Zakletá [D.M]

10.

Hned po veselé snídani, šla Betty s Dracem, Daphné a Theem, pomoci svým kolejním druhům, dát se do kupy. Po nějaké chvíli se však Dratty pár, který vlastně ani párem nebyl, musel od skupinky odloučit a zavítat do domova Bettyininého dětství - Malfoy Manoru. Měla pro Draca připravené hned druhé překvapení. To první bylo u snídaně, kdy dostal staré dobré lívance z ověřeného receptu Dracovi babičky. Byla to taková dřívější tradice, kterou poslušně každou druhou sobotu dodržovali. Narcissa je vždy dělala s čokoládou a jahodami na vrchu a přesně tak je dneska udělala i Betty Dracovi, kterému v ukápnutí jedné slzičky chyběla jen jeho hrdost, která mu to nedovolila.

A tak se tedy se svolením ředitelky, která si mimochodem Elizabeth velmi oblíbila, až blondýnce někdy přišlo, že ví něco co by neměla. Ač Draca moc v lásce nemá, ví, že to měl ve válce těžké a už dávno není tím za kterého ho všichni mají a to včetně jeho rodiny, kterou zachránila - stejně jako slavného Harryho Pottera - mateřská láska. A to přesně, kdy tehdy v zapovězeném lese lhala pánovi Zla o údajné smrti chlapce s jizvou, osvobodila tím jak sebe, tak i zbytek své nejdražší rodiny.

A teď zpět před Malfoy Manor, před kterým již stojí dva Zmijozelové se šťastně naladěnou náladou, tedy hlavě Betty, Draco měl jako vždy kamennou tvář, z které se dnes neobvykle dali vyčíst nějaké pocity.

"Zavři oči." Pobídla blonďáka, k zavření svých šedomodrých očí, aby cestou do kuchyně a do jejich pokoje, neviděl, co mají připravené v plesové síni a formální jídelně. "Nenavedeš mě do jezera, žene?" Uchechtl se, naposedy když měl zavřít oči a tato blondýnka ho měla někam navést, dopadlo to tak, že nakonec skončil v jejich plaveckém jezírku u fontány. "Dobrej nápad, ale dneska ne."

Chvíli ještě váhal, jestli jí bude věřit, ale nakonec oči zavřel. Ale jelikož mu dcera Severuse Snapa nevěřila, že se přeci jen nepodívá, pro jistotu mu oči překryla její drobnou rukou. "pozor schod." Varovala ho, když po sléze vstoupili do Manoru a začali kličkovat jejími uličkami do - shodou okolností nejvzdálenějšího křídla sídla Malfoyů - kuchyně. "Zatoč." Okřikla ho znovu. Byla to velice vtipná chvíle, jelikož tak dvakrát zakopl a narazil do zdi.

"Dobrý, už můžeš otevřít oči." Sama stáhla svou ruku z jeho obličeji tak, aby po otevření těch svým něco viděl, že jo. Sama se chvíli porozhlédla po rozlehlé kuchyni. Nic se zde za tu dobu nezměnilo a za to byla jen ráda. "Už jste přijeli." Přerušil její vzpomínání hlas paní domu. To Narcissa stála v otevřeném průchodu do jedné z kuchyň.

"Může mi někdo říct, co se tu děje?" Stále Draco nechápal o co tu vlastně jde. Tušil sice, že to má co dělat s jeho narozeninami, ale pokaždé, když je slavil tak je vlastně ani neslavil. Neměl náladu na nějakou pitomou oslavu, ale to bylo tehdy, kdy ještě ke všemu měl ještě náladu na bodu mrazu.

Dvě jeho nejoblíbenější ženy na sebe pouze pokoukli a tlumeně se zahyhňali. "Tak já vás tu nechám, mám toho ještě hodně na práci. Mohu se na vás spolehnout, že tahle kuchyně bude stále stát, že ano?" Naposledy se na ně usmála a aniž by čekala na odpověď, opustila kuchyň a sama se vydala na konečné úpravy velkého sálu.

"Tak jdeme na to." Šibalsky se usmála Betty, přistoupila k jedné ze skříněk z tmavého dubu, odkud vytáhla staré zástěry. Před lety jim byla po kotníky, dnes se již dala nosit. Jednu si sama zavázala a druhou podala Dracovi, které mu to dneska výjimečně vůbec nepálilo. Až když vytáhla dvě velké mísy, došlo mu co se bude dít dál.

"Tak tohle má být do překvapení." Uchechtl se a sám začal vytahovat z dalších poliček a skříněk potřebné ingredience na jeho oblíbený čokoládový dort s ovocem. "Doufám, že pro tentokrát správně pohlídáš čas." Promluvil znova, načež schytal ránu loktem přímo do jeho ramene.