Nikdy tě nepustím ✔️

10✩

Ráno jsem se cítila už lépe a tak jsem se zeptala jestli můžu jít zas ven Jeffovi se to moc nelíbilo ale pak mě pustil.
Opatrně a potichu jsme si šla pro batoh vím že to byla teď největší blbost co jsem mohla udělat ale převlékla jsem se do podprsenky na cvičení a do tepláků.

Šla jsme doprostřed placu a zkoušela jsem pomalu cviky.
Nejdřív jsem šla zlehka.
,,Au sakra tohle už bolelo"

,,El co děláš je brzo...a co vůbec děláš máš být v klidu frase."řekl rozespalí blonďák který šel ke mě.

,,Newte mě už to prostě chybí.."
,,To chápu ale prostě máš ještě čas.."
Chvíli tam byl semnou a držel mě za ruce když jsem chtěla udělat těžší cviky.
Jednou jsem škobrtla a padla k zemi čekala jsme tvrdý dopad ale Newt mě chytili.
Obličeje jsme měli tak blízko že jsem cítila jeho dech na mém krku.

,,JSTE V POHO?!"přerušil nás Minho který šel směrem do sprchy ale všiml si nás.
,,JO!"Zařvala jsem.

,,Asi si půjdu lehnout jsem docela vyčerpaná po všech těch rehabilitacích a nevím čím vším ty léky co mi dává Jeff mě nějak uspávají."

,,Dobře já tě doprovodím."řekl Newt.
Jen jsem přikývla.

Newt mi pomohl na postel a pak odešel.
Najednou mě začala strašně moc bolet ta noha a injekce proti bolesti byla na stole.
Jeff tu nebyl ani nikdo jiný.
Vážně to bolelo tak jsem se pro injekci natáhla ale omylem jsem spadla na zem stáhla jsem sebou i stoličku na sezení a byla to strasna rána.

,,AU FRASE!"hned co jsem to dořekla zamnou doběhl Newt.

,,EL CO BLBNEŠ!?"
,,Jsem prostě nešikovná"skučela jsme bolesti.
,,Prostě mě začala bolet ta noha tak jsem si chtěla dát injekci proti bolesti a nějak se to nepovedlo"
,,El frase musíš na sebe dat větší pozor guty?"
,,Guty."
Newt mě vzal do náruče a položil mě na lehátko injekci mi pichnul do nohy.

,,Děkuji.."
Newt si vedle mě sedl a obejmul mě.
,,Dobrý"
Když se odtahoval skončil u mého obličeje zas tak blízko že jsem jeho dech cejtila na krku.
Pomalu jsme se políbili.
Jeho rty chutnali jako vanilková zmrzlina a kousek kokosu.
Chytl mě za tváře a já mu prohrábla jeho vlasy.
Byl to velmi vášnivý polibek.

Pak se Newt rychle odtrhl a odešel.
Vůbec jsme nechápala co se teď stalo a už vůbec to že jen tak rychle odešel.

Musela jsem jít za ním co se stalo.
Natáhla jsem se pro hůlku která byla vedle postele a pomalu šla ven.
Potkala jsme Chucka.
,,Chucku neviděl jsi Newta?"no šel do sprch vypadal dost vyděšeně proč?"
,,Nic děkuji moc"
Jen jsem odešla do sprch a když jsem otevřela dveře viděla jsme jak tam stojí Newt jen v ručníku.

,,MUZES MI TO VYSVETLIT?"zvysila jsme hlas .
,,El promiň nemělo se to stát.."
,,Děláš si ze mě srandu že ano?"
,,Ne tohle prostě nemělo se to nikdy stát..."
,,Proč?!"
,,Protože...protože prostě....já nevím nepřijde mi to správný"

,,Newte vážně tohle tohle mi k tomu řekneš?!"
,,Ne víš co máš pravdu OD TÉ DOBY CO JSI PŘIJELA MĚ TO K TOBE PROSTE TAHNE EL CHAPES TO NEDOKAZAL BYCH KDYBY SE TI NECO STALO BYL BYCH UPLNE V PRDELI PROTOZE TE SAKRA MILUJI!"

Přišla jsem k němu vzala jsem ho za tvare přitáhla jsme si ho k sobě a políbila jsem ho.

,,Newte já tě miluji od první chvíle co jsem tě viděla..."
Vzal mě opatrně za boky a položil mě na stolek vedle poličky na ručníky.
Vášnivě jsme se líbali.
Nikdy jsme se necítila tak krásně jako teď.
Odtrhly jsme se od sebe.
,,Miluji tě Newte..."
,,Miluji tě El..."
Hleděli jsme si do očí zas jsem se utápěla v jeho čokoládových oči.
Zkousla jsem si dolní ret když jsem přemýšlela nad chuti jeho rtů.

,,Miluji když to děláš..."řekl sladce Newt.
,,Co přesně?"zašklebila jsem se.
,,Když si koušeš do rtu úplně mě dostáváš do transu děláš semnou divy El."usmál se.

,,Tak já už půjdu aby jsi se tu neroztekl ještě tě chci mít.."škádlila jsem ho.
Newt mě vzal za boky a položil ze stolku na zem vzala jsem si hůlku do ruky otočila jsem se na Newta a jemně ho políbila.

,,Tak na snídani.."usmála jsem se a zavřela dveře.
Šla jsem za Jeffem abych mu řekla že dneska už budu snídat v jídelně a ne v posteli.

Jeff to schválil naštěstí a šla jsem rovnou na snídani už jsme měla fakt obrovský hlad.

Když jsem přišla do jídelny všichni na mě koukali jako bych vztala z mrtvých.
Neřešila jsem to a šla jsem si pro snídani.

U okénka stál Pánvička s jeho šťastným výrazem.
,,No nene ahoj hrdinko.."
,,Ahoj Pánvi."
Pánvička mi podával talíř s snídani a jen se na mě usmíval.

,,Tak co kdy se mi vrátíš kuchařko potřeboval bych pomoct.."usmál se.
,,Doufejme že co nejdřív,ale to už se mě potom nezbavíš."zasmali jsme se.

Když v tom mě někdo chytil za kapsu u kalhot a otočil si mě čelem k sobě.

Samozřejmě že to byl můj blonďák.
,,Ahoj"usmál se sladce.
,,Ahoj"usmála jsme se na něj.
A v tom najednou se ke mě přiblížil a dal jeho rty na mé.

Ani nejde popsat jak mi to chybělo jsem na něm závislá.
Všichni na nás jen koukali.
,,Myslela jsem že to budeš chtít tajit.."
Newt se ke mě přiblížil a já cítila jeho dech na mém uchu.

,,To bych už nezvládl už teď jsi mi strašně chyběla."
Celé tělo se chvělo.
Newt mi vzal talíř a pak od Pánvičky i ten jeho.

Šli jsme si sednout k našemu stolu kde seděl Alby,Chuck a Minho ještě se úplně nevyléčil takže do Labyrintu ještě nemohl.

Všichni na nás jen zírali.
Když jsme si sedli s Newtem vedle sebe Newt mě chytil za pas.
Jako by tím myslel že jsem jeho.

,,Já to věděl."řekl radostně Chuck.
,,Přeji vám tooo konečně ty draku."řekl Minho.

,,Taky vám to přeji ale ne že za 9 měsíců tady budou běhat nějací Piďižvíci."řekl vážně Alby ale pak se zasmál.