Nebe, peklo, ráj [Ironfrost/Frostiron] ✓

Vyvolený

První setkání s královskou rodinou, v jejímž čele zasedá samotný Odin, není zrovna nejjednodušší. Jak se s danou situací dokáže Tony vypořádat? A jak Lokiho rodina přijme, že si za svého vyvoleného vybral smrtelníka?

---

„Vítejte v Asgardu." Tony se polekaně otočil kolem vlastní osy a zadíval se na muže oděného do zlaté zbroje, kterému na hlavě zářila helma s rohy – velmi podobná, jakou nosil sám bůh falše. Jeho oranžové oči si pozemšťana se zájmem prohlížely a úsměv mu pohrával na tmavých tvářích.

„Oh, děkuji." Řekl přiškrceně Tony a vyhledal Lokiho, který stál jen několik kroků od něj a celý seznamovací rituál se strážcem duhového mostu spojujícího jednotlivé světy zaujatě pozoroval. „Vy jste Heimdall, že?" muž kývl a uzavřel Bifröst svým dlouhým mečem. „Loki mi o vás vyprávěl."

„To je pro mne velká čest." Přivřel své žhnoucí oči a pokynul oběma mužům rukou směrem k sídlu Asgardu. „Odin vás již očekává." Tony netušil, jak se zachovat, proto raději sevřel bohovu chladnou dlaň ve své a pohlédl mu polekaně do očí.

„Připrav koně, Heimdalle." Rozkázal Loki a bůh strážící Bifröst na jeho výzvu osedlal dva hnědé valachy. Hnědovlasý muž neměl to srdce nahlas přiznat, že na koni v životě neseděl – nemohl se ztrapnit v den první návštěvy královské rodiny. Celé to setkání pro něj i pro Lokiho velmi znamenalo.

„Jeden bude stačit, Heimdalle." Poopravil se bůh klamu, když zahlédl výraz svého milovaného. Nahlas by mu to nepřiznal, ale Loki nebyl bohem lží a podvodů jen tak – poznal na ostatních, když před ním něco tají.

Vyhoupl se do sedla a podal Tonymu ruku, který se nepříliš zlehka posadil za něj. Asgardští koně měly silné nohy, tudíž zátěž dvou jezdců nečinila jejich hřbetům sebemenší problém. „Drž se." Vyzval Anthonyho a pobídl koně do cvalu. Hnědovlásek se ho jen tak tak chytil kolem pasu, aby nespadl.

Miliardář se nedokázal soustředit na krásu okolí, o které mu vyprávěl černovlasý bůh, nýbrž se pokoušel držet Lokiho natolik pevně, aby skutečně neupadl. Jeho milovaný měl na sobě zeleno-černé oblečení, na ramenou se mu rýsovaly pozlacené nárameníky a kolem trupu se občasně objevily zlaté pruhy, které dodávaly oděvu lesk.

To Tony pro dnešní setkání zvolil výrazně červenou košili s černými kalhotami a botami. Odmítal jakékoli Lokiho pokusy o asgardský vzhled, který by jistě vypadal o hodně lépe, nicméně on nebyl Asgarďan. Byť již přes tři měsíce udržoval s bohem milostný románek, nepovažoval se za nic víc než za pouhého člověka, který by měl být přijat takový, jaký je. Ne být přijat za způsob, jakým by se pokoušel zařadit mezi bohy.

Zastavili před palácem, kde Loki odevzdal koně do péče služebnictva a s napůl vyklepaným Anthonym vstoupil do chodby vedoucí k trůnnímu sálu. „Jsi nervózní?" optal se muže, který kráčel po jeho boku a zaujatě si prohlížel zlaté sochy.

„Já? Ne, nejsem. Jen..." nedokázal ze sebe vyloudit smysluplnou odpověď.

„Neboj se." Loki zastavil na místě a popadl hnědovláska za ruku. „Po celou dobu budu s tebou a otce ohlídám. Nenech se od něj zastrašit." To Tonyho příliš neuklidnilo.

„A co tvá matka s Thorem?" stiskl Lokiho ruku o něco pevněji.

„Matka tě přijme bez problémů a Thor mi pomůže uzemnit otce." S všeotcem to zřejmě opravdu nebude mít tak jednoduché, jak si představoval.

„Dobře." Přikývl a nechal se od černovlasého jemně políbit, než se vydali chodbou dál, až stanuli před vysokými dveřmi, u nichž stáli čtyři vojáci ve zlatých zbrojích. Bez vyzvání otevřeli bránu a nechali oba muže vstoupit do trůnního sálu, kde už na svém trůně seděl sám Odin a po jeho boku stáli Frigga s Thorem.

Loki zahlédl zdráhavý pohled v Tonyho očích a chytil ho nesmlouvavě za ruku. Po tolika dnech ho přemluvil k seznámení s jeho rodinou – nehodlal jej nechat zbaběle uprchnout.

„Otče." Bůh falše poklekl a Tony ho zbrkle napodobil. Nechtěl udělat chybu.

„Loki, můj synu." Pozdravil ho všeotec a ukázal svému synovi, ať se postaví. „Ty musíš být Anthony Stark." Muž, který doposud klečel na zemi, k starému muži pozvedl hlavu. Slova se mu zasekla v krku. Hlavně nepanikařit a neříkat hlouposti.

Loki zezadu přistoupil ke svému příteli a chytil jeho ramena, nutíce ho se pomalu postavit. „Přišli jsme na sjednané seznámení. Je to dlouhá doba, co jsem zde byl naposled." Odin přikývl a opět svůj pohled stočil ze syna na hnědovlasého muže. Vypadal zvláštně a odhodlaně, přestože v jeho očích byl vidět pomalu vzrůstající strach z neznámého.

„Ano, to je." Všeotec se postavil a přešel k oběma mužům blíže. Frigga je po celou dobu bedlivě pozorovala. Anthony se jí líbil již od pohledu, když ho zahlédla vstoupit spolu se svým synem do trůnního sálu. Pokud šlo o Thora, ten železného muže pouze bedlivě sledoval, doufaje, že Loki dobře ví, co dělá.

„Jak se vede Midgardu?" a je to tady – první otázka, na kterou bude muset odpovědět.

„Zemi se daří dobře." Odpověděl stroze, čemuž se musel Odin pousmát. Chytré. Železný muž mu to nechtěl, jak se zdálo, vůbec ulehčovat.

„Slyšel jsem od Thora, že patříš na Midgardu mezi známé hrdiny, kteří již odrazili mnoho nepřátelských útoků." Stark polkl hrbolek v krku, přesto nespouštěl z bělovlasého muže oči.

„Ano, to patřím. Máme tým, se kterým se snažíme chránit Zemi od nájezdů zahraničních útočníků. Nebo útočníků z vesmíru." Dodal.

„Jistě narážíš na ten Lokiho nesmyslný útok, který s Chitauri vedl na tvou planetu." Byť nechtěl, pouze na souhlas přikývl. „Odrazit útok vycvičeného boha muselo být skutečně náročné. I někteří bojovníci od nás s Lokiho vytrvalostí a mrštností mají leckdy problém." Tony vyhledal ruku boha lsti a zlehka ji stiskl, což neuniklo ani Odinovi, ani Frize. Thor jako vždy příliš neposlouchal, natož aby se díval.

„Loki, představ svého vyvoleného matce a doprovoď našeho hosta do jeho pokoje." Tony si oddechl, když zaslechl, že od něj Odin neočekává delší rozhovor. „Večer společně povečeříme a zítřek zasvětíme oslavám tvého návratu." Loki kývl a nabídl Starkovi rámě. Ten se cítil poněkud trapně, jelikož nikdy v životě rámě od nikoho nepřijal, naopak jej nabízel. Chápal, že je Loki společensky významnější, proto pro dnešek nechal vůdčí roli jemu, rozhodnut, že mu za to večer pěkně vynadá.

„Matko, chtěl bych ti představit Anthonyho." Zmiňovaný se zlehka poklonil, doufaje, že neudělá nic špatně. „Thore, ty jistě již Tonyho znáš." Thor přitakal a bez dalších řečí se vymluvil, že má ještě nějakou práci. Odešel dřív, než mu hnědovlásek stihl cokoli říct. Co čekal? Bůh hromu s jejich vztahem od začátku nesouhlasil.

„Moc mě těší, pane Starku." Řekla Frigga a na oba se šťastně usmála. „Čekala jsem, kdy nám přivedeš představit svého přítele." Loki pokrčil nad jejím prohlášením rameny a sledoval, kterak si jeho matka srovnává ruce do stříšky, míříce s nimi k zemi do výšky pánve.

„Nebyla vhodná doba." Zaprotestoval. Jeho matka nechala danou záležitost být a raději se začala věnovat Tonymu, který bez odporu odpovídal na všechny její otázky a velmi brzy uznal, že Lokiho matka je opravdu úžasná žena.

Celý den trávili prohlídkou Asgardu a představováním přátel, přičemž Anthony zjistil, že mnoho z nich s jeho původem nemá takové problémy, jaké očekával. Byl velmi rád, že ho Lokiho rodina uvítala s otevřenou náručí, avšak prozatím nebylo ještě nic rozhodnuto. Slíbil si, že na rodinné večeři udělá dojem a dokáže i samotnému Thorovi s Odinem, že si Lokiho zaslouží.

Zamiloval se do boha lstí a falše, nicméně jako s jedním z mála zažíval pohodu, jakou nikdy dříve nepoznal. Jejich sarkastické poznámky se vzájemně proplétaly a ironie patřila ke každodennímu pořádku, v kterém si oba dokázali najít své libůstky. Celé dny pracovali na Starkových vynálezech, aniž by padali únavou jako švestky, a přesto se cítili odpočatí.

Zkrátka v bohu klamu bylo něco naprosto jiného než v komkoli jiném. A to byl právě ten důvod, proč si ho Anthony vybral za svého vyvoleného.