinné
věci
dělat ráno Já: dobře Chris: Máte ještě stan btw? Můžeme tábořit na zahradě nebo tak něco.
Já: aww aw alumber party,
miluji tě taky brácho x Chris: Ať už lol cokoliv, máš stan?
Jo, někde, podívám se. Brb.
Vstala jsem z postele a zamířila zkontrolovat skříň pod schody. Nevěděl jsem, kde je stan, ale zdálo se, že je to dobré místo, kde začít. Otevřela jsem dveře skříně a začala odklánět kabáty stranou, vzadu byly naskládány nějaké kartonové krabice a možná je schovávaly, tak jsem je začala odlepovat. Vzal jsem pár snadno dosažitelných a měl jsem štěstí, když se objevilo stanové tašky. Naklonil jsem se přes ostatní krabice, vzal tašku a vzal velký zahradní deštník, který seděl vedle něj, pro případ, že by zítra pršelo. Odmlčel jsem se. Postavil jsem stan.
