/15/

1.7K 53 1
                                    

Ráno jsem se vzbudila v mém pokoji přikrytá dekou, takže mě sem Dominik musel přenést..počkat, kde je Dominik?!

Sedla jsem si, protáhla a šla a šla se podívat do obýváku jestli třeba nevytuhnul u televize.

Když jsem tam ale došla tak tam bylo hrobové ticho a nebyla nikde ani noha.

Podívala jsem se na hodině které ukazovaly devět hodin..kde může v sobotu takhle brzy ráno být?

Šla jsem do kuchyně jestli mi tam třeba nenechal nějaký vzkaz ale taky nic.
Kde sakra je?

Jelikož se asi před měsícem Domča s Kubou nastěhovali k nám tak je tady možnost že si jel ještě pro nějaké věci které si tam nechal..ale to by mi aspoň napsal nějakou zprávu nebo by mi to včera řekl ne?

Rozhodla jsem se jít podívat k Anetě do pokoje jestli třeba Kuba nejel s Dominikem a jestli neví kam.

Když jsem ale otevřela tak tam Kuba s Anetou spokojeně oddychovali v objetí a já tedy hned zavřela abych je nevzbudila.

Zkoušela jsem mu volat ale mobil měl vypnutý..už jsem začínala mít strach.

Abych se trochu uklidnila tak jsem došla do kuchyně si nalít sklenici vody kterou jsem hned vypila, opřela se o linku a dívala se do blba.

,,Dobrý ráno" pozdravil Kuba v boxerkách ochraptělým hlasem.. já ho nevnímala a ani si nevšimla že přišel.

,,Haló je někdo doma?" řekl se smíchem a zamával mi před obličejem..já se lekla a konečně si ho všimla.

,,C..Co? J..Jo promiň ahoj" řekla jsem, otočila se a položila skleničku do dřezu..ani jsem si nevšimla že mi začaly téct slzy dokud jsem je necítila na tváři.

,,Je všechno v pohodě?" zeptal se zaraženě a já se k němu zase otočila abych mu koukala do očí..přeci jen je to slušnost.

,,Nevíš kde je Domča? Najednou zmizel a nenechal mi žádný vzkaz" řekla jsem aby pochopil situaci.

,,Hele to fakt nevím, čekej dojdu si pro mobil a zavolám mu" oznámil a chtěl se vydat do ložnice pro mobil ale já ho zadržela.

,,Má ho vypnutý takže je to zbytečný" řekla jsem bez jakýkoli námahy a zase se zadívala do blba..pořád jsem stála opřená o linku a nemohla se ani hnout.

Ani jsem si nevšimla že mi začaly téct slzy dokud jsem je necítila na tváři...snažila jsem se je rychle utřít ale Kuba si toho všimnul dřív než já.

,,Pojď sem prosimtě, neboj bude v pořádku..třeba si šel jen koupit cigarety a nechtěl tě budit" vtáhl si mě do objetí které jsem mu oplatila a  zkoušel mě utěšovat což se mu moc nepovedlo..nikdy si nechodil koupit cíga takhle brzy protože mu přišlo zbytečný vstávat.

,,Snad jo" odtáhla jsem se a odpověděla s falešným úsměvem.

V tom mi na telefon přišla zpráva na instagramu.

Rychle jsem si vzala mobil z linky doufající že to bude Dominik, bohužel marně..byla to Vanessa.

,,Potřebuju s tebou nutně mluvit, hned teď!
Neboj nic ti neudělám jen se ti chci omluvit za to všechno..

Jsem v Čáslavi v penzionu Avatik, pokoj číslo sedm..jen řekni na recepci že jdeš za mnou a oni tě pustí.

Zatím"

Napsala mi zprávu a já na ní koukala s vykulenými oči..co to že se chce tak najednou omluvit?

,,Dominik píše?" zeptal se Kuba s nadějí v hlase.

//𝖣𝖮𝖡𝖱𝖮𝖴 𝖡𝖤𝖩𝖡//Kde žijí příběhy. Začni objevovat