Denní světlo nakonec pohaslo a bylo těžké ho vidět, tak jsme se na noc vrátili do stanu. Působivé horko během dne zabilo naše chutě, takže jsme prozatím opustili jídlo a rozhodli jsme se, že ho sníme v noci, pokud budeme mít hlad. Chris pověsil elektrickou lucernu před stan a při tom ji zapískal. Bylo překvapivě jasno a vylilo žluté světlo na zem a na stromy, které stály před námi. Teplá záře vypadala dramaticky, ale cokoliv bylo za světlem, bylo skryto v temnotě. Naše bezprostřední oblast byla čistá, ale po několika krocích se zdálo, že světlo přestalo být mrtvé. Vypadalo to divně. Chris se schoval pod otvor stanu a já ho sledovala. Spacáky vypadaly lákavě, protože teplo z dřívějí zmizelo a na košile a kraťasy bylo příliš chladno. Dostali jsme se dovnitř a vzali lucernu s sebou.
"Slyšíš kučení?" Řekl jsem, že se mi naklonila hlava, když jsem se namáhal slyšet.
"Jo, taky slyším nějaké kecy!" Chris se usmál a zapnul si spacák. Sakra, myslel jsem, že ho mám, oh no, zapnul jsem si vlastní tašku a chvíli jsme tam leželi a povídali si, a pak nás zasáhlo vyčerpání z tak horkého léta a usnuli jsme.
Zdálo se mi, že zase kráčeli k Chrisovu domu, ale bylo tam víc stromů než předtím a velmi rychle se setmělo. Zamrkal jsem a najednou byla noc a les se rozprostíral všemi směry. Lanová houpačka visela přede mnou. Otočila jsem se a Chris byl pryč. Zaslechl jsem za sebou skřípání, přešel na mě pocit, jako bych minul schod na schodech. Z nějakého důvodu jsem se nemohl otočit. Začal jsem krácet přímo před sebe a lanová houpačka se mi brzy znovu dostala do dohledu, byl jsem si vědom, že jsem v noční můře. Lanová houpačka se pomalu zvedla do stromů a já jsem viděl, jak mizí. Přešel jsem a stál pod místem, kde byl, a nade mnou se ozvalo šustění. Když jsem zvedl oči ke baldachýnu, s otevřenou pusou se dolů řítit černá postava s hlavou kočky, jeden z jeho zubů se dotkl mého levého oka a já jsem se probudil a lapal po dechu, když jsem seděl ve stanu. Záda jsem měla vlhká potem a Chris spal vedle mě, lucerna byla stále rozsvícená a na konci stanu jsem viděl naše batohy. Na chvíli jsem se nadechl a pak jsem se nechal znovu položit a hlava mi bušil do podlahy příliš silně. Zamrkal jsem a sáhl po láhvi s vodou na bok a sáhl jsem po soustech. Nemohl jsem usnout se záře lucerny na víčkách, tak jsem se posadil a hledal ji ve stanu. Rychle jsem si uvědomil, že světlo vychází zvenčí."Chrisi?" Řekl jsem, pořád zmatený ze spánku. Na to něco zamumlal. "Chrisi, kde je lucerna?"
'Uh... Někde...' Řekl pomalu a ospale, než se otočil.
Když se znovu rozhlédli, světlo očividně přicházelo zvenčí. Zvážil jsem možnosti. Buď se nějaký vrah vplížil do našeho stanu a neudělal nic jiného, než že vzal lucernu ven. Nebo jsme ho vlastně nepřinesli do stanu a já si to špatně zapamatoval. To znělo přesvědčivěji. Tak jsem si klekl u dveří stanu a rozepnul je. Od otevření jsem se rozhlédl a nebylo hned jasné, odkud ta záře vychází. Proč jsem to neviděl? Vzhlédl jsem. Lucerna odpočívala 20 stop ve vzduchu a visela ve tmě. Husí kůže se mi přehnala přes kůži a já jsem zapnul dveře, než jsem zatřásl Chrisem.
"Chrisi, prosím, probuď se!" Slyšel v mém hlase naléhavost a posadil se.
Cože? Co se děje? Řekl Chris a mnul si oči.
Lucerna visí venku.
"Ale přinesl jsem ho." Ujistil mě. Bylo mi špatně, když se mi zlomila úvaha. Oba jsme se podívali na
předek stanu. Řekl jsem, že moje odhodlání se zbortí. Byl jsem ještě dítě v lese, kde byli rodiče pryč.
"Nebudu procházet tmou." Odpověděl, Chris teď vypadal ustaraně.
"Máme Lucernu -" zastavil jsem se. Znovu jsme se podívali do přední části stanu. Nemohli jsme tam sedět věčně. Báli jsme se, když jsme tam seděli a nic nedělali, takže to byl plán; Nechtěli jsme jít zase spát, nějak jsme dostali lucernu zpátky, nechali všechno tady a strávili noc v Chrisově domě.
Nesnášela jsem být první. Chtěl jsem se vrátit, jen jsem se krčil u vchodu do stanu. Rozepnul jsem dveře od látky, rozhlédl jsem se, nic. Nahlédl jsem přes stan za námi, nic v dohledu. Doslova nic, všechno bylo černé mimo světlo. Udělal jsem krok ven a byla zima, řekl Chris to samé, když stál po mém boku a díval se přes rameno. Otočil se a uviděl lucernu ve vzduchu.
"Ach můj bože."
