Lehl jsem si dal ruce za hlavu a četl titulky filmu, na který jsem se právě díval, když jsem je viděl asi v půli cesty, zvedl jsem se z pohovky šel jsem do kuchyně a natáhl ruce nad sebe, otevřel jsem dveře lednice a našel jsem plnou karikaturu džusu, tak jsem si sedl na kuchyňskou desku u okna otevřel víko a dal si několik Dlouhých hlučných doušků, když už jsem nemohl pít, zalapal jsem po dechu, abych pustil vzduch do láhve, a otevřel si ústa.Jarní večery byly v této době v létě bez problémů v sobotu v červenci bylo 21:15 škola byla na prázdniny zavřená, a moji rodiče jeli navštívit tetu a strýce, kteří žili u pobřeží, byli pryč ještě dva týdny a já odmítl pozvání abych se k nim připojil, nelíbilo se mi místo, ani moji příbuzní, ale obvykle jsme tam zůstali tak dlouho, že bych zmeškal většinu letních prázdnin a popravdě bych je radši strávil se svými přáteli ve městě, byl jsem hodný kluk který věděl jak prát oblečení a používat troubu a obecně ne idiot, tak mě nechali zůstat v domě samotného dokud jsem ho udržoval v čistotě.Když jsem seděl, podíval jsem se do zahrady, abych zjistil, co je ve tmě děsivé, bylo prázdné a černé. Tak trochu jsem si přála, abychom měli domácího mazlíčka, psa nebo kočku, ale jejich vlasy mě vždycky donutily kýchnout a oči mi zčervenaly a svědily. S tím na mysli můj táta řekl ne, i když by mi to nevadilo. Ve 21:22 jsem dal zbytek kresleného džusu zpátky do dveří ledničky a vrátil se k oknu. Znovu jsem se naložel na pult, podíval jsem se do zahrady a identifikoval stíny jeden po druhém, abych se ujistil, že je všechno na svém místě. Keře měly svůj obvyklý tvar, u zadního plotu stály dva malé stromy a na terase seděl kovový stůl se 4 židlemi. Rád jsem tyto věci kontroloval, což je z velké části důvod, proč jsem se nebál tmy. Vždycky jsem v noci vysílala, abych prozkoumala malé zvuky, a nesnášela jsem spaní s obličejem u zdi. Kdyby byl někdo v noci v mém pokoji, raději bych o tom věděl, abych měl alespoň tu nejmenší šanci nějak utéct. To znamenalo, že mé obavy byly rychle usmířené, protože jsem dole buď nenašel nic jiného než chladič, který se rozsvícel teplem, nebo jsem otevřel oči, abych viděl prázdnou ložnici. Nevědět, co by mohlo dělat divné zvuky přicházející z kuchyně, nebo na schodech, nebo v mém pokoji, je to, co způsobuje, že se mi kůže plíží.
